87/2000 Sb.
                            VYHLÁŠKA
                       Ministerstva vnitra
                     ze dne 31. března 2000,
  kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování
              a nahřívání živic v tavných nádobách

     Ministerstvo  vnitra  stanoví  podle  §  24  odst.  2  zákona
č. 133/1985   Sb.,   o   požární    ochraně,   ve   znění   zákona
č. 203/1994 Sb., (dále jen "zákon"):


ČÁST PRVNÍ
                        ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

     (1) Tato vyhláška stanoví podmínky požární bezpečnosti pro
a) svařování,  jímž   se  rozumí  tepelné   spojování,  drážkování
   a tepelné  dělení kovových  i nekovových  materiálů, pokud jsou
   prováděny  otevřeným plamenem,  elektrickým obloukem,  plazmou,
   elektrickým   odporem,    laserem,   třením,   aluminotermickým
   svařováním,    jakož   i    používání   elektrických    pájedel
   a benzínových pájecích lamp, a
b) nahřívání živic v tavných nádobách.

     (2) Podmínky požární bezpečnosti stanovené touto vyhláškou se
vztahují  na  svařování  a  nahřívání  živic  v  tavných  nádobách
provozované právnickými osobami a fyzickými osobami vykonávajícími
podnikatelskou  činnost  podle  zvláštních  předpisů.1) Na ostatní
fyzické osoby2)  se podmínky požární  bezpečnosti rovněž vztahují,
jen pokud není dále stanoveno jinak.




§ 2

     Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) nebezpečnou  koncentrací -  koncentrace směsi  hořlavých plynů,
   par  nebo prachů  se vzduchem  nebo jiným  oxidovadlem od  25 %
   hodnoty dolní meze výbušnosti pro plyny, páry a prachy,
b) prostorem s  nebezpečím výbuchu s  následným požárem -  prostor
   stavebně oddělený i neoddělený  včetně zařízení nebo jeho části
   (např. zásobník, větrací potrubí,  potrubní rozvody), ve kterém
   může  vzniknout   nebezpečná  koncentrace  nebo   se  nacházejí
   výbušniny  nebo  látky  obsahující  výbušniny  anebo jiné látky
   a materiály a v kombinaci  s danou svářečskou technologií mohou
   být příčinou výbuchu s následným požárem,
c) prostorem  s  nebezpečím  požáru  -  prostor  stavebně oddělený
   i neoddělený včetně  zařízení nebo jeho  části (např. zásobník,
   větrací  potrubí,  potrubní  rozvody),  ve  kterém se vyskytují
   hořlavé nebo hoření podporující látky tuhé, kapalné nebo plynné
   anebo  hořlavé  látky  obsažené  ve  stavebních konstrukcích či
   zařízeních  a v  případě používání  dané svářečské  technologie
   může dojít k jejich zapálení a vzniku požáru,
d) přilehlým prostorem  - prostor nacházející se  nad, pod a vedle
   svářečského  pracoviště, který  může být  ohrožen vznikem  nebo
   rozšířením  požáru vlivem  činností vykonávaných  na svářečském
   pracovišti,
e) základními   požárně  bezpečnostními   opatřeními  -  technická
   a organizační  opatření  k  zajištění  požární bezpečnosti před
   zahájením,  v  průběhu  a  po  skončení  svařování,  zahrnující
   opatření vyplývající z použitého druhu svářečského zařízení,
f) zvláštními   požárně  bezpečnostními   opatřeními  -  technická
   a organizační  opatření  k  zajištění  požární bezpečnosti před
   zahájením,  v  průběhu  a  po  ukončení  svařování s ohledem na
   konkrétní  druh  nebezpečí  podle  písmen  b)  a  c),  umístění
   svářečského   pracoviště,   požárně   bezpečnostního  zajištění
   stavby,   systému  zabezpečování   požární  ochrany   nejen  na
   svářečském  pracovišti,  ale  i  v  přilehlých prostorech podle
   písmene d),
g) svařováním  vyžadujícím zvláštní  požárně bezpečnostní opatření
   - svařování  v  prostoru  s   nebezpečím  požáru  nebo  výbuchu
   s následným  požárem,  včetně  přilehlých  prostor,  vyžadující
   zvláštní požárně bezpečnostní opatření podle písmene f),
h) svářečským   pracovištěm  -   pracovní  prostor   vymezený  pro
   svařování  včetně  technologických   zařízení  používaných  pro
   svařování;   za   svářečská    pracoviště   se   považují   též
   technologická  stanoviště a  manipulační plochy,  na kterých se
   provádí operace související se svařováním,
i) požárním  dohledem  -  činnost  zaměřená  na požární bezpečnost
   v průběhu, při  přerušení a po  ukončení svařování vyžadujících
   zvláštní požárně bezpečnostní opatření,
j) základním rizikem  při svařování -  riziko, které může  vést ke
   vzniku  nebo šíření  požáru  nebo  výbuchu s  následným požárem
   v důsledku účinků tepla vedením,  sáláním nebo prouděním (např.
   teplota  plamene  nebo  elektrického  oblouku, rozstřik žhavých
   částic  kovu a  strusky, vytečení  žhavé hmoty  z řezné  spáry,
   tepelné  záření, vysoká  teplota svařovaných  materiálů, vysoká
   teplota  plynných   zplodin  svařování)  a   výskytu  hořlavých
   a hoření podporujících plynů nebo proudových obvodů svařovacího
   proudu,
k) specifickým rizikem - riziko  svářečského pracoviště z hlediska
   vzniku  nebo šíření  požáru nebo  výbuchu s  následným požárem,
   které není  zcela zřetelné osobám  s odbornou způsobilostí  pro
   svařování (např. hořlavá izolace pod materiálem, skrytá potrubí
   vedoucí hořlavé nebo hoření  podporující látky, hořlavý podklad
   krytý  nátěrem nebo  tepelně neizolujícím  materiálem, otevřené
   kanály vedoucí hořlavé kapaliny),
l) svařováním elektrickým proudem - svařování obalenou elektrodou,
   svařování  pod tavidlem,  svařování elektrostruskové, svařování
   netavící  se elektrodou  v ochraně  inertních plynů  (WIG/TIG),
   svařování tavící se elektrodou v ochraně inertních plynů (MIG),
   svařování tavící se elektrodou v ochraně aktivních plynů (MAG),
   svařování  elektrickým   odporem,  svařování  vysokofrekvenční,
   svařování   nebo   dělení   a   nanášení   plazmou,   svařování
   a drážkování uhlíkovou elektrodou,
m) zahájením svařování  - první a každé  další uvedení zařízení do
   provozuschopného   stavu   (např.   zapálení   hořáku,  uvedení
   svářečského  zařízení  do  činnosti)  následující po předchozím
   opuštění svářečského pracoviště.



ČÁST DRUHÁ
                 PODMÍNKY PRO ZAHÁJENÍ SVAŘOVÁNÍ
                     A PO SKONČENÍ SVAŘOVÁNÍ

§ 3


Podmínky pro zahájení svařování

     (1)  Před zahájením  svařování se  vyhodnotí podmínky požární
bezpečnosti  v  prostorech,  ve  kterých  se  bude svařovat, jakož
i v přilehlých  prostorech, zda se nejedná  o svařování vyžadující
zvláštní požárně bezpečnostní opatření [§  2 písm. g)]. Při tom se
hodnotí  i  požární  nebezpečí,  které  představují  hořlavé látky
obsažené  ve  stavebních  konstrukcích  (např.  stěnách, stropech,
přepážkách).  Změní-li se  podmínky požární  bezpečnosti v průběhu
svařování,  lze   v  něm  pokračovat   až  po  novém   vyhodnocení
a zajištění  odpovídajících  základních  nebo  zvláštních  požárně
bezpečnostních opatření.

     (2)  Pro svařování  vyžadující zvláštní  požárně bezpečnostní
opatření se jejich zajištění  prokazuje písemně. Přitom se vychází
i z  požadavků  vyplývajících  ze  zákona  a  předpisů  o  požární
ochraně.3)  Hodnoty teplot  některých možných  zdrojů zapálení při
svařování jsou uvedeny v příloze č. 2 tabulce 1. Rozsah zvláštních
požárně bezpečnostních opatření je uveden v příloze č. 1.

     (3) Při stanovení  zvláštních požárně bezpečnostních opatření
se  vychází  také  z  podkladů  týkajících  se požární bezpečnosti
technického  vybavení  i  technologického  procesu,  které  nejsou
součástí  svářečské  technologie,  a  vyskytují  se  na svářečském
pracovišti, jakož i v přilehlých prostorech.

     (4) Před zahájením svařování se
a) stanoví a  vyhodnotí možné požární nebezpečí  ve vztahu k druhu
   svařování, stavu svářečského  pracoviště a přilehlých prostorů,
   použitých  zařízení a  materiálů a  reaguje se  na ně v požárně
   bezpečnostních opatřeních,
b) vymezí  oprávnění   a  povinnosti  osob   k  zajištění  požární
   bezpečnosti  při  zahájení  svařování,   v  jeho  průběhu,  při
   přerušení svařování a po jeho skončení,
c) stanoví požadavky na  účastníky svařování vyžadujících zvláštní
   požárně  bezpečnostní opatření  a na  osoby provádějící požární
   dohled, včetně intervalů pro výkon tohoto dohledu při přerušení
   a po skončení svařování, pokud  není požární dohled nepřetržitý
   (§ 4 odst. 1 a 2, příloha č. 1),
d) stanoví  požadavky  pro  bezpečný  pobyt  a  pohyb  osob včetně
   zákazů,
e) zabezpečí volné únikové cesty včetně přístupu k nim,
f) určí provozní  podmínky technických zařízení  a technologického
   procesu,  včetně  podmínek  případných  odstávek  zařízení nebo
   omezení provozu,
g) stanoví  další opatření  s ohledem  na druh  činnosti, případně
   specifické riziko svářečského pracoviště.

     (5)  Proti  vzniku  a   šíření  požáru  nebo  vzniku  výbuchu
s následným  požárem na  svářečských pracovištích  a v  přilehlých
prostorech  se  provedou  základní  požárně  bezpečnostní opatření
a dle  konkrétního  nebezpečí  též  zvláštní  požárně bezpečnostní
opatření.  S  ohledem  na  dané  provozní  podmínky se může jednat
o jedno nebo více opatření spočívajících zejména v
a) odstranění hořlavých  nebo hoření podporujících  nebo výbušných
   látek,
b) překrytí nebo utěsnění hořlavých látek nehořlavým nebo nesnadno
   hořlavým   materiálem  (stupeň   hořlavosti  A   nebo  B  podle
   ČSN 73 0862) izolujícím hořlavou látku  od zdroje zapálení tak,
   aby  nedošlo  k  vznícení.  Při  obloukovém  svařování  lze pro
   závěsy,   pásy  nebo   zástěny  použít   materiál  odpovídající
   požadavkům normových  hodnot, a to  způsobem a ve  vzdálenosti,
   která  bezpečně  chrání  proti  žhavým  částicím ze svářečských
   prací dle určení výrobce nebo dovozce; překrytí se provede tak,
   aby nedocházelo k nasáknutí hořlavé látky do krycího materiálu,
c) úpravě  dopadové   plochy  nebo  krytí   dráhy  vedení  přímého
   i odraženého laserového záření z laserů III. b) a IV. třídy,
d) vybavení  hasebními  prostředky   podle  charakteru  pracoviště
   a použité technologie svařování,
e) měření  koncentrace  hořlavých  plynů,  par  hořlavých  kapalin
   a prachů   ve  směsi   se  vzduchem   nebo  jiným   oxidovadlem
   a udržování koncentrace pod hranicí nebezpečné koncentrace,
f) ochlazování konstrukce,
g) provětrávání  pracoviště pro  odstranění nebezpečné koncentrace
   hořlavých plynů, par, prachů,
h) rozmístění technického vybavení  proti rozstřiku žhavých částic
   tak,  aby spolehlivě  zabraňovala působení  jisker, částic kovu
   i strusky.

     (6) Provádí-li se svařování,  které vyžaduje zvláštní požárně
bezpečnostní  opatření  opakovaně  a  na  stavebně  či konstrukčně
obdobných  svářečských pracovištích,  pro které  lze stanovit tato
požárně  bezpečnostní  opatření  jednotně,   může  se  tak  učinit
v příslušném pracovním nebo technologickém postupu.

     (7)   Při  svařování   je  třeba   zabránit  takovému  ohřátí
svařovaných i dalších materiálů, které by vedlo ke ztrátě těsnosti
nebo celistvosti zařízení, jejímž  důsledkem by byl únik hořlavých
látek nebo hoření podporujících látek.

     (8)  Překrytí a  utěsnění hořlavé  látky se  provede tak, aby
mezi  jednotlivými díly  použitého materiálu  nezůstaly nechráněné
otvory  umožňující  průnik  žhavých  částic,  plamene  nebo přenos
tepla.

     (9) Při  svařování vyžadujícím zvláštní  požárně bezpečnostní
opatření je nutná účast nejméně  dvou osob včetně svářeče. Obsadit
pracoviště jednou osobou lze pouze tehdy, jedná-li se o svařování,
kdy svářeč je schopen všechny  úkony spojené s vlastním svařováním
i požárně bezpečnostními opatřeními sám obsáhnout.

     (10) Svařování se nesmí zahájit, jestliže
a) nejsou  stanovena požárně  bezpečnostní opatření  s ohledem  na
   druh a místo těchto prací,
b) svářeč  a pracovníci  zúčastnění na  svařování a  souvisejících
   činnostech nejsou  prokazatelně seznámeni s  podmínkami požární
   bezpečnosti,
c) nejsou splněny podmínky požární bezpečnosti,
d) svářeč na  svářečském pracovišti nemůže  prokázat svou odbornou
   způsobilost   ke  svařování   doklady  odpovídajícími  normovým
   požadavkům nebo  normativním dokumentům dle  ČSN EN 45020  nebo
   vydanými v rámci oprávnění certifikačního orgánu akreditovaného
   v České republice; v případě, že není pro určitý druh svařování
   těmito předpisy  odborná způsobilost stanovena,  pak oprávněním
   odpovídajícím návodům výrobce nebo dovozce zařízení.




§ 4


Podmínky po skončení svařování

     (1)  Po  skončení  svařování  vyžadujícího  zvláštní  požárně
bezpečnostní  opatření se  v rámci  požárního dohledu  zkontroluje
požární  bezpečnost svářečského  pracoviště i  přilehlých prostorů
a zajistí  se požární  dohled ve  stanovených intervalech (příloha
č. 1).  Intervaly se  stanoví  se  zřetelem na  základní, případně
specifické riziko svářečského pracoviště. Nejkratší doba požárního
dohledu je 8 hodin. V odůvodněných případech, zejména při tepelném
dělení kovů a u členitých prostorů, je třeba při stanovování doby,
po kterou je třeba požární dohled provádět, přihlédnout k možnosti
vzniku požáru i po 8 hodinách.

     (2) Požární dohled je vykonáván  osobou k tomu předem určenou
s písemně  stanovenými  právy  a  povinnostmi  při  tomto dohledu.
Požární dohled  je vykonáván v průběhu  svařování nepřetržitě. Při
přerušení  svařování  nebo  po  jeho  skončení  se  požární dohled
vykonává po  určenou dobu nepřetržitě  nebo vzhledem k  charakteru
prací  a  prostoru  po  určenou  dobu  v  intervalech  stanovených
zvláštními požárně bezpečnostními opatřeními.

     (3) Požární dohled po skončení svařování není nutné vykonávat
a) jsou-li  svářečská  pracoviště  a  přilehlé  prostory  vybaveny
   provozuschopnou  elektrickou  požární  signalizací  a stabilním
   hasicím  zařízením.   Jsou-li  tyto  prostory   vybaveny  pouze
   elektrickou  požární  signalizací,  lze  od  požárního  dohledu
   upustit jen v  případě, že na místě bude  osoba schopná provést
   prvotní hasební zásah,
b) na  stálých   svářečských  pracovištích  v   případě,  že  před
   skončením  svařování nemohlo  dojít ke  kontaktu žhavých částic
   s hořlavými  látkami  a  po   vypnutí  technologie  nedojde  ke
   kontaktu hořlavých látek se zdrojem zapálení.



ČÁST TŘETÍ
                  SVAŘOVÁNÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ

§ 5


Svářečská pracoviště

     (1)  Svářečská  pracoviště  určená  ke  svařování projektovou
dokumentací  stavby4) se  považují za  svářečská pracoviště stálá;
jiná se považují za svářečská pracoviště přechodná.

     (2) Svářečská pracoviště se  zabezpečují tak, aby se předešlo
zejména
a) vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem a šíření požáru,
b) vytvoření překážek, které ztěžují nebo znemožňují únik osob,
c) ohrožení životů a zdraví osob základními a specifickými riziky.

Uvedené požadavky se vztahují i na přilehlé prostory.

     (3) Části  zařízení a materiály  se na svářečském  pracovišti
rozmisťují  tak,  aby  byla  zachována  možnost  volného  průchodu
a nevznikala  stísněná  a  kolizní  místa.  Svařovací  zařízení se
zabezpečují tak, aby se zabránilo jejich pohybu nebo pohybu jejich
částí,  a tím  jejich poškození,   které by  vedlo ke  vzniku nebo
šíření  požáru  nebo  k  výbuchu  s  následným požárem s případným
ztížením podmínek pro únik osob.

     (4) Svařovaný  materiál se na  pracovišti ukládá tak,  aby se
zabránilo jeho pohybu nebo pohybu  jeho částí, při kterém by mohlo
dojít   k  poškození   svařovacího  zařízení,   zejména  poškození
pohyblivých  vodičů  a  elektrických  částí  svařovacího zařízení,
rozvodů plynu,  hadic, jejichž poškození  by mohlo vést  ke vzniku
nebo šíření požáru a nebo výbuchu s následným požárem.

     (5)  Přechodná  svářečská  pracoviště  jsou vybavena vhodnými
hasicími přístroji a jinými  hasebními prostředky podle zvláštních
právních předpisů.5)  Mimo tyto hasicí  přístroje se vybaví  ještě
nejméně  dvěma  přenosnými  hasicími  přístroji  s vhodnou náplní,
z toho jedním  přenosným hasicím přístrojem  práškovým o hmotnosti
hasební látky nejméně  5 kg. V případě svařování  v bytě s ohledem
na druh  svařování, pokud nejsou  bezprostředně ohrožovány ostatní
prostory  objektu, je  minimálním vybavením  jeden přenosný hasicí
přístroj práškový o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg.

     (6)  Na stálých  svářečských pracovištích  nelze ukládat nebo
skladovat  hořlavé  a  hoření   podporující  látky,  pokud  nejsou
součástí   technologie.   V   případě,   že   jsou   takové  látky
v technologii nezbytné,  stanoví se požárně  bezpečnostní opatření
k zabránění   možnosti  vzniku   a  šíření   požáru  nebo  výbuchu
s následným požárem a k zajištění úniku a evakuace osob.

     (7) Příkazy a zákazy, případně další důležité informace se na
svářečském  pracovišti  a  na  zařízeních  vyznačují bezpečnostním
značením. Výstražné  a informační tabulky  s uvedením druhu  plynu
a množství tlakových lahví se umístí též na vstupu do objektu, kde
jsou tyto umístěny.

     (8) Při svařování v prostorách od  2 m výšky nad místy, které
je třeba chránit  před účinky těchto prací, se  z hlediska požární
ochrany  pracoviště  stanoví  ochranná  pásma.  Tato pásma stanoví
minimální  vzdálenosti,  ze  kterých  se  před zahájením svařování
odstraňují hořlavé materiály nebo zajistí jejich bezpečná izolace,
popřípadě se  provedou jiná účinná  opatření, zejména před  účinky
žhavých  částic.  Ochranná  pásma  se  z  hlediska požární ochrany
stanovují  individuálně   se  zřetelem  na   použitou  technologii
a metodu  svařování tak,  že střed  ochranného pásma  je vždy  pod
místem svařování a jako minimální je určen kruh o poloměru 10 m ve
vodorovné rovině.  Při svařování ve  výškách převyšujících 2  m se
pro  každý další  1 m   výšky rozšiřuje  ochranné pásmo  o nejméně
0,3 m až  do výšky 7  m; pro  každý  další 1 m  výšky se rozšiřuje
ochranné  pásmo o  0,1 m  až do  výšky 20  m. Uvedené přírůstky se
připočítávají k  poloměru. Ochranná pásma  pro svařování prováděné
ve  výškách  převyšujících  20  m  se  stanovují individuálně. Při
aplikaci  technologií využívajících  stlačené plyny  (např. řezání
kyslíkem) a při spolupůsobení  proudu vzduchu pro rychlost vzduchu
přesahující 1 m . sec-1 se ochranná vzdálenost rozšiřuje do plochy
vymezené  elipsou  až  na  vzdálenost  20  m  podle individuálního
posouzení požárního ohrožení.

     (9) Na stálých svářečských pracovištích se zřetelným způsobem
vyznačuje vymezení
a) požárně  bezpečné  vzdálenosti,  je-li  její vymezení stanoveno
   v dokumentaci k zařízení, nebo
b) ochranného pásma (odstavec 7).

     (10)  Vodiče elektrického  proudu a  hadice rozvádějící  plyn
k svařovacímu zařízení  se vedou a ukládají  tak, aby se vyloučilo
jejich   poškození   ostrými    ohyby,   materiálem,   mastnotami,
chemikáliemi, účinky svařovacího procesu apod. V případě nebezpečí
mechanického poškození se zařízení chrání pevnými kryty.

     (11) Je-li některá část svařovacího zařízení poškozená, nelze
svařování zahájit ani v něm pokračovat.

     (12)   U   svařovacích   zařízení   s   hydraulickým  pohonem
využívajících  hořlavá pracovní  média se  místa případného  úniku
hořlavých médií  chrání kryty obdobně  jako při výskytu  hořlavých
látek [odstavec 12 a § 3 odst. 5 písm. b)].

     (13) Svařování na strojích a zařízeních v prostoru, ve kterém
může  vzniknout  nebezpečná  koncentrace,  lze  provádět  pouze na
strojích  a  zařízeních,  které  nemohou  být  z  daného  prostoru
odstraněny.  Z  prostoru,  strojů  a  zařízení  je nutné odstranit
hořlavé  prachy, zabránit  unikání prachů  do prostoru,  do strojů
a zařízení  a měřit  koncentraci výbušných  prachů v  ovzduší před
zahájením svařování a v jeho průběhu.

     (14) Svařování  lze provádět pouze na  strojích a zařízeních,
které jsou blokovány proti nežádoucímu spuštění.

     (15)  Náhrada přívodu  čerstvého vzduchu  přívodem kyslíku je
nepřípustná.

     (16)  V prostorech,  kde se  mohou vyskytovat  hořlavé plyny,
páry  nebo  prachy,  se  neumisťují  tlakové  lahve  s  plyny  pro
svařování či vyvíječe acetylenu a zdroje proudu elektrické energie
ke  svářečským  pracím.  Při  každém  opuštění  těchto prostorů se
z prostorů   odstraňují  hořáky   a  přívodní   hadice  plynů  pro
svařování.

     (17) S  nádobami, potrubími a  zařízeními, u kterých  se nedá
spolehlivě zjistit,  zda jejich obsah není  požárně nebezpečný, se
postupuje tak, jako by požárně nebezpečný byl.

     (18)  Hrozí-li  nebezpečí  stažení  svařovacích  vodičů  nebo
hadic, upevňují se tyto k  pevné konstrukci nebo k jinému vhodnému
pevnému zařízení.

     (19)  Účastní-li se  svařování více  osob, stanoví  se předem
způsob vzájemného dorozumívání.

     (20)  Svářeč   dává  pokyn  k   zapnutí  svařovacího  zdroje,
popřípadě obvodu  až poté, kdy  je připraven začít  práci a zaujal
pracovní polohu.




§ 6


Svařování s využitím hořlavých plynů

     (1)  Při  svařování  plamenem  se  používají  zejména kyslík,
vzduch,  acetylen,  vodík,  zkapalněný  uhlovodíkový  plyn, což je
zpravidla   propan,    butan   nebo   jejich    směs   (dále   jen
"propan-butan"),  zemní plyn  a umělá  plynná směs  MAPP. Nejvyšší
teploty  dosahované  při  spalování  vybraných  plynů jsou uvedeny
příloze č. 2 tabulce 2.

     (2)  U tlakových  lahví, rozvodů  technických plynů  a jejich
příslušenství se  netěsnosti spojů a  uzávěrů zjišťují nehořlavými
tekutinami   (např.   voda   s   pěnotvornými  prostředky),  které
neobsahují tuky a jiné látky, které by mohly vyvolat reakci.

     (3)  Při  manipulaci  se  svářečským  zařízením  nesmí  dojít
k úniku nezapáleného plynu na pracoviště v množství představujícím
nebezpečnou koncentraci.

     (4) Při odběru acetylenu z  tlakové lahve se provádí kontrola
případného zahřívání  lahve nad 50  st. C. Pro  případ exotermické
reakce  v  tlakové  lahvi  musí  být  písemně  stanoven postup pro
nakládání s  tlakovou lahví, přičemž se  vychází z podmínek daných
výrobcem nebo dovozcem.

     (5)  Po  dopravě  tlakové  lahve  s  acetylenem  na svářečské
pracoviště lze  s odběrem acetylenu  započít nejdříve po  uplynutí
1 hodiny.  Tato podmínka  nemusí být  dodržena za  předpokladu, že
lahve  byly dopravovány  ve svislé  poloze a  před použitím nebyly
položeny. Lahev při odběru acetylenu musí být v poloze svislé nebo
nakloněna ventilem  vzhůru pod úhlem  nejméně 30 st.  od vodorovné
polohy.

     (6)  V případě  vzniku  požáru  na svářečském  pracovišti, na
kterém  jsou  umístěny  tlakové  lahve  a  jiné  tlakové nádoby se
svářečskými  nebo  jinými  plyny  nebo  se  v nebezpečné blízkosti
pracoviště  vyskytují,  tyto  se  neodkladně  odstraní na bezpečné
místo.  Přednostně  se  odstraní  plné  tlakové  lahve a jiné plné
tlakové  nádoby.  Pro  stanovení  konkrétního  postupu  se vychází
z požadavků  na  požární   bezpečnost  stanovených  výrobcem  nebo
dovozcem.  Není-li  možné  takovou  manipulaci  provést, ohlásí se
zásahové jednotce  požární ochrany, jaké  tlakové lahve a  tlakové
nádoby včetně jejich obsahu se  nacházejí v hořícím nebo ohroženém
prostoru.

     (7) Při  manipulaci s tlakovými  lahvemi pro kyslík  a jejich
příslušenstvím pro kyslík je nutno vyloučit
a) jejich  znečištění tuky  a látkami  nebo materiály obsahujícími
   tuky,
b) použití   materiálů   neodpovídajících   požárně  bezpečnostním
   podmínkám dle druhu svářečské technologie.

     (8) Tlakové lahve se  na svářečských pracovištích zabezpečují
proti pádu,  převržení nebo odvalení.  Způsob zabezpečení se  volí
tak, aby umožnil jejich snadné  a bezpečné uvolnění. Tlaková lahev
se při svářečských pracích umístí  na pevné místo tak, aby nedošlo
k ohrožení dopravními nebo přepravními prostředky, pohybujícími se
částmi  zařízení nebo  případným pohybem  materiálu nebo  k jejímu
samovolnému posunu.

     (9) Na  svářečském pracovišti v prostoru  s nebezpečím požáru
nebo  výbuchu s  následným požárem  nelze skladovat  tlakové lahve
určené pro svářečské práce.

     (10) Tlakovou lahev s hořlavým  plynem lze umístit pouze tam,
kde  při  případném  úniku  plynu  je  vyloučen  vznik  nebezpečné
koncentrace.

     (11) Vyprazdňování  tlakových lahví a  jiných tlakových nádob
nelze  urychlovat  přímým  ohříváním  lahví  otevřeným plamenem či
jinými  zdroji  tepla,  které   nepřipouští  návody  výrobce  nebo
dovozce. V  předpisech provozovatele se  uvede, jaká forma  ohřevu
a jaké povrchové teploty jsou přípustné pro určitý obsah tlakových
lahví a tlakových nádob.

     (12)  Přepouštět  zkapalněné  uhlovodíkové  plyny  a acetylen
rozpuštěný pod tlakem je dovoleno jen oprávněným organizacím.6)

     (13)  Vznítí-li  se  plyn  unikající  netěsnostmi  redukčního
ventilu, lahvového ventilu, hadic a jiných armatur, lahvový ventil
se neprodleně uzavře a plamen uhasí.

     (14) Při  zpětném šlehnutí a hoření  plamene uvnitř hořáku se
ihned uzavřou ventily hořlavého plynu  a kyslíku na hořáku a hořák
se ochladí.

     (15) Vnikne-li  plamen do hadice a  redukčního ventilu, ihned
se uzavře lahvový ventil na tlakové lahvi s hořlavým plynem a poté
na lahvi  s kyslíkem. Hořák  lze zapálit až  po odstranění příčiny
a následků zpětného šlehnutí.

     (16)  Požárně  bezpečná  vzdálenost  mezi  tlakovými  lahvemi
svářečského  zařízení   s  využitím  hořlavých   plynů  a  zdrojem
otevřeného ohně na pracovišti činí nejméně 3 m, pokud výrobce nebo
dovozce  pro konkrétní  zařízení nestanoví  jinou vzdálenost  jako
bezpečnou.

     (17) Jestliže se na svářečském pracovišti provádějí svářečské
práce s  využitím hořlavých plynů  s více svářečskými  zařízeními,
umístí se tlakové lahve na vzdálenost  nejméně 3 m od sebe nebo se
oddělují nehořlavou pevnou stěnou,  která přesahuje výšku soupravy
nejméně o 0,2 m a šířku soupravy nejméně o 0,1 m.

     (18)  Pro  svářečské  práce  s  využitím  hořlavých  plynů se
používají svářečské  hadice odlišené pro  hořlavé plyny a  kyslík.
Nejkratší hadice,  jakož i díl  hadice je nejméně  5 m dlouhý  bez
nastavování spojkami; jiná délka  je přípustná, jen stanoví-li tak
výrobce nebo dovozce pro konkrétní zařízení.

     (19) Tlakové  lahve pro svařování  nelze umístit do  pracovní
jámy.

     (20) Odběrová  místa acetylenu na  acetylenových potrubích se
vybavují  suchou nebo  vodní předlohou.  Ochranná vzdálenost vodní
předlohy od plamene  činí nejméně 3 m a  ochranná vzdálenost suché
předlohy činí nejméně 1 m.

     (21) Při svařování se  vyvíječe acetylenu považují za prostor
s nebezpečím výbuchu s následným požárem.

     (22)  Přenosné  vyvíječe  acetylenu  určené  pro svařování se
mohou používat jen
a) v dobře  větraných  prostorech  s  minimálním  objemem  100 m3;
   v případě jiného technického řešení  je nutné prokázat, že bylo
   dosaženo minimálně stejné úrovně požární bezpečnosti,
b) s vyznačením umístění vyvíječe bezpečnostními tabulkami,
c) se zajištěním ochrany před nežádoucí manipulací se zařízením.

     (23)  Manipulovat s  otevřeným ohněm  do vzdálenosti  3 m  od
přenosného  vyvíječe  není  povoleno,  pokud  výrobce nebo dovozce
nestanoví jinak.

     (24)  Při  opravách  vyvíječe  acetylenu  svařováním  se tyto
vyvíječe  považují  za  nádoby  s  nebezpečím  výbuchu s následným
požárem.

     (25)  Po  dobu  svařování  musí  být  tlaková lahev v dohledu
svářeče, popřípadě jiné osoby zúčastněné na svařování.

     (26)  Při svařování  je z  tlakové lahve  odběr propan-butanu
v plynné  fázi  možný  jen  tehdy,  je-li  lahev ve svislé poloze,
uzávěrem nahoru. Odebírat propan-butan  v plynné nebo kapalné fázi
z tlakové lahve v  jiné než svislé poloze lze  pouze v případě, že
tak v dokumentaci umožňuje výrobce nebo dovozce.

     (27)  Tlakové  lahve  po  dopravě  na  pracoviště  uzavřenými
vozidly  se musí  před zahájením  svařování vyložit.  V pojízdných
dílnách  nebo pojízdných  laboratořích mohou  tlakové lahve zůstat
i po dobu svařování za podmínek, že
a) ve  vozidle nejsou  více než   2 tlakové  lahve, ze  kterých se
   odebírá plyn, a 2 tlakové lahve zásobní,
b) jsou umístěny u vstupu do úložného prostoru vozidla,
c) jsou samostatně uchyceny zařízením, které lze snadno uvolnit,
d) při odběru  plynu nesmí být v  prostoru vozidla prováděny žádné
   práce,
e) u podlahy v  prostoru umístění lahví  je větrací neuzavíratelný
   otvor  velikostí  alespoň  0,01  m2  a  další otvor o velikosti
   nejméně 0,01 m2 je ve střešní části vozidla nebo těsně pod ní,
f) ve skříni  vozidla nejsou uloženy  látky nebo materiály,  které
   mají sklon k samovznícení,
g) ve skříni  vozidla nejsou uloženy hořlavé  látky nebo materiály
   společně se zdrojem zapálení,
h) vozidlo je vybaveno alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem
   práškovým o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg umístěným tak,
   aby byl dostupný zvenku.




§ 7


Svařování elektrickým proudem

     (1)  Spojky  elektrických  vodičů  se  umísťují  na nehořlavý
izolační podklad.

     (2)  Nahrazovat elektrické  vodiče a  svařovací svorky jinými
než předepsanými nebo schválenými vodiči a svorkami (např. různými
kovovými   předměty,   částmi   konstrukcí,   řetězy,   lany)   je
nepřípustné.

     (3)   Při   svařování   elektrickým   obloukem   v   prostoru
s nebezpečím výbuchu  s následným požárem  se elektrické svařovací
zdroje  umísťují  vně  takového  prostředí,  není-li výrobcem nebo
dovozcem umožněno jinak.

     (4)  U  svařování  elektrickým  obloukem  se  držák  elektrod
odkládá  tak, aby  nemohlo dojít  k náhodnému  vzniku elektrického
oblouku a rozstřiku žhavého kovu.

     (5) Nedopalky elektrod se  odkládají na určené bezpečné místo
(např. do nehořlavé nádoby s pískem).

     (6)  Svařovaný  předmět  je   nutno  zajistit  tak,  aby  při
svařování neprocházel elektrický proud jinými než určenými cestami
a po  jiných než  určených předmětech.  Tyto cesty  a předměty  je
třeba určit tak, aby se vyloučila možnost vzniku požáru.

     (7) Po skončení svařování je třeba svářečské zařízení odpojit
od zdroje elektrické energie.


§ 8


Používání benzínových pájecích lamp

     (1) Používat se smí  pouze nepoškozená benzínová pájecí lampa
(dále jen  "pájecí lampa"). Před uvedením  pájecí lampy do provozu
se  zkontroluje  její  technický  stav,  zejména  tryska,  těsnění
šroubových spojů a těsnost nádrže paliva.

     (2)  Pro  předehřívání  pájecí  lampy  se  používají  postupy
a benzíny  předepsané výrobcem  nebo dovozcem.  Předehřívání jiným
způsobem není dovoleno.

     (3) Při předehřívání a při provozu se pájecí lampa odkládá na
pevné  a bezpečné  místo. Hořák  pájecí lampy  při tom  směřuje do
volného,  bezpečného prostoru,  mimo prostor  s pohybem  osob. Při
předehřívání  a  při  provozu  se  pájecí  lampa  neponechává  bez
dohledu.  Mezi  ústím  hořáku  a  nejbližší  pevnou překážkou musí
zůstat  alespoň 0,5  m volného  prostoru, aby  se zamezilo  odrazu
plamene lampy či zplodin hoření a přehřátí lampy, není-li výrobcem
stanoveno jinak.

     (4) Zjistí-li  se při tlakování  pájecí lampy nebo  při jejím
provozu únik benzínu, neprodleně se uzavře přívod benzínu.

     (5) Při používání pájecí lampy k rozmrazování trubek a jiných
těles  se předem  odstraní jejich  případná izolace  a zajistí  se
tepelně izolační ochrana stavebních dílů před působením plamene.

     (6)  Při  tlakování  pájecí  lampy  se  tato umístí na pevnou
podložku, hořákem ve směru větru a v takové vzdálenosti od pevných
překážek,  aby  nemohlo  dojít  k  odrazu  plamene při jeho náhlém
vyšlehnutí.

     (7) Před  plněním benzínem se pájecí  lampa uzavře a ochladí.
Její  opětovné  zapálení  se  provede  až  po spolehlivém odpaření
a odvětrání  par, případně  vylitého  paliva.  Do pájecí  lampy se
zapáleným hořákem se nesmí doplňovat palivo.

     (8) Po ukončení práce je třeba uzavřít přívod benzínu, pájecí
lampu nechat vychladnout a uložit na stanovené místo.


§ 9


Používání elektrických pájedel

     (1)  Před zahájením  práce s  elektrickým pájedlem  (dále jen
"pájedlo") se zkontroluje  izolace přívodního elektrického vodiče.
Používat se smí pouze nepoškozené pájedlo.

     (2) Při práci se pájedlo odkládá na tepelně izolační podložku
tak, aby  způsob odložení vylučoval  jeho samovolné sklouznutí  či
stržení. Nevychladlé  pájedlo a pájedlo  v provozu nelze  ponechat
bez dozoru.

     (3)  Po skončení  práce je  třeba pájedlo  odpojit od  zdroje
elektrické energie a uložit na určené bezpečné místo.


§ 10


Aluminotermické svařování

     (1)  Aluminotermické svařování  se provádí  se zcela  suchými
formami na suchém materiálu. Prostor pod umístěním formy a v jejím
nejbližším  okolí   se  zajišťuje  tak,  aby   byl  při  svařování
a otevírání forem suchý a chráněný proti vlhkosti.

     (2) Při přepravě nebo přenášení  dávek směsi na pracoviště se
zápalky a škrtátka přenáší v uzavřených obalech odděleně od sebe.

     (3)   Pro   požárně   bezpečné   používání  aluminotermického
svařování  je  třeba  písemně   stanovit  zvláštní  pokyny,  které
obsahují podmínky požární bezpečnosti.



ČÁST ČTVRTÁ
                 SVAŘOVÁNÍ NEKOVOVÝCH MATERIÁLŮ

§ 11

     (1)  Při   stanovení  požárně  bezpečnostních   opatření  při
svařování  nekovových  materiálů  se  postupuje  obdobně  jako při
svařování  kovových  materiálů,  přičemž  se  vychází z vlastností
konkrétního  svařovaného materiálu  a dané  technologie za  účelem
zabránit
a) možnosti  vzniku  a  šíření  požáru  nebo  výbuchu  s následným
   požárem působením částic nekovových materiálů, které odkapávají
   a hoří,
b) vznícení  svařovaného  materiálu  nebo  jiných  hořlavých látek
   (např.  stanovením způsobu  a délky  ohřevu, určením  postavení
   plamene).

     (2)  Při  svařování  včetně  natavování  izolačních materiálů
(např. polyethylen  v kombinaci se živicemi)  se hořák zapaluje ve
směru  větru  do  otevřeného  prostoru,  ve  kterém se nevyskytují
hořlavé materiály, páry hořlavých kapalin nebo hořlavý plyn.

     (3)  Zapálený hořák  v úsporném  režimu se  odkládá na  volné
místo  bez hořlavých  materiálů ve  stabilizované poloze,  přičemž
hubice  směřuje  do  volného   prostoru.  Je  nutno  zamezit  jeho
sklouznutí,  pádu, zasypání,  stržení vahou  hadice nebo náhodnému
otevření  přívodu   plynu,  uhašení  či   stržení  plamene  vlivem
povětrnostních podmínek.

     (4)  Po  skončení  práce  s  ručním  hořákem se před uložením
soupravy  hořák nechá  vychladnout, popř.  se umístí  ve zvláštním
držáku  umístěném  od  ventilu  tlakové  lahve  v požárně bezpečné
vzdálenosti určené výrobcem nebo dovozcem.

     (5)  Po  skončení  práce  se  tlaková  lahev,  hadice a hořák
odstraní z pracoviště a uloží na předem stanovené místo.



ČÁST PÁTÁ
                         NAHŘÍVÁNÍ ŽIVIC

§ 12

     (1) Živice lze nahřívat pouze  v tavných nádobách, které jsou
        
k tomu určeny výrobcem nebo dovozcem.

     (2)  Nahřívaná živice  nesmí být  vystavena přímému  působení
plamene nebo jiného zdroje zapálení.

     (3) Obsluha tavné nádoby se  může vzdalovat z místa nahřívání
živice  jen  na  takovou  vzdálenost,  aby  neztratila  toto místo
z dohledu a mohla rychle a účinně zasáhnout v případě potřeby.

     (4) Tavnou  nádobu lze při nahřívání  plnit živicí nejvýše do
tří čtvrtin obsahu, není-li stanoveno jinak výrobcem nebo dovozcem
zařízení.

     (5) K uvedení obsahu tavné  nádoby do tekutého stavu se obsah
nahřívá pozvolna. Obsluha při nahřívání dbá, aby rozehřívaný obsah
nepřekypěl.

     (6)  Tlakové  lahve  používané   jako  součást  zařízení  pro
nahřívání živice  se ukládají v bezpečné  vzdálenosti od vlastního
tepelného  zdroje a  tavné  nádoby  s nahřívanou  živicí. Bezpečná
vzdálenost od otevřeného ohně činí  nejméně 4 m. Kratší vzdálenost
je možná tehdy, stanoví-li tak výrobce nebo dovozce.

     (7) Do  vzdálenosti 4 m není  povoleno ukládat hořlavé látky,
není-li stanoveno  jinak výrobcem nebo dovozcem.  Hořlavé látky se
ukládají tak, aby nedošlo k  jejich pohybu směrem k možnému zdroji
zapálení.

     (8) Umístit  tavnou nádobu na hořlavý  podklad není dovoleno,
pokud není stanoveno jinak výrobcem nebo dovozcem.

     (9) Používají-li  se tuhá paliva jako  tepelný zdroj, musí se
po  skončení  nahřívání  před  opuštěním  pracoviště oheň bezpečně
uhasit  a popel  uložit tak,   aby nedošlo  ke vzniku  požáru nebo
šíření požáru (např. do nehořlavých nádob). V okolí a pod nádobami
není dovoleno ukládat hořlavý materiál  a popel se zabezpečí proti
samovolnému rozfoukání.

     (10) V blízkosti tavné nádoby  se umístí nejméně dva přenosné
hasicí  přístroje  práškové  s  hmotností  hasební  látky  jednoho
přístroje  nejméně 5  kg,  popřípadě  jiné prostředky  pro uhašení
ohně.



ČÁST ŠESTÁ
                PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 13

     (1)  Zvláštní  předpisy  upravující  některé podmínky požární
bezpečnosti svařování nejsou  touto vyhláškou dotčeny.7)

     (2) Zvláštní požárně bezpečnostní  opatření podle § 3 odst. 2
není třeba prokazovat písemně v případě, že svařování je prováděno
fyzickou osobou a svařování není součástí podnikatelské činnosti.

     (3) Na  svářečské práce prováděné na  plynovodech a plynových
zařízeních  pod přetlakem  plynu, přičemž  nelze z technologických
důvodů plyn odstranit, se  podmínky požární bezpečnosti podle této
vyhlášky vztahují jen v případech,  že se na svářečském pracovišti
vyskytují  kromě   plynu  pod  přetlakem  i   jiné  hořlavé  látky
a svářečské práce vyžadují  zvláštní požárně bezpečnostní opatření
[§  2  písm.  f)].  Přitom   se  musí  vyloučit  vznik  nebezpečné
koncentrace [§ 2 písm. a)] a zajistit podmínky požární bezpečnosti
vlastního svářečského zařízení.




§ 14


Účinnost

     Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.

                            Ministr:
                       PhDr. Grulich v. r.



Příl.1


Rozsah zvláštních požárně bezpečnostních opatření

a) přesné označení místa, kde se svařování provádí,
b) přesné stanovení pracovního úkolu,
c) určení technologie, která se použije,
d) jmenovité   určení  svářečů   s  uvedením   dokladu  o  odborné
   způsobilosti,
e) datum a čas zahájení svařování,
f) datum a čas ukončení svařování,
g) podrobná   specifikace    potřebných   požárně   bezpečnostních
   opatření,  kontrola  jejich  plnění,  způsob prokazování plnění
   opatření včetně  měření koncentrace hořlavých  látek, prokázání
   jejich  splnění,  uvedení  jmen  odpovědných  osob  a jmen osob
   určených k jejich provedení,
h) určení   formy   požárního   dohledu,   počet   osob,  vymezení
   povinností, způsob  seznámení s povinnostmi,  uvedení jmen osob
   určených k  výkonu požárního dohledu  v průběhu svařování,  při
   přerušení práce i po skončení svařování a jeho dokladování,
i) potvrzení toho, že účastníci svařování byli před jeho započetím
   seznámeni   s   požárně   bezpečnostními   opatřeními  a  osoby
   provádějící  požární  dohled  s  vymezenými povinnostmi; doklad
   obsahuje jména osob a jejich podpisy stvrzující seznámení,
j) určení druhu a počtu hasebních prostředků,
k) uvedení  jiných  možností  hašení   v  místě  (např.  existence
   stabilního   hasicího  zařízení,   zařízení  pro  technologické
   hašení,  přítomnost  jednotky   požární  ochrany  s  příslušným
   technickým vybavením),
l) jméno osoby, které se ohlásí skončení svařování,
m) místo  a  podmínky  k   ukládání  svařovací  soupravy  po  dobu
   přerušení svařování a při předávání svářečského pracoviště,
n) jméno, funkce, podpis osoby, která  příkaz vydala, a datum, kdy
   byl vydán,
o) osoba, které byla uložena nějaká činnost, potvrdí splnění úkonu
   podpisem a  uvede vždy čas  a datum; předávání  nebo ohlašování
   činnosti  (např. požární  dohled, ohlášení  skončení svařování)
   potvrdí  podpisem  předávající  a  přebírající,  případně osoba
   ohlašující  a osoba,  které je  činnost ohlášena.  U záznamů se
   uvede čas a datum.


Příl.2


Hodnoty teplot některých možných zdrojů zapálení při
             svařování a nejvyšší teploty dosahované
                  při spalování vybraných plynů

Tabulka 1

Hodnoty  teplot některých  možných zdrojů  zapálení při  svařování
(st. C)

Elektrický oblouk při svařování                    cca 5 000
Teplota žhavých částic - elektrické svařování      přes 3 000
Plamen hořících plynů v kyslíku                    2 600 - 3 200
Aluminotermické svařování                          2 200
Plamen hořících plynů ve vzduchu                   1 800 - 2 350
Plamen benzínové pájecí lampy                      cca 1 600

Tabulka 2

Nejvyšší teploty dosahované při spalování vybraných plynů (st. C)

Teplota při spalování v kyslíku   Teplota při spalování ve vzduchu
Vodík                  2 660                      2 045
Metan (zemní plyn)     2 737                      1 875
Propan                 2 776                      1 925
n-butan                  -                        1 895
Acetylen               3 137                      2 325

        
        1) § 2 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb.,o požární ochraně,ve znění
   zákona č. 203/1994 Sb.                
        2) § 17 odst. 1 a 2 zákona č. 133/1985 Sb.     
        3) Například § 6a písm. g) zákona č. 133/1985 Sb.            
        4) Zákon  č. 50/1976  Sb., o  územním plánování  a stavebním  řádu
   (stavební  zákon),  ve  znění  zákona  č.  103/1990 Sb., zákona
   č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb.,
   zákona  č. 19/1997  Sb. a  zákona č.  83/1998 Sb.  (úplné znění
   vyhlášeno pod č. 197/1998 Sb.).
   § 18  vyhlášky č.  132/1998  Sb.,  kterou se  provádějí některá
   ustanovení stavebního zákona.                
        5) Například  § 1  vyhlášky č.  21/1996 Sb.,  kterou se  provádějí
   některá  ustanovení   zákona  České  národní   rady  o  požární
   ochraně.                
        6) Vyhláška  č. 21/1979  Sb., kterou  se určují  vyhrazená plynová
   zařízení  a   stanoví  některé  podmínky   k  zajištění  jejich
   bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.                
        7) Například  vyhláška č.  22/1989  Sb.,  o bezpečnosti  a ochraně
   zdraví při  práci a bezpečnosti  provozu při hornické  činnosti
   a při dobývání vyhrazených nerostů v podzemí, ve znění vyhlášky
   č.   477/1991   Sb.,   vyhlášky   č.   340/1992  Sb.,  vyhlášky
   č. 3/1994 Sb.,   vyhlášky    č.   54/1996   Sb.    a   vyhlášky
   č. 109/1998 Sb.        

CWS ANB, Velflíkova 4, 160 00, Praha 6 - Dejvice
Tel.: +420 224 310 394, +420 224 315 589
© Copyright CWS-ANB 2006-2023, všechna práva vyhrazena.