ČSN EN ISO 6507-1

Norma specifikuje metodu zkoušení tvrdosti kovových materiálů podle Vickerse pro tři různé rozsahy zkušebního zatížení a délky úhlopříček vtisku mezi 0,020 mm a 1,400 mm. Podrobně popisuje zkušební princip a vlastní postup zkoušení, kdy diamantové vnikací těleso ve tvaru pravidelného čtyřbokého jehlanu se čtvercovou základnou s předepsaným vrcholovým úhlem mezi protilehlými stranami se zatlačuje do povrchu zkušebního tělesa a následně se měří délka úhlopříčky vtisku, který v povrchu zůstane po odlehčení zkušebního zatížení. Tvrdost podle Vickerse je úměrná podílu zkušebního zatížení k průmětu plochy vtisku, který se považuje za pravidelný čtyřboký jehlan o čtvercové základně se shodným vrcholovým úhlem jako vnikací těleso. Norma postupně popisuje požadavky na zkušební stroj, včetně všech jeho součástí nutných ke správnému provedení zkoušky, jakož i požadavky na zkušební těleso a jeho přípravu. Podrobně se zabývá postupem vlastního provedení zkoušky a v závěrečných kapitolách se zabývá problematikou nejistot dosažených výsledků a definuje nutné informace, které musí být uvedeny ve zkušebním protokolu. V přílohách uvádí minimální tloušťky zkušebního tělesa ve vztahu k zatížení a k hodnotám tvrdosti, korekční faktory pro provádění zkoušek na zakřivených plochách, postup pravidelné kontroly stroje uživatelem a metodu stanovení nejistot měření tvrdosti podle Vickerse.