87/2000 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 31. března 2000,
kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování
a nahřívání živic v tavných nádobách
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 24 odst. 2 zákona
č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona
č. 203/1994 Sb., (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Tato vyhláška stanoví podmínky požární bezpečnosti pro
a) svařování, jímž se rozumí tepelné spojování, drážkování
a tepelné dělení kovových i nekovových materiálů, pokud jsou
prováděny otevřeným plamenem, elektrickým obloukem, plazmou,
elektrickým odporem, laserem, třením, aluminotermickým
svařováním, jakož i používání elektrických pájedel
a benzínových pájecích lamp, a
b) nahřívání živic v tavných nádobách.
(2) Podmínky požární bezpečnosti stanovené touto vyhláškou se
vztahují na svařování a nahřívání živic v tavných nádobách
provozované právnickými osobami a fyzickými osobami vykonávajícími
podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů.1) Na ostatní
fyzické osoby2) se podmínky požární bezpečnosti rovněž vztahují,
jen pokud není dále stanoveno jinak.
§ 2
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) nebezpečnou koncentrací - koncentrace směsi hořlavých plynů,
par nebo prachů se vzduchem nebo jiným oxidovadlem od 25 %
hodnoty dolní meze výbušnosti pro plyny, páry a prachy,
b) prostorem s nebezpečím výbuchu s následným požárem - prostor
stavebně oddělený i neoddělený včetně zařízení nebo jeho části
(např. zásobník, větrací potrubí, potrubní rozvody), ve kterém
může vzniknout nebezpečná koncentrace nebo se nacházejí
výbušniny nebo látky obsahující výbušniny anebo jiné látky
a materiály a v kombinaci s danou svářečskou technologií mohou
být příčinou výbuchu s následným požárem,
c) prostorem s nebezpečím požáru - prostor stavebně oddělený
i neoddělený včetně zařízení nebo jeho části (např. zásobník,
větrací potrubí, potrubní rozvody), ve kterém se vyskytují
hořlavé nebo hoření podporující látky tuhé, kapalné nebo plynné
anebo hořlavé látky obsažené ve stavebních konstrukcích či
zařízeních a v případě používání dané svářečské technologie
může dojít k jejich zapálení a vzniku požáru,
d) přilehlým prostorem - prostor nacházející se nad, pod a vedle
svářečského pracoviště, který může být ohrožen vznikem nebo
rozšířením požáru vlivem činností vykonávaných na svářečském
pracovišti,
e) základními požárně bezpečnostními opatřeními - technická
a organizační opatření k zajištění požární bezpečnosti před
zahájením, v průběhu a po skončení svařování, zahrnující
opatření vyplývající z použitého druhu svářečského zařízení,
f) zvláštními požárně bezpečnostními opatřeními - technická
a organizační opatření k zajištění požární bezpečnosti před
zahájením, v průběhu a po ukončení svařování s ohledem na
konkrétní druh nebezpečí podle písmen b) a c), umístění
svářečského pracoviště, požárně bezpečnostního zajištění
stavby, systému zabezpečování požární ochrany nejen na
svářečském pracovišti, ale i v přilehlých prostorech podle
písmene d),
g) svařováním vyžadujícím zvláštní požárně bezpečnostní opatření
- svařování v prostoru s nebezpečím požáru nebo výbuchu
s následným požárem, včetně přilehlých prostor, vyžadující
zvláštní požárně bezpečnostní opatření podle písmene f),
h) svářečským pracovištěm - pracovní prostor vymezený pro
svařování včetně technologických zařízení používaných pro
svařování; za svářečská pracoviště se považují též
technologická stanoviště a manipulační plochy, na kterých se
provádí operace související se svařováním,
i) požárním dohledem - činnost zaměřená na požární bezpečnost
v průběhu, při přerušení a po ukončení svařování vyžadujících
zvláštní požárně bezpečnostní opatření,
j) základním rizikem při svařování - riziko, které může vést ke
vzniku nebo šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem
v důsledku účinků tepla vedením, sáláním nebo prouděním (např.
teplota plamene nebo elektrického oblouku, rozstřik žhavých
částic kovu a strusky, vytečení žhavé hmoty z řezné spáry,
tepelné záření, vysoká teplota svařovaných materiálů, vysoká
teplota plynných zplodin svařování) a výskytu hořlavých
a hoření podporujících plynů nebo proudových obvodů svařovacího
proudu,
k) specifickým rizikem - riziko svářečského pracoviště z hlediska
vzniku nebo šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem,
které není zcela zřetelné osobám s odbornou způsobilostí pro
svařování (např. hořlavá izolace pod materiálem, skrytá potrubí
vedoucí hořlavé nebo hoření podporující látky, hořlavý podklad
krytý nátěrem nebo tepelně neizolujícím materiálem, otevřené
kanály vedoucí hořlavé kapaliny),
l) svařováním elektrickým proudem - svařování obalenou elektrodou,
svařování pod tavidlem, svařování elektrostruskové, svařování
netavící se elektrodou v ochraně inertních plynů (WIG/TIG),
svařování tavící se elektrodou v ochraně inertních plynů (MIG),
svařování tavící se elektrodou v ochraně aktivních plynů (MAG),
svařování elektrickým odporem, svařování vysokofrekvenční,
svařování nebo dělení a nanášení plazmou, svařování
a drážkování uhlíkovou elektrodou,
m) zahájením svařování - první a každé další uvedení zařízení do
provozuschopného stavu (např. zapálení hořáku, uvedení
svářečského zařízení do činnosti) následující po předchozím
opuštění svářečského pracoviště.
ČÁST DRUHÁ
PODMÍNKY PRO ZAHÁJENÍ SVAŘOVÁNÍ
A PO SKONČENÍ SVAŘOVÁNÍ
§ 3
Podmínky pro zahájení svařování
(1) Před zahájením svařování se vyhodnotí podmínky požární
bezpečnosti v prostorech, ve kterých se bude svařovat, jakož
i v přilehlých prostorech, zda se nejedná o svařování vyžadující
zvláštní požárně bezpečnostní opatření [§ 2 písm. g)]. Při tom se
hodnotí i požární nebezpečí, které představují hořlavé látky
obsažené ve stavebních konstrukcích (např. stěnách, stropech,
přepážkách). Změní-li se podmínky požární bezpečnosti v průběhu
svařování, lze v něm pokračovat až po novém vyhodnocení
a zajištění odpovídajících základních nebo zvláštních požárně
bezpečnostních opatření.
(2) Pro svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní
opatření se jejich zajištění prokazuje písemně. Přitom se vychází
i z požadavků vyplývajících ze zákona a předpisů o požární
ochraně.3) Hodnoty teplot některých možných zdrojů zapálení při
svařování jsou uvedeny v příloze č. 2 tabulce 1. Rozsah zvláštních
požárně bezpečnostních opatření je uveden v příloze č. 1.
(3) Při stanovení zvláštních požárně bezpečnostních opatření
se vychází také z podkladů týkajících se požární bezpečnosti
technického vybavení i technologického procesu, které nejsou
součástí svářečské technologie, a vyskytují se na svářečském
pracovišti, jakož i v přilehlých prostorech.
(4) Před zahájením svařování se
a) stanoví a vyhodnotí možné požární nebezpečí ve vztahu k druhu
svařování, stavu svářečského pracoviště a přilehlých prostorů,
použitých zařízení a materiálů a reaguje se na ně v požárně
bezpečnostních opatřeních,
b) vymezí oprávnění a povinnosti osob k zajištění požární
bezpečnosti při zahájení svařování, v jeho průběhu, při
přerušení svařování a po jeho skončení,
c) stanoví požadavky na účastníky svařování vyžadujících zvláštní
požárně bezpečnostní opatření a na osoby provádějící požární
dohled, včetně intervalů pro výkon tohoto dohledu při přerušení
a po skončení svařování, pokud není požární dohled nepřetržitý
(§ 4 odst. 1 a 2, příloha č. 1),
d) stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně
zákazů,
e) zabezpečí volné únikové cesty včetně přístupu k nim,
f) určí provozní podmínky technických zařízení a technologického
procesu, včetně podmínek případných odstávek zařízení nebo
omezení provozu,
g) stanoví další opatření s ohledem na druh činnosti, případně
specifické riziko svářečského pracoviště.
(5) Proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu
s následným požárem na svářečských pracovištích a v přilehlých
prostorech se provedou základní požárně bezpečnostní opatření
a dle konkrétního nebezpečí též zvláštní požárně bezpečnostní
opatření. S ohledem na dané provozní podmínky se může jednat
o jedno nebo více opatření spočívajících zejména v
a) odstranění hořlavých nebo hoření podporujících nebo výbušných
látek,
b) překrytí nebo utěsnění hořlavých látek nehořlavým nebo nesnadno
hořlavým materiálem (stupeň hořlavosti A nebo B podle
ČSN 73 0862) izolujícím hořlavou látku od zdroje zapálení tak,
aby nedošlo k vznícení. Při obloukovém svařování lze pro
závěsy, pásy nebo zástěny použít materiál odpovídající
požadavkům normových hodnot, a to způsobem a ve vzdálenosti,
která bezpečně chrání proti žhavým částicím ze svářečských
prací dle určení výrobce nebo dovozce; překrytí se provede tak,
aby nedocházelo k nasáknutí hořlavé látky do krycího materiálu,
c) úpravě dopadové plochy nebo krytí dráhy vedení přímého
i odraženého laserového záření z laserů III. b) a IV. třídy,
d) vybavení hasebními prostředky podle charakteru pracoviště
a použité technologie svařování,
e) měření koncentrace hořlavých plynů, par hořlavých kapalin
a prachů ve směsi se vzduchem nebo jiným oxidovadlem
a udržování koncentrace pod hranicí nebezpečné koncentrace,
f) ochlazování konstrukce,
g) provětrávání pracoviště pro odstranění nebezpečné koncentrace
hořlavých plynů, par, prachů,
h) rozmístění technického vybavení proti rozstřiku žhavých částic
tak, aby spolehlivě zabraňovala působení jisker, částic kovu
i strusky.
(6) Provádí-li se svařování, které vyžaduje zvláštní požárně
bezpečnostní opatření opakovaně a na stavebně či konstrukčně
obdobných svářečských pracovištích, pro které lze stanovit tato
požárně bezpečnostní opatření jednotně, může se tak učinit
v příslušném pracovním nebo technologickém postupu.
(7) Při svařování je třeba zabránit takovému ohřátí
svařovaných i dalších materiálů, které by vedlo ke ztrátě těsnosti
nebo celistvosti zařízení, jejímž důsledkem by byl únik hořlavých
látek nebo hoření podporujících látek.
(8) Překrytí a utěsnění hořlavé látky se provede tak, aby
mezi jednotlivými díly použitého materiálu nezůstaly nechráněné
otvory umožňující průnik žhavých částic, plamene nebo přenos
tepla.
(9) Při svařování vyžadujícím zvláštní požárně bezpečnostní
opatření je nutná účast nejméně dvou osob včetně svářeče. Obsadit
pracoviště jednou osobou lze pouze tehdy, jedná-li se o svařování,
kdy svářeč je schopen všechny úkony spojené s vlastním svařováním
i požárně bezpečnostními opatřeními sám obsáhnout.
(10) Svařování se nesmí zahájit, jestliže
a) nejsou stanovena požárně bezpečnostní opatření s ohledem na
druh a místo těchto prací,
b) svářeč a pracovníci zúčastnění na svařování a souvisejících
činnostech nejsou prokazatelně seznámeni s podmínkami požární
bezpečnosti,
c) nejsou splněny podmínky požární bezpečnosti,
d) svářeč na svářečském pracovišti nemůže prokázat svou odbornou
způsobilost ke svařování doklady odpovídajícími normovým
požadavkům nebo normativním dokumentům dle ČSN EN 45020 nebo
vydanými v rámci oprávnění certifikačního orgánu akreditovaného
v České republice; v případě, že není pro určitý druh svařování
těmito předpisy odborná způsobilost stanovena, pak oprávněním
odpovídajícím návodům výrobce nebo dovozce zařízení.
§ 4
Podmínky po skončení svařování
(1) Po skončení svařování vyžadujícího zvláštní požárně
bezpečnostní opatření se v rámci požárního dohledu zkontroluje
požární bezpečnost svářečského pracoviště i přilehlých prostorů
a zajistí se požární dohled ve stanovených intervalech (příloha
č. 1). Intervaly se stanoví se zřetelem na základní, případně
specifické riziko svářečského pracoviště. Nejkratší doba požárního
dohledu je 8 hodin. V odůvodněných případech, zejména při tepelném
dělení kovů a u členitých prostorů, je třeba při stanovování doby,
po kterou je třeba požární dohled provádět, přihlédnout k možnosti
vzniku požáru i po 8 hodinách.
(2) Požární dohled je vykonáván osobou k tomu předem určenou
s písemně stanovenými právy a povinnostmi při tomto dohledu.
Požární dohled je vykonáván v průběhu svařování nepřetržitě. Při
přerušení svařování nebo po jeho skončení se požární dohled
vykonává po určenou dobu nepřetržitě nebo vzhledem k charakteru
prací a prostoru po určenou dobu v intervalech stanovených
zvláštními požárně bezpečnostními opatřeními.
(3) Požární dohled po skončení svařování není nutné vykonávat
a) jsou-li svářečská pracoviště a přilehlé prostory vybaveny
provozuschopnou elektrickou požární signalizací a stabilním
hasicím zařízením. Jsou-li tyto prostory vybaveny pouze
elektrickou požární signalizací, lze od požárního dohledu
upustit jen v případě, že na místě bude osoba schopná provést
prvotní hasební zásah,
b) na stálých svářečských pracovištích v případě, že před
skončením svařování nemohlo dojít ke kontaktu žhavých částic
s hořlavými látkami a po vypnutí technologie nedojde ke
kontaktu hořlavých látek se zdrojem zapálení.
ČÁST TŘETÍ
SVAŘOVÁNÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ
§ 5
Svářečská pracoviště
(1) Svářečská pracoviště určená ke svařování projektovou
dokumentací stavby4) se považují za svářečská pracoviště stálá;
jiná se považují za svářečská pracoviště přechodná.
(2) Svářečská pracoviště se zabezpečují tak, aby se předešlo
zejména
a) vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem a šíření požáru,
b) vytvoření překážek, které ztěžují nebo znemožňují únik osob,
c) ohrožení životů a zdraví osob základními a specifickými riziky.
Uvedené požadavky se vztahují i na přilehlé prostory.
(3) Části zařízení a materiály se na svářečském pracovišti
rozmisťují tak, aby byla zachována možnost volného průchodu
a nevznikala stísněná a kolizní místa. Svařovací zařízení se
zabezpečují tak, aby se zabránilo jejich pohybu nebo pohybu jejich
částí, a tím jejich poškození, které by vedlo ke vzniku nebo
šíření požáru nebo k výbuchu s následným požárem s případným
ztížením podmínek pro únik osob.
(4) Svařovaný materiál se na pracovišti ukládá tak, aby se
zabránilo jeho pohybu nebo pohybu jeho částí, při kterém by mohlo
dojít k poškození svařovacího zařízení, zejména poškození
pohyblivých vodičů a elektrických částí svařovacího zařízení,
rozvodů plynu, hadic, jejichž poškození by mohlo vést ke vzniku
nebo šíření požáru a nebo výbuchu s následným požárem.
(5) Přechodná svářečská pracoviště jsou vybavena vhodnými
hasicími přístroji a jinými hasebními prostředky podle zvláštních
právních předpisů.5) Mimo tyto hasicí přístroje se vybaví ještě
nejméně dvěma přenosnými hasicími přístroji s vhodnou náplní,
z toho jedním přenosným hasicím přístrojem práškovým o hmotnosti
hasební látky nejméně 5 kg. V případě svařování v bytě s ohledem
na druh svařování, pokud nejsou bezprostředně ohrožovány ostatní
prostory objektu, je minimálním vybavením jeden přenosný hasicí
přístroj práškový o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg.
(6) Na stálých svářečských pracovištích nelze ukládat nebo
skladovat hořlavé a hoření podporující látky, pokud nejsou
součástí technologie. V případě, že jsou takové látky
v technologii nezbytné, stanoví se požárně bezpečnostní opatření
k zabránění možnosti vzniku a šíření požáru nebo výbuchu
s následným požárem a k zajištění úniku a evakuace osob.
(7) Příkazy a zákazy, případně další důležité informace se na
svářečském pracovišti a na zařízeních vyznačují bezpečnostním
značením. Výstražné a informační tabulky s uvedením druhu plynu
a množství tlakových lahví se umístí též na vstupu do objektu, kde
jsou tyto umístěny.
(8) Při svařování v prostorách od 2 m výšky nad místy, které
je třeba chránit před účinky těchto prací, se z hlediska požární
ochrany pracoviště stanoví ochranná pásma. Tato pásma stanoví
minimální vzdálenosti, ze kterých se před zahájením svařování
odstraňují hořlavé materiály nebo zajistí jejich bezpečná izolace,
popřípadě se provedou jiná účinná opatření, zejména před účinky
žhavých částic. Ochranná pásma se z hlediska požární ochrany
stanovují individuálně se zřetelem na použitou technologii
a metodu svařování tak, že střed ochranného pásma je vždy pod
místem svařování a jako minimální je určen kruh o poloměru 10 m ve
vodorovné rovině. Při svařování ve výškách převyšujících 2 m se
pro každý další 1 m výšky rozšiřuje ochranné pásmo o nejméně
0,3 m až do výšky 7 m; pro každý další 1 m výšky se rozšiřuje
ochranné pásmo o 0,1 m až do výšky 20 m. Uvedené přírůstky se
připočítávají k poloměru. Ochranná pásma pro svařování prováděné
ve výškách převyšujících 20 m se stanovují individuálně. Při
aplikaci technologií využívajících stlačené plyny (např. řezání
kyslíkem) a při spolupůsobení proudu vzduchu pro rychlost vzduchu
přesahující 1 m . sec-1 se ochranná vzdálenost rozšiřuje do plochy
vymezené elipsou až na vzdálenost 20 m podle individuálního
posouzení požárního ohrožení.
(9) Na stálých svářečských pracovištích se zřetelným způsobem
vyznačuje vymezení
a) požárně bezpečné vzdálenosti, je-li její vymezení stanoveno
v dokumentaci k zařízení, nebo
b) ochranného pásma (odstavec 7).
(10) Vodiče elektrického proudu a hadice rozvádějící plyn
k svařovacímu zařízení se vedou a ukládají tak, aby se vyloučilo
jejich poškození ostrými ohyby, materiálem, mastnotami,
chemikáliemi, účinky svařovacího procesu apod. V případě nebezpečí
mechanického poškození se zařízení chrání pevnými kryty.
(11) Je-li některá část svařovacího zařízení poškozená, nelze
svařování zahájit ani v něm pokračovat.
(12) U svařovacích zařízení s hydraulickým pohonem
využívajících hořlavá pracovní média se místa případného úniku
hořlavých médií chrání kryty obdobně jako při výskytu hořlavých
látek [odstavec 12 a § 3 odst. 5 písm. b)].
(13) Svařování na strojích a zařízeních v prostoru, ve kterém
může vzniknout nebezpečná koncentrace, lze provádět pouze na
strojích a zařízeních, které nemohou být z daného prostoru
odstraněny. Z prostoru, strojů a zařízení je nutné odstranit
hořlavé prachy, zabránit unikání prachů do prostoru, do strojů
a zařízení a měřit koncentraci výbušných prachů v ovzduší před
zahájením svařování a v jeho průběhu.
(14) Svařování lze provádět pouze na strojích a zařízeních,
které jsou blokovány proti nežádoucímu spuštění.
(15) Náhrada přívodu čerstvého vzduchu přívodem kyslíku je
nepřípustná.
(16) V prostorech, kde se mohou vyskytovat hořlavé plyny,
páry nebo prachy, se neumisťují tlakové lahve s plyny pro
svařování či vyvíječe acetylenu a zdroje proudu elektrické energie
ke svářečským pracím. Při každém opuštění těchto prostorů se
z prostorů odstraňují hořáky a přívodní hadice plynů pro
svařování.
(17) S nádobami, potrubími a zařízeními, u kterých se nedá
spolehlivě zjistit, zda jejich obsah není požárně nebezpečný, se
postupuje tak, jako by požárně nebezpečný byl.
(18) Hrozí-li nebezpečí stažení svařovacích vodičů nebo
hadic, upevňují se tyto k pevné konstrukci nebo k jinému vhodnému
pevnému zařízení.
(19) Účastní-li se svařování více osob, stanoví se předem
způsob vzájemného dorozumívání.
(20) Svářeč dává pokyn k zapnutí svařovacího zdroje,
popřípadě obvodu až poté, kdy je připraven začít práci a zaujal
pracovní polohu.
§ 6
Svařování s využitím hořlavých plynů
(1) Při svařování plamenem se používají zejména kyslík,
vzduch, acetylen, vodík, zkapalněný uhlovodíkový plyn, což je
zpravidla propan, butan nebo jejich směs (dále jen
"propan-butan"), zemní plyn a umělá plynná směs MAPP. Nejvyšší
teploty dosahované při spalování vybraných plynů jsou uvedeny
příloze č. 2 tabulce 2.
(2) U tlakových lahví, rozvodů technických plynů a jejich
příslušenství se netěsnosti spojů a uzávěrů zjišťují nehořlavými
tekutinami (např. voda s pěnotvornými prostředky), které
neobsahují tuky a jiné látky, které by mohly vyvolat reakci.
(3) Při manipulaci se svářečským zařízením nesmí dojít
k úniku nezapáleného plynu na pracoviště v množství představujícím
nebezpečnou koncentraci.
(4) Při odběru acetylenu z tlakové lahve se provádí kontrola
případného zahřívání lahve nad 50 st. C. Pro případ exotermické
reakce v tlakové lahvi musí být písemně stanoven postup pro
nakládání s tlakovou lahví, přičemž se vychází z podmínek daných
výrobcem nebo dovozcem.
(5) Po dopravě tlakové lahve s acetylenem na svářečské
pracoviště lze s odběrem acetylenu započít nejdříve po uplynutí
1 hodiny. Tato podmínka nemusí být dodržena za předpokladu, že
lahve byly dopravovány ve svislé poloze a před použitím nebyly
položeny. Lahev při odběru acetylenu musí být v poloze svislé nebo
nakloněna ventilem vzhůru pod úhlem nejméně 30 st. od vodorovné
polohy.
(6) V případě vzniku požáru na svářečském pracovišti, na
kterém jsou umístěny tlakové lahve a jiné tlakové nádoby se
svářečskými nebo jinými plyny nebo se v nebezpečné blízkosti
pracoviště vyskytují, tyto se neodkladně odstraní na bezpečné
místo. Přednostně se odstraní plné tlakové lahve a jiné plné
tlakové nádoby. Pro stanovení konkrétního postupu se vychází
z požadavků na požární bezpečnost stanovených výrobcem nebo
dovozcem. Není-li možné takovou manipulaci provést, ohlásí se
zásahové jednotce požární ochrany, jaké tlakové lahve a tlakové
nádoby včetně jejich obsahu se nacházejí v hořícím nebo ohroženém
prostoru.
(7) Při manipulaci s tlakovými lahvemi pro kyslík a jejich
příslušenstvím pro kyslík je nutno vyloučit
a) jejich znečištění tuky a látkami nebo materiály obsahujícími
tuky,
b) použití materiálů neodpovídajících požárně bezpečnostním
podmínkám dle druhu svářečské technologie.
(8) Tlakové lahve se na svářečských pracovištích zabezpečují
proti pádu, převržení nebo odvalení. Způsob zabezpečení se volí
tak, aby umožnil jejich snadné a bezpečné uvolnění. Tlaková lahev
se při svářečských pracích umístí na pevné místo tak, aby nedošlo
k ohrožení dopravními nebo přepravními prostředky, pohybujícími se
částmi zařízení nebo případným pohybem materiálu nebo k jejímu
samovolnému posunu.
(9) Na svářečském pracovišti v prostoru s nebezpečím požáru
nebo výbuchu s následným požárem nelze skladovat tlakové lahve
určené pro svářečské práce.
(10) Tlakovou lahev s hořlavým plynem lze umístit pouze tam,
kde při případném úniku plynu je vyloučen vznik nebezpečné
koncentrace.
(11) Vyprazdňování tlakových lahví a jiných tlakových nádob
nelze urychlovat přímým ohříváním lahví otevřeným plamenem či
jinými zdroji tepla, které nepřipouští návody výrobce nebo
dovozce. V předpisech provozovatele se uvede, jaká forma ohřevu
a jaké povrchové teploty jsou přípustné pro určitý obsah tlakových
lahví a tlakových nádob.
(12) Přepouštět zkapalněné uhlovodíkové plyny a acetylen
rozpuštěný pod tlakem je dovoleno jen oprávněným organizacím.6)
(13) Vznítí-li se plyn unikající netěsnostmi redukčního
ventilu, lahvového ventilu, hadic a jiných armatur, lahvový ventil
se neprodleně uzavře a plamen uhasí.
(14) Při zpětném šlehnutí a hoření plamene uvnitř hořáku se
ihned uzavřou ventily hořlavého plynu a kyslíku na hořáku a hořák
se ochladí.
(15) Vnikne-li plamen do hadice a redukčního ventilu, ihned
se uzavře lahvový ventil na tlakové lahvi s hořlavým plynem a poté
na lahvi s kyslíkem. Hořák lze zapálit až po odstranění příčiny
a následků zpětného šlehnutí.
(16) Požárně bezpečná vzdálenost mezi tlakovými lahvemi
svářečského zařízení s využitím hořlavých plynů a zdrojem
otevřeného ohně na pracovišti činí nejméně 3 m, pokud výrobce nebo
dovozce pro konkrétní zařízení nestanoví jinou vzdálenost jako
bezpečnou.
(17) Jestliže se na svářečském pracovišti provádějí svářečské
práce s využitím hořlavých plynů s více svářečskými zařízeními,
umístí se tlakové lahve na vzdálenost nejméně 3 m od sebe nebo se
oddělují nehořlavou pevnou stěnou, která přesahuje výšku soupravy
nejméně o 0,2 m a šířku soupravy nejméně o 0,1 m.
(18) Pro svářečské práce s využitím hořlavých plynů se
používají svářečské hadice odlišené pro hořlavé plyny a kyslík.
Nejkratší hadice, jakož i díl hadice je nejméně 5 m dlouhý bez
nastavování spojkami; jiná délka je přípustná, jen stanoví-li tak
výrobce nebo dovozce pro konkrétní zařízení.
(19) Tlakové lahve pro svařování nelze umístit do pracovní
jámy.
(20) Odběrová místa acetylenu na acetylenových potrubích se
vybavují suchou nebo vodní předlohou. Ochranná vzdálenost vodní
předlohy od plamene činí nejméně 3 m a ochranná vzdálenost suché
předlohy činí nejméně 1 m.
(21) Při svařování se vyvíječe acetylenu považují za prostor
s nebezpečím výbuchu s následným požárem.
(22) Přenosné vyvíječe acetylenu určené pro svařování se
mohou používat jen
a) v dobře větraných prostorech s minimálním objemem 100 m3;
v případě jiného technického řešení je nutné prokázat, že bylo
dosaženo minimálně stejné úrovně požární bezpečnosti,
b) s vyznačením umístění vyvíječe bezpečnostními tabulkami,
c) se zajištěním ochrany před nežádoucí manipulací se zařízením.
(23) Manipulovat s otevřeným ohněm do vzdálenosti 3 m od
přenosného vyvíječe není povoleno, pokud výrobce nebo dovozce
nestanoví jinak.
(24) Při opravách vyvíječe acetylenu svařováním se tyto
vyvíječe považují za nádoby s nebezpečím výbuchu s následným
požárem.
(25) Po dobu svařování musí být tlaková lahev v dohledu
svářeče, popřípadě jiné osoby zúčastněné na svařování.
(26) Při svařování je z tlakové lahve odběr propan-butanu
v plynné fázi možný jen tehdy, je-li lahev ve svislé poloze,
uzávěrem nahoru. Odebírat propan-butan v plynné nebo kapalné fázi
z tlakové lahve v jiné než svislé poloze lze pouze v případě, že
tak v dokumentaci umožňuje výrobce nebo dovozce.
(27) Tlakové lahve po dopravě na pracoviště uzavřenými
vozidly se musí před zahájením svařování vyložit. V pojízdných
dílnách nebo pojízdných laboratořích mohou tlakové lahve zůstat
i po dobu svařování za podmínek, že
a) ve vozidle nejsou více než 2 tlakové lahve, ze kterých se
odebírá plyn, a 2 tlakové lahve zásobní,
b) jsou umístěny u vstupu do úložného prostoru vozidla,
c) jsou samostatně uchyceny zařízením, které lze snadno uvolnit,
d) při odběru plynu nesmí být v prostoru vozidla prováděny žádné
práce,
e) u podlahy v prostoru umístění lahví je větrací neuzavíratelný
otvor velikostí alespoň 0,01 m2 a další otvor o velikosti
nejméně 0,01 m2 je ve střešní části vozidla nebo těsně pod ní,
f) ve skříni vozidla nejsou uloženy látky nebo materiály, které
mají sklon k samovznícení,
g) ve skříni vozidla nejsou uloženy hořlavé látky nebo materiály
společně se zdrojem zapálení,
h) vozidlo je vybaveno alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem
práškovým o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg umístěným tak,
aby byl dostupný zvenku.
§ 7
Svařování elektrickým proudem
(1) Spojky elektrických vodičů se umísťují na nehořlavý
izolační podklad.
(2) Nahrazovat elektrické vodiče a svařovací svorky jinými
než předepsanými nebo schválenými vodiči a svorkami (např. různými
kovovými předměty, částmi konstrukcí, řetězy, lany) je
nepřípustné.
(3) Při svařování elektrickým obloukem v prostoru
s nebezpečím výbuchu s následným požárem se elektrické svařovací
zdroje umísťují vně takového prostředí, není-li výrobcem nebo
dovozcem umožněno jinak.
(4) U svařování elektrickým obloukem se držák elektrod
odkládá tak, aby nemohlo dojít k náhodnému vzniku elektrického
oblouku a rozstřiku žhavého kovu.
(5) Nedopalky elektrod se odkládají na určené bezpečné místo
(např. do nehořlavé nádoby s pískem).
(6) Svařovaný předmět je nutno zajistit tak, aby při
svařování neprocházel elektrický proud jinými než určenými cestami
a po jiných než určených předmětech. Tyto cesty a předměty je
třeba určit tak, aby se vyloučila možnost vzniku požáru.
(7) Po skončení svařování je třeba svářečské zařízení odpojit
od zdroje elektrické energie.
§ 8
Používání benzínových pájecích lamp
(1) Používat se smí pouze nepoškozená benzínová pájecí lampa
(dále jen "pájecí lampa"). Před uvedením pájecí lampy do provozu
se zkontroluje její technický stav, zejména tryska, těsnění
šroubových spojů a těsnost nádrže paliva.
(2) Pro předehřívání pájecí lampy se používají postupy
a benzíny předepsané výrobcem nebo dovozcem. Předehřívání jiným
způsobem není dovoleno.
(3) Při předehřívání a při provozu se pájecí lampa odkládá na
pevné a bezpečné místo. Hořák pájecí lampy při tom směřuje do
volného, bezpečného prostoru, mimo prostor s pohybem osob. Při
předehřívání a při provozu se pájecí lampa neponechává bez
dohledu. Mezi ústím hořáku a nejbližší pevnou překážkou musí
zůstat alespoň 0,5 m volného prostoru, aby se zamezilo odrazu
plamene lampy či zplodin hoření a přehřátí lampy, není-li výrobcem
stanoveno jinak.
(4) Zjistí-li se při tlakování pájecí lampy nebo při jejím
provozu únik benzínu, neprodleně se uzavře přívod benzínu.
(5) Při používání pájecí lampy k rozmrazování trubek a jiných
těles se předem odstraní jejich případná izolace a zajistí se
tepelně izolační ochrana stavebních dílů před působením plamene.
(6) Při tlakování pájecí lampy se tato umístí na pevnou
podložku, hořákem ve směru větru a v takové vzdálenosti od pevných
překážek, aby nemohlo dojít k odrazu plamene při jeho náhlém
vyšlehnutí.
(7) Před plněním benzínem se pájecí lampa uzavře a ochladí.
Její opětovné zapálení se provede až po spolehlivém odpaření
a odvětrání par, případně vylitého paliva. Do pájecí lampy se
zapáleným hořákem se nesmí doplňovat palivo.
(8) Po ukončení práce je třeba uzavřít přívod benzínu, pájecí
lampu nechat vychladnout a uložit na stanovené místo.
§ 9
Používání elektrických pájedel
(1) Před zahájením práce s elektrickým pájedlem (dále jen
"pájedlo") se zkontroluje izolace přívodního elektrického vodiče.
Používat se smí pouze nepoškozené pájedlo.
(2) Při práci se pájedlo odkládá na tepelně izolační podložku
tak, aby způsob odložení vylučoval jeho samovolné sklouznutí či
stržení. Nevychladlé pájedlo a pájedlo v provozu nelze ponechat
bez dozoru.
(3) Po skončení práce je třeba pájedlo odpojit od zdroje
elektrické energie a uložit na určené bezpečné místo.
§ 10
Aluminotermické svařování
(1) Aluminotermické svařování se provádí se zcela suchými
formami na suchém materiálu. Prostor pod umístěním formy a v jejím
nejbližším okolí se zajišťuje tak, aby byl při svařování
a otevírání forem suchý a chráněný proti vlhkosti.
(2) Při přepravě nebo přenášení dávek směsi na pracoviště se
zápalky a škrtátka přenáší v uzavřených obalech odděleně od sebe.
(3) Pro požárně bezpečné používání aluminotermického
svařování je třeba písemně stanovit zvláštní pokyny, které
obsahují podmínky požární bezpečnosti.
ČÁST ČTVRTÁ
SVAŘOVÁNÍ NEKOVOVÝCH MATERIÁLŮ
§ 11
(1) Při stanovení požárně bezpečnostních opatření při
svařování nekovových materiálů se postupuje obdobně jako při
svařování kovových materiálů, přičemž se vychází z vlastností
konkrétního svařovaného materiálu a dané technologie za účelem
zabránit
a) možnosti vzniku a šíření požáru nebo výbuchu s následným
požárem působením částic nekovových materiálů, které odkapávají
a hoří,
b) vznícení svařovaného materiálu nebo jiných hořlavých látek
(např. stanovením způsobu a délky ohřevu, určením postavení
plamene).
(2) Při svařování včetně natavování izolačních materiálů
(např. polyethylen v kombinaci se živicemi) se hořák zapaluje ve
směru větru do otevřeného prostoru, ve kterém se nevyskytují
hořlavé materiály, páry hořlavých kapalin nebo hořlavý plyn.
(3) Zapálený hořák v úsporném režimu se odkládá na volné
místo bez hořlavých materiálů ve stabilizované poloze, přičemž
hubice směřuje do volného prostoru. Je nutno zamezit jeho
sklouznutí, pádu, zasypání, stržení vahou hadice nebo náhodnému
otevření přívodu plynu, uhašení či stržení plamene vlivem
povětrnostních podmínek.
(4) Po skončení práce s ručním hořákem se před uložením
soupravy hořák nechá vychladnout, popř. se umístí ve zvláštním
držáku umístěném od ventilu tlakové lahve v požárně bezpečné
vzdálenosti určené výrobcem nebo dovozcem.
(5) Po skončení práce se tlaková lahev, hadice a hořák
odstraní z pracoviště a uloží na předem stanovené místo.
ČÁST PÁTÁ
NAHŘÍVÁNÍ ŽIVIC
§ 12
(1) Živice lze nahřívat pouze v tavných nádobách, které jsou
k tomu určeny výrobcem nebo dovozcem.
(2) Nahřívaná živice nesmí být vystavena přímému působení
plamene nebo jiného zdroje zapálení.
(3) Obsluha tavné nádoby se může vzdalovat z místa nahřívání
živice jen na takovou vzdálenost, aby neztratila toto místo
z dohledu a mohla rychle a účinně zasáhnout v případě potřeby.
(4) Tavnou nádobu lze při nahřívání plnit živicí nejvýše do
tří čtvrtin obsahu, není-li stanoveno jinak výrobcem nebo dovozcem
zařízení.
(5) K uvedení obsahu tavné nádoby do tekutého stavu se obsah
nahřívá pozvolna. Obsluha při nahřívání dbá, aby rozehřívaný obsah
nepřekypěl.
(6) Tlakové lahve používané jako součást zařízení pro
nahřívání živice se ukládají v bezpečné vzdálenosti od vlastního
tepelného zdroje a tavné nádoby s nahřívanou živicí. Bezpečná
vzdálenost od otevřeného ohně činí nejméně 4 m. Kratší vzdálenost
je možná tehdy, stanoví-li tak výrobce nebo dovozce.
(7) Do vzdálenosti 4 m není povoleno ukládat hořlavé látky,
není-li stanoveno jinak výrobcem nebo dovozcem. Hořlavé látky se
ukládají tak, aby nedošlo k jejich pohybu směrem k možnému zdroji
zapálení.
(8) Umístit tavnou nádobu na hořlavý podklad není dovoleno,
pokud není stanoveno jinak výrobcem nebo dovozcem.
(9) Používají-li se tuhá paliva jako tepelný zdroj, musí se
po skončení nahřívání před opuštěním pracoviště oheň bezpečně
uhasit a popel uložit tak, aby nedošlo ke vzniku požáru nebo
šíření požáru (např. do nehořlavých nádob). V okolí a pod nádobami
není dovoleno ukládat hořlavý materiál a popel se zabezpečí proti
samovolnému rozfoukání.
(10) V blízkosti tavné nádoby se umístí nejméně dva přenosné
hasicí přístroje práškové s hmotností hasební látky jednoho
přístroje nejméně 5 kg, popřípadě jiné prostředky pro uhašení
ohně.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 13
(1) Zvláštní předpisy upravující některé podmínky požární
bezpečnosti svařování nejsou touto vyhláškou dotčeny.7)
(2) Zvláštní požárně bezpečnostní opatření podle § 3 odst. 2
není třeba prokazovat písemně v případě, že svařování je prováděno
fyzickou osobou a svařování není součástí podnikatelské činnosti.
(3) Na svářečské práce prováděné na plynovodech a plynových
zařízeních pod přetlakem plynu, přičemž nelze z technologických
důvodů plyn odstranit, se podmínky požární bezpečnosti podle této
vyhlášky vztahují jen v případech, že se na svářečském pracovišti
vyskytují kromě plynu pod přetlakem i jiné hořlavé látky
a svářečské práce vyžadují zvláštní požárně bezpečnostní opatření
[§ 2 písm. f)]. Přitom se musí vyloučit vznik nebezpečné
koncentrace [§ 2 písm. a)] a zajistit podmínky požární bezpečnosti
vlastního svářečského zařízení.
§ 14
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Ministr:
PhDr. Grulich v. r.
Příl.1
Rozsah zvláštních požárně bezpečnostních opatření
a) přesné označení místa, kde se svařování provádí,
b) přesné stanovení pracovního úkolu,
c) určení technologie, která se použije,
d) jmenovité určení svářečů s uvedením dokladu o odborné
způsobilosti,
e) datum a čas zahájení svařování,
f) datum a čas ukončení svařování,
g) podrobná specifikace potřebných požárně bezpečnostních
opatření, kontrola jejich plnění, způsob prokazování plnění
opatření včetně měření koncentrace hořlavých látek, prokázání
jejich splnění, uvedení jmen odpovědných osob a jmen osob
určených k jejich provedení,
h) určení formy požárního dohledu, počet osob, vymezení
povinností, způsob seznámení s povinnostmi, uvedení jmen osob
určených k výkonu požárního dohledu v průběhu svařování, při
přerušení práce i po skončení svařování a jeho dokladování,
i) potvrzení toho, že účastníci svařování byli před jeho započetím
seznámeni s požárně bezpečnostními opatřeními a osoby
provádějící požární dohled s vymezenými povinnostmi; doklad
obsahuje jména osob a jejich podpisy stvrzující seznámení,
j) určení druhu a počtu hasebních prostředků,
k) uvedení jiných možností hašení v místě (např. existence
stabilního hasicího zařízení, zařízení pro technologické
hašení, přítomnost jednotky požární ochrany s příslušným
technickým vybavením),
l) jméno osoby, které se ohlásí skončení svařování,
m) místo a podmínky k ukládání svařovací soupravy po dobu
přerušení svařování a při předávání svářečského pracoviště,
n) jméno, funkce, podpis osoby, která příkaz vydala, a datum, kdy
byl vydán,
o) osoba, které byla uložena nějaká činnost, potvrdí splnění úkonu
podpisem a uvede vždy čas a datum; předávání nebo ohlašování
činnosti (např. požární dohled, ohlášení skončení svařování)
potvrdí podpisem předávající a přebírající, případně osoba
ohlašující a osoba, které je činnost ohlášena. U záznamů se
uvede čas a datum.
Příl.2
Hodnoty teplot některých možných zdrojů zapálení při
svařování a nejvyšší teploty dosahované
při spalování vybraných plynů
Tabulka 1
Hodnoty teplot některých možných zdrojů zapálení při svařování
(st. C)
Elektrický oblouk při svařování cca 5 000
Teplota žhavých částic - elektrické svařování přes 3 000
Plamen hořících plynů v kyslíku 2 600 - 3 200
Aluminotermické svařování 2 200
Plamen hořících plynů ve vzduchu 1 800 - 2 350
Plamen benzínové pájecí lampy cca 1 600
Tabulka 2
Nejvyšší teploty dosahované při spalování vybraných plynů (st. C)
Teplota při spalování v kyslíku Teplota při spalování ve vzduchu
Vodík 2 660 2 045
Metan (zemní plyn) 2 737 1 875
Propan 2 776 1 925
n-butan - 1 895
Acetylen 3 137 2 325
1) § 2 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb.,o požární ochraně,ve znění
zákona č. 203/1994 Sb.
2) § 17 odst. 1 a 2 zákona č. 133/1985 Sb.
3) Například § 6a písm. g) zákona č. 133/1985 Sb.
4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona
č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb.,
zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb. (úplné znění
vyhlášeno pod č. 197/1998 Sb.).
§ 18 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení stavebního zákona.
5) Například § 1 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona České národní rady o požární
ochraně.
6) Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová
zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich
bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.
7) Například vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti
a při dobývání vyhrazených nerostů v podzemí, ve znění vyhlášky
č. 477/1991 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky
č. 3/1994 Sb., vyhlášky č. 54/1996 Sb. a vyhlášky
č. 109/1998 Sb.