| Díry ve svaru po moření | Autor: Honza
Datum: 10.12.2012 09:00
Fotogalerie:
 
Dobrý den, prosím o radu, po moření nerezových svařenců jsme našli díry ve svarech viz foto, materiál austenit, svar byl těsnící 3V, svařováno MIGem i elektrodou, tloušťka materiálu 6 mm. Moření probíhalo 16 hodin, povrch materiálu v otvoru má krystalickou strukturu. Může to být mezikrystalická koroze vlivem delší doby moření? Ostatní svary na dílech jsou v pořádku (FW a=6mm) Děkuji za odpověď.
|
|
| | Příspěvky | Autor: Ing. Vladimír Kudělka, Ph.D.
Datum: 17.02.2013 23:46 | Pro moření různých druhů vysokolegovaných materiálů je nutno volit i různé mořící lázně a jiné časy moření. Jinak se materiál rozpouští v lázní a to jak úbytkem v místech svarů, tak i co do úbytku tlouštěk stěn. Chce to vždy originální postup a lázeň i délku času moření. Důležitou roli hraje i čistota lázně.
|
| Autor: Jiří Tichý
Datum: 10.12.2012 17:45 | Chtělo by to trochu víc informací. Jaký typ ZM to vlastně byl? Uklidněný - neuklidněný? Čím - PM - bylo svařováno? Ručně, strojně? Jaký ochranný plyn? Co byl mořící lázní? Podle obrázků jde o důlkovou korozi.
Citace z wikipedie:
Štěrbinová koroze
Dochází k ní v místech, kde je malé množství elektrolytu částečně odděleno od zbylého vnějšího elektrolytu. Tato místa, nazývaná štěrbiny, vznikají v praxi například mezi dvěma plechy spojenými nýty, šrouby (šroubový spoj), bodovými svary, pod podložkami, těsněními apod.
Kyslík rozpuštěný ve vodném elektrolytu je spotřebován depolarizační reakcí a vzhledem k tomu, že je roztok uvnitř štěrbiny obtížně vyměňován, je omezen i přístup dalšího kyslíku. Kvůli deficitu oxidačního činidla se povrch štěrbiny stává anodou, kde převládá oxidace kovu. Elektrony uvolňované touto reakcí jsou kovem přenášeny k povrchu mimo štěrbinu, kde není omezen přístup rozpuštěného kyslíku. Toto okolí štěrbiny se tak stává katodou. Náboj kovových kationtů ve štěrbině je obvykle kompenzován přísunem chloridových aniontů ze zbylého roztoku. Hydrolýzou iontů kovu se tak roztok uvnitř štěrbiny dále okyseluje, čímž vzrůstá jeho agresivita. Dochází tak k porušení původní pasivní vrstvy kovu a tím ke korozi kovu v aktivním stavu.
Bodová koroze
Při lokálním porušení zapasivovaného povrchu dochází k bodovému napadení, při němž vznikají různě hluboké důlky často s velmi úzkým hrdlem. Toto napadení se nazývá bodová (pittingová, důlková) koroze, její mechanismus je v podstatě stejný jako u koroze štěrbinové, jen snad s tím rozdílem, že zárodek „štěrbiny“ resp. důlku vzniká samovolně. K iniciaci je zapotřebí dostatečná oxidační schopnost prostředí a přítomnost depasivujících nejčastěji chloridových iontů
|
| Autor: minarik
Datum: 10.12.2012 13:35 | Otevírám prostor pro diskuzi.
|
|
|