Mezinárodní harmonizace norem a pravidel pro svařování je důležitá z mnoha důvodů. Primárním důvodem je skutečnost, že svařování je považováno za "zvláštní proces" (EN ISO 9001), při kterém nelze zcela zjistit jakost po skončení procesu inspekcí, ale jakost musí být sledována před i v průběhu celého procesu svařování.

Harmonizace jakosti svařovaných konstrukcí (obecně) se, odehrává pod garancí a odpovědností mezinárodních profesních organizací (EWF - European Federation for Welding and Joining a IIW/IAB - International Institut of Welding/International Authorisation Board) a mezinárodních normalizačních organizací CEN (European Committee for Standardisation) a ISO (International Standard Organisation).

Pro volný pohyb zboží i osob v rámci Evropské unie slouží v technické oblasti Evropské direktivy, které jasně vymezují podmínky uvedení zboží na trh EU. Direktivy se odvolávají na harmonizované normy vydané CEN (včetně svařování), schválené materiály apod.

Normy

CEN a ISO přijaly tzv. Vídeňskou dohodu o technické spolupráci (The Agreement on technical cooperation between ISO and CEN - Vienna Agreement) v roce 1991 a v roce 2001 byly kodifikovány a schváleny předpisy pro konkrétní spolupráci.

Od "Vídeňské dohody CEN a ISO" začaly pracovat společné normalizační subkomise. V praxi to znamená, že některé normy jsou pod patronací ISO a účastní se projednávání nové normy i delegáti z Evropy a CEN je pak převezme, tak naopak některé normy jsou řešeny v CEN a ISO je přebírá. V praxi se to projeví i v označení přijaté normy jako EN ISO xxxxx. Přesto je v používání harmonizovaných norem určitý rozdíl. ISO normy jsou "doporučující" technické normy. Na rozdíl od norem EN. Od okamžiku přijetí (nebo převzetí a schválení ISO normy jako EN) se stává norma závazná pro členy CEN (v této chvíli téměř všechny evropské státy) a musí ji zavést do 6. měsíců jako národní a musí zrušit jiné normy, které by byly s EN v rozporu.

Ve svém důsledku v řadě zemí mimo Evropu se používají místo ISO norem, resp. EN ISO stále ASME, JIS, AWS, i když jsou s ISO v rozporu. Přesto (EN) ISO se stávají základnou pro harmonizaci na celém světě i možnou oporou pro mezinárodní obchod.

Jinak řečeno pro evropské země se stává EN ISO závazná, země mimo Evropu si často ponechávají své národní normy. Příklad za všechny je EN 287-1 a ISO 9606-1 a již mnoho let připravovaná společná norma prEN ISO 9606-1 a přesto platnost národních norem mimo Evropu.

Vazba na evropské direktivy pro evropské země je v normách uvedena v příloze normy. Někdy je celá norma harmonizována, někdy jen splnění některých článků vede ke splnění evropské direktivy.

Direktivy EU

Evropské direktivy se odvolávají na harmonizované normy. Významný prvek harmonizace technických pravidel.

EWF

EWF byla založena v roce 1992 zeměmi EU, EFTA a některými východoevropskými zeměmi. Ihned po svém založení se započal proces harmonizace pravidel pro vyšší svářečský personál EWE, EWT a EWS. Tato pravidla byla ještě v roce 1992 schválena. První ANB byly schváleny v Portugalsku, Španělsku a Velké Británii. V roce 1994 byly schváleny pravidla pro EWIP, EWP a EW metodou 111 a v roce 1996 pravidlo pro EW. V roce 1996 byl schválen harmonizovaných soubor pravidel pro certifikaci firem podle EN 729. V roce 1999 byla schválena harmonizovaná pravidla pro speciální kurzy (např. svařování betonářských ocelí, robotické svařování, laserové svařování apod.). Již však v roce 1997 byla podepsána formální dohoda o spolupráci mezi EWF a IIW se snahou rozšířit fungující harmonizovaný systém EWF do světa. V tomto roce proběhlo i zasedání EWF v Praze. Od roku 1998 zavedlo EWF systém personální certifikace, kde CWS ANB bylo jedním z prvních autorizovaných subjektů. Po předání hlavních harmonizovaných pravidel do IIW se EWF zaměřila na harmonizovaná "speciální pravidla" (evropský termický stříkač, svářeč pod vodou apod.). V roce 2001 byla vytvořena databáze certifikovaných organizací/firem podle EN 729, později podle nové EN ISO 3834.

V roce 2000 byl vydán dokument EA 6/02, který vytvořila skupina EWF a přispěla tím k i v rámci EA k harmonizaci pravidel pro jakost procesu svařování. Od roku 2011 je EWF garantem pro EA (European Accreditation) tohoto významného pravidla.

IIW

Formálně byl systém harmonizovaných pravidel od EWF převzat v roce 2000. V IIW ho spravuje IAB (International Authorisation Board). Byla vydána pravidla pro IWE, IWT, IWS a IWP. Prvními mezinárodními autorizovanými ANB byly: Čína, Japonsko a Austrálie.

IIW/IAB platí licenci za pravidla EWF, které používá. Přestože tato pravidla od svého vzniku prodělala řadu změn, vlastníkem je EWF.

Na harmonizovaná pravidla EWF a IAB jsou odkazy v normách, plní významný prvek harmonizace kvalifikací svářečského personálu i certifikace firem podle EN ISO 3834, se zaměřením na výrobky.

CWS ANB

Na národní úrovni jsou odpovědné za implementaci harmonizovaných pravidel EWF a IAB jednotlivá ANB. Jsou podrobována náročným mezinárodním auditům a autorizována pro jednotlivé kategorie kvalifikací a systému certifikace firem (CC) po prokázání funkčnosti systému kvality a převzetí odpovědnosti za harmonizaci. CWS ANB má autorizaci velmi širokou pro kvalifikace personálu i systémy kvality procesu svařování.

CWS ANB je autorizována pro:

• EWF: EWE,EWT,EWS,EWP, EWIP, EW, CEPW, PCS, ETSS, ETS, spec. kurz betonářských ocelí, MCS (EN ISO 3834)
• IIW: IWE,IWT, IWS, IWP, IWIP, IW, IWSD, PCS, MCS.

V roce 2013 skončila CWS ANB na 3. místě v počtu vydaných evropských a mezinárodních Diplomů a Certifikátů ze všech ANB (viz obrázek) vztaženo na počet obyvatel nebo na spotřebu oceli.

CWS ANB se podařilo za 16 let díky podpoře mnoha špičkových expertů a celé řady významných firem, které se zabývají svařováním zavést mezinárodní kvalifikace a certifikace v oboru a to finančně dostupnou formou. Svým skromným dílem se tak zasloužila o zvýšení konkurenceschopnosti našich firem a práci podle harmonizovaných pravidel známých v celém světě.

V této souvislosti zmíním ještě bývalé "nářky" některých lidí, že např. česká/československá norma na zkoušky svářečů ČSN 05 0710 byla lepší než EN 287-1. Myslím že do určité míry to byla pravda. Ale naše firmy potřebovaly mezinárodní standard, známý všude a ne národní normu, byť by byla lepší. Navíc pravidla a normy dnes představují provázanou soustavu norem a předpisů, které je nutno plnit. Jen tak lze působit na evropském i mezinárodním trhu.

CWS ANB si dokázala získat mezinárodní uznání jak formální tak neformální. Důvodem je vypracovaný systém jakosti i skladba záznamů a na druhé straně prováděné výkony, které patří na medailové pořadí v rámci EWF a IAB.