| Značení konstrukcí | Autor: Lukáš
Datum: 03.12.2007 06:36
Dobrý den, zajímalo by mě kde bych se mohl dočíst (ve které normě) na které konstrukce a kam smí svářeč razit svou značku. Jestli je možné razit na tenké plechy cca 1 až 3mm a to na konstrukcích které se montují na střechy kolejových vozidel. Vzikl zde problém mezi konstruktérem a svářecím technologem.
Díky.
|
|
| | Příspěvky | Autor: Ing.Flégl
Datum: 03.12.2007 18:53 | O zákazu používání razidel do kovu z důvodu nebezpečí možných vrubových účinků hovoří řada výrobkových norem, kromě tlakových nádob také předpisy pro svařování kolejových vozidel. V nové EN 15085 je stanoven požadavek, že místa pro značení razníkem musí být zadána na výkrese, o min. tl. materiálu díl 3 této normy-konstrukčmní požadavky nehovoří. V návrhu nového předpisu ČD je tato otázka řešena následujícími články:
61. Samostatné svarové spoje, svařence nebo konstrukční uzly dílů všech výrobních skupin (viz Příloha č. 4 tohoto předpisu) musí být označeny značkou svářeče v místě předepsaném výkresovou dokumentací. Pokud není předepsáno,umístí se značka 20 až 30 mm od začátku nebo konce svaru na viditelném místě. Značku svářeče u základních materiálů, jejichž tloušťka je menší než 6 mm pro ocelové materiály a menší než 13 mm pro neželezné materiály lze použít pouze na základě požadavku odběratele. Značku svářeče není nutno používat, pokud je výrobce/opravce schopen předložit doklady umožňující identifikaci svářeče (např. svářečský deník). Musí být u něj uloženy a být k dispozici zástupci odběratele. V případě oprav provozně poškozených svarů značených ve výrobě značkou svářeče je možné umístit novou značku vedle původní.
62. Byl-li svar proveden dvěma nebo více svářeči, umístí se jejich značky vedle sebe.
63. Pro organizační složky ČD, a.s. a jejich subdodavatele vydávání a evidenci razidel do kovu pro svářeče provádí z důvodu jednotného systému ČD, a.s. – DVI, a.s.
|
| Autor: Jiří Tichý
Datum: 03.12.2007 11:54 | Neznám drážní předpisy, ale v energetice se na takto tenkých materiálech smí používat jen specielní razidla s funkční plochou broušenou do válce. Nesmí totiž vzniknout vrub. Protože taková razidla jsou velmi drahá a mají velmi malou životnost, používají se protokoly s podrobným popisem jednotlivých svárů. Tam je pak možné vypsat podmínky při svařování jednotlivých svárů na zařízení včetně přiřazení k jednotlivým svářečům. Za sváry ale vždy podle zákona 22/1997 Sb. zodpovídá organizace, která zařízení dodává, nikoliv svářeč. Proto označení sváru svářečem nemá žádný praktický význam.
|
|  | Autor: Hejný
Datum: 07.12.2007 13:50 | Označení sváru svářečem má význam pouze pro vnitřní účely firmy, někdy může značení svárů požadovat zákazník pro např. kontrolu správné platnosti osvědčení svářečů apod.
|
| Autor: cws anb
Datum: 03.12.2007 10:21 | Otevíráme prostor pro diskuzi.
|
| | Autor: Václav Heřman IWT
Datum: 22.12.2007 21:06 | Dobrý den
K otázce značení svarů razidlem svařeče bych přidal pár poznatků z praxe.
V naší společnosti se zabýváme svařováním velkého spektra materiálů, různých rozměrů. U materiálů s větší tloušťkou než 6mm provádíme značení přímo vyražením raznice ke svaru (cca 20mm od svaru - možný vrubový účinek od ražení). U tlouštěk menších než 6mm provádíme značení na přivařený štítek u svaru, na tento štítek v případě potřeby razíme např. i číslo RTG snímku. K oběma způsobům značení pak ještě vystavujeme seznam svařečů s patřičným oprávěním.
Při přejímkách svařečských pracích u našich dodavatelů jsem se setkal i se značením svarů v "papírové" podobě, tj. výrobce neprovádí značení ražením na kus ke svaru, ale ke kontrolní dokumentaci přiřazuje buď výkres konstrukce, kde jsou přímo u každého svaru zaznamenány značky svařečů, popř. toto značení provádí do náčrtku konstrukce, který je součástí kontrolní dokumentace. I při tomto způsobu značení, je vypracován seznam svařečů s potřebnou kvalifikací.
Zdarvím
Václav Heřman
|
|
|