Požadavky na svařování a příbuzné výrobní procesy jsou vyspecifikovány z technických norem ČSN EN 13 445-1 až 6 – Netopené tlakové nádoby, ČSN EN 13 480-1 až 6 – Kovová průmyslová potrubí, ČSN EN 12 952-1 až 16 – Vodotrubné kotle a pomocná zařízení, ČSN EN 12 953-1 až 13 – Válcové kotle, ČSN EN 764-1 až 7 – Tlaková zařízení, ČSN EN 13 458-1 až 3 – Kryogenické nádoby – Stabilní vakuově izolované nádoby, ČSN EN 13 530-1 až 3 – Kryogenické nádoby – Velké přepravní vakuově izolované nádoby, ČSN EN 13 314 a ČSN EN 13 317 – Nádrže na přepravu nebezpečných látek, event. jiných norem.

• Tlakové nádoby a jiná energetická zařízení musí být prováděny podle schválené technické dokumentace a podmínek i požadavků dané výrobkové technické normy.
• Dílny (provozy) a vybavení musí být vhodné pro výrobu (mít vyhovující zařízení a vybavení) a musí umožňovat zkoušení a kontrolu těchto výrobků.
• Výrobce musí zabezpečit provedení vhodných opatření při návrhu konstrukce nádoby s použitím příslušných technických a souvisejících postupů.
• Svařování se zabezpečuje minimálně dle ČSN EN ISO 3834 - 3, výrobce je zodpovědný za způsobilost, výcvik a přezkušování svého personálu.
• Organizace řízení jakosti výrobních operací obsahujících speciální (zvláštní)procesy (postupy) jako je svařování, tváření a tepelné zpracování musí být u výrobce definována, zavedena a zabezpečena.
• Výrobní postupy (procesy) jako je svařování, tváření a tepelné zpracování musí být zavedeny, zabezpečeny a musí u nich probíhat průběžná kontrola a dozor.
• Jestliže jsou na materiál nádoby kladeny specifické požadavky, musí být v souladu s požadavkem normy např. EAMS (European approval for material standards) – schválené materiály dle evropských standardů.
• Koordinace (dozor) svařování dle ČSN EN 719 je stanovena výrobcem v pracovních (technických, technologických) dokumentech.
• Výrobce může subkontrahovat (kooperovat) některé výrobní operace, ale musí zabezpečit, aby tyto byly provedeny v souladu s požadavky dané normy. Je zodpovědný za jakost zadaných výrobních činností a za následné odpovídající záznamy o kooperační výrobě.
• Jestliže výrobní činnost subdodavatele obsahuje – svařování, tváření, tepelné zpracování po tváření, event. svařování, nedestruktivní zkoušení svarových spojů, musí vystavit ,,Prohlášení o subdodavatelských pracích na částech nebo komponentech tlakových nádob“ ve formuláři subdodavatele.
• Při kooperaci svařování musí být práce prováděny podle schválených specifikací svařovacích postupů dle ČSN EN ISO 15 607, 15 609, 15 614, 15 610, 15 611, 15 612, 15 613 a záznamů o kvalifikaci svářečů a svářečských operátorů (osvědčení dle ČSN EN 287-1, ČSN EN ISO 9606-2 až 5, ČSN EN 1418).
• Výrobce musí zajistit u subdodavatele provádění dozoru při výrobě dle ČSN EN 719).
• Při výrobě zařízení vyžadujícího účast zodpovědného orgánu (autorizované osoby, notifikované osoby), informuje výrobce tento orgán, aby se zúčastnil dozoru u subdodavatele.
• Při výrobě zařízení na základě požadavku zabezpečování jakosti, má výrobce své povinnosti při provádění kontroly u subdodavatele popsány ve svém schváleném systému jakosti (ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 3834 – 1 až 5).
• Materiály pro tlakové nádoby a jejich rozdělení do skupin musí být v souladu např. s EN 13 445-2 event. jinými výrobkovými normami bez ohledu na tvar polotovaru (výrobku), tj. plech, výkovek, potrubí. Materiál musí splňovat všeobecné požadavky dané čl. 4.1 normy (vhodnost pro zpracování, pro pracovní a provozní podmínky. Materiál musí být objednáván v souladu s technickými dodacími podmínkami podle výrobkové normy, tj. berou se v úvahu ,,Evropské materiálové normy“, ,,Evropské schválení materiálů (EMDS – European Material Data Sheet – údajový list evropských materiálů)“ nebo zvláštní hodnocení materiálů. Materiály jsou zařazeny do skupin ve vztahu k výrobním a kontrolním požadavkům. Materiály jsou rozděleny do skupin v souladu s jejich chemickým složením a vlastnostmi ve vztahu k výrobě a tepelnému zpracování po svařování.

Při orýsování materiálu pro dělení a při jeho dělení musí být identifikace materiálu umístěna tak, aby byla po dokončení součásti snadno viditelná a rozeznatelná.

Ploché výrobky z ocelí pro tlakové nádoby a zařízení jsou uvedeny v ČSN EN 10 028-1 – Všeobecné požadavky, ČSN EN 10 028-2 – Nelegované a legované oceli pro vyšší teploty, ČSN EN 10 028-3 – Svařitelné jemnozrnné oceli, normalizačně žíhané, ČSN EN 10 028-4 - Oceli legované niklem se zaručenými vlastnostmi při nízkých teplotách, ČSN EN 10 028-5 – Svařitelné jemnozrnné oceli termomechanicky válcované, ČSN EN 10 028-6 – Svařitelné jemnozrnné oceli zušlechtěné, ČSN EN 10 028-7 – Korozivzdorné oceli.

Řezání, slícování a vyrovnání. Pro řezání plechů se použije řezání plamenem nebo strojní řezání pilou, event. jiným způsobem. U plechů o tloušťce menší než 15 mm, lze použít stříhání za studena, pokud po něm následuje vizuální, event. jiná kontrola hran a hrany jsou vhodné jakosti pro svařování. Řezání plechů, součástí, tyčí a výkovků plamenem se musí provádět při teplotě vyšší než 5°C.

Povrch materiálu před svařováním musí být do vzdálenosti 25 mm od svarové plochy čistý, bez přítomnosti mazacích tuků, oleje, maziva, barvy. Ze styčné plochy svaru musí být odstraněny škodlivé oxidy, struska. Přesazení povrchu materiálu plechu po svaření podélného spoje je dle použité tloušťky tenšího plechu od 1 do 4 mm; u obvodových spojů dle tloušťky tenšího plechu od tloušťky e/4 do tloušťky e/8, ale max. 20 mm; u podélných spojů dle tloušťky tenšího plechu od tloušťky e/4 do tloušťky e/16, ale max. 6 mm. •

• Materiály musí být doloženy dokumenty kontroly v souladu s ČSN EN 10 204. typ dokumentu je v souladu s např. ČSN EN 764-5 a obsahuje prohlášení o shodě s materiálovou specifikací.
• Přídavné materiály pro svařování tlakových nádob a přivařování příslušenství nádob musí být v souladu s ČSN EN 12 074 a ČSN EN 13 479. Ekvivalentní národní/mezinárodní specifikace jsou přijatelné, jestliže splňují stejná kritéria (požadavky na jakost, výrobu, dodávání, distribuci, zkušební metody a hodnocení). Předpis je proveden v postupu WPS.
• Části tlakové nádoby mohou být spojovány svařováním při splnění následujících podmínek : výrobce má k dispozici specifikace postupu svařování (WPS), postupy WPS jsou kvalifikovány (schváleny) pro určitý rozsah protokoly WPQR (certifikáty), svářeči a svářečští operátoři (ČSN EN 287-1, ČSN EN ISO 9606-2 až 5, ČSN EN 1418) jsou kvalifikovaní a mají platná osvědčení.

Výrobce zpracovává postupy WPS v souladu s ČSN EN ISO 15 609 pro všechny svary. U tlakem zatěžovaných svarů tlakových nádob se schvalují postupy svařování WPS v souladu s ČSN EN ISO 15 614 nebo na základě předvýrobní zkoušky v souladu s ČSN EN ISO 15 613. Kromě požadavků uvedených v ČSN EN ISO 15 614 musí být provedeny následující zkoušky: u kontrolních desek na tupých spojích o tloušťce 20 mm a větší musí být provedena podélná zkouška svarového kovu tahem v souladu s ČSN EN 876 na zkušebních tyčích s průměrem 6 mm a větším. Hodnotí se Re, Rm a A5. Je-li konstrukční (provozní) teplota vyšší než 300°C, zkouška musí být provedena při této teplotě. Musí být dále provedena zkouška mikrostruktury pro materiály skupiny 8.2 (austenitické korozivzdorné oceli s Cr  19%) a skupiny 10 (austeniticko feritické korozivzdorné oceli – duplexy) v souladu např. s ČSN EN 13 445-2 tab. A 1.1-1.

Obsah feritu v tepelně ovlivněné oblasti (HAZ) musí být min. 30% a max 70%. V HAZ s vysokou teplotou je přijatelný obsah feritu do 85% včetně. Obsah feritu je měřen metalograficky. Dále musí být provedena zkouška rázem v ohybu v souladu s ČSN EN ISO 15 614, ČSN EN 13 445-2, příloha B, event. jinými. Pro svary nezatěžované tlakem u částí přímo připojených k tlakovým nádobám (podpěrné kruhy, nohy atd.) může být specifikace postupu WPS rovněž přijatelná doložením protokolu o způsobilosti postupu svařování WPQR v souladu s ČSN EN ISO 15 611 nebo ČSN EN ISO 15 612.

• Kvalifikace svářečů a svářečských operátorů. Tito musí být zkoušeni dle ČSN EN 287-1, ČSN EN ISO 9606-2 až 5, příp. ČSN EN 1418. Výrobce je odpovědný za výcvik, dohled (dozor) a kontrolu svářečských pracovníků. Výrobce musí vést aktuální seznam svářečů společně se záznamy o jejich přezkušování a o prodlužování platnosti osvědčení způsobilosti. Mohou být pro výrobu použiti i svářeči u výrobce nezaměstnaní a to za předpokladu, že jsou pod plnou technickou kontrolou výrobce (svářečského dozoru) a pracují podle jeho požadavků (instrukcí, postupů).
• Příprava svarových spojů se provádí opracováním mechanickým, tepelným řezáním nebo jejich kombinací na požadovaný rozměr svarových ploch. Svarové plochy musí být důkladně očištěny od oxidů, okují, olejových nečistot a ostatních cizích substancí a nesmí být na nich vady jako jsou struskové vměstky, trhliny a rozdvojeniny, aby se zabránilo jakémukoliv škodlivému vlivu na jakost svarů.
• Provádění svarových spojů na tlakových nádobách probíhá dle stanovené odpovídající specifikace schváleného postupu WPS a podrobné pracovní instrukce. Je třeba zpracovat záznam o tom,který svářeč nebo svářečský operátor provedl každý jednotlivý svar. Může to být provedeno i označením každého svaru značkou svářeče. Při výrobě musí být, pokud to vyžaduje postup WPS, dodržen předehřev, event. interpass teplota v souladu s ČSN EN 1011-2, ČSN EN ISO 13 916, event. jinými technickými normami. Svařování nesmí být prováděno, jestliže teplota základního materiálu do vzdálenosti 150 mm od svaru je nižší než + 5°C.

Veškeré provádění svařování a s ním souvisejících procesů musí být v souladu s požadavky výrobkových norem. Výrobce musí uchovávat záznam (protokoly) o výsledcích zkoušek postupu svařování WPS (WPQR) a kvalifikaci svářečů, operátorů (osvědčení, certifikáty).

Detaily základních svarových spojů na oceli pro technická zařízení (tlaková, beztlaková) jsou uvedeny jako doporučení v ČSN EN 1708 – část 1 a část 2.

Příprava svarových ploch pro ruční svařování oceli (metodami 111, 121, 135, 131, 141, 311 aj. dle ČSN EN ISO 4063) je uvedena v ČSN EN ISO 9692-1 až 4.

Označování svarových a pájených spojů na výkresech jsou uvedena v ČSN EN 22 553.

Klasifikace geometrických vad kovových materiálů pro tavné svařování je uvedena v ČSN EN ISO 6520-1.

Rozdělení materiálů do skupin pro účely svařování je uvedeno v ČSN 05 0323 (CR ISO 15 608).

Přídavné materiály pro svařování ocelí (elektrody, dráty) jsou uvedeny v ČSN EN 499, ČSN EN 440, ČSN EN 12 536, ČSN EN 757. ČSN EN 1599, ČSN EN 1600, ČSN EN 1668, ČSN EN 12 070, ČSN EN 12 072, ČSN EN 12 534, ČSN EN 758, ČSN EN 12 071, ČSN EN 12 073, ČSN EN 12 535, ČSN EN 760, ČSN EN 756 aj.

Svařování válcových plamenců z plechu u válcových kotlů je provedeno max. dvěma podélnými tupými svary s úplným průvarem, rozmístěnými pod úhlem min. 120°, případně musí být plamence vyrobeny z trubek dle ČSN EN 10 216 – 2, ČSN EN 10 217 – 2 nebo ČSN EN 10 217 – 5. Postup svařování WPS (WPQR) a svářeči (operátoři) jsou schváleni notifikovaným orgánem. Hotové plamence musí být podrobeny vnější i vnitřní kontrole (NDT), zvláště svarové spoje a jejich tepelně ovlivněné oblasti (HAZ).

Křížové svarové spoje u částí namáhaných tlakem se nepřipouští. Přesazení podélných svarů je požadováno min. 100 mm a svary mají být umístěny v horní polovině pláště nádoby (kotle). U netlakových částí se přesazení podélných svarů požaduje min. dvojnásobek tloušťky stěny namáhané tlakem (nebo 40 mm – podle toho, která hodnota je menší).

Vlastnosti materiálů všech částí namáhaných tlakem nesmějí být negativně ovlivněny přivařením hrdel, podložek, odboček, potrubí, trubek a částí, které nejsou namáhány tlakem, k částem namáhaných tlakem.

Svary s plným průvarem musí být provedeny u podélných a obvodových hlavních svarů válcových plášťů, plamenců, plášťů zpětné komory, svarů rovných den; nelemovaných rovných den nebo trubkovnic jsou-li přivařeny k plášťům, plamencům, plášťům zpětné komory, ke vstupním přístupovým trubkám; spojů lemových den, svarů odboček, hrdel, podložek s DN  80 – výztužné, svarů mezi přivařovacími přírubami a potrubím, svarů potrubí, svarů průlezových rámů, rohových rozpěrek, výztuh plamenců, připojovacích svarů roštových rozpěrek zpětné komory.

Vnitřní koutové svary – musí být použity pro přivaření nelemovaných rovných den nebo trubkovnic k plášťům, plamencům a plášťům zpětné komory a musí být provedeny po celém obvodu, s výjimkou malých kotlů, ochranné stěny z vodních trubek u vertikálních kotlů a elektrických kotlů. Další požadavky na koutové spoje musí být určeny přístupností do místa svařování. Profil těchto svarů musí minimalizovat škodlivé účinky vad typu vrubů. U svarů musí být provedeno bezvadné provaření kořene podle schválených postupů svařování WPS (protokoly WPQR).

Jiné svary, než svary s plným průvarem se připouštějí pro přivařování rozpěrných trubek k k trubkovnicím, hladkých trubek k trubkovnicím, tyčových rozpěrek k trubkovnicím a u koutových svarů připojujících vyrovnávací plechy.

Svařování materiálů nestejných tlouštěk se provádí zkosením silnějšího materiálu pod úhlem 15°.

Minimální vzdálenost dvou paralelních svarů musí být min. 60 mm nebo 4 - krát tloušťka stěny plechu pláště (provede se dle většího rozměru). Protínající se svary musí být na každé straně otvoru (nástavce) podrobeny nedestruktivní kontrole v délce 60 mm nebo v délce 4 krát tloušťka plechu pláště (provede se dle většího rozměru).

• Pro kontrolu rovnoměrnosti jakosti výroby a shody mechanických vlastností svarových spojů s požadavky technických podmínek, musí být svařeny a odzkoušeny kontrolní desky. Tyto se svařují pouze pro hlavní podélné a obvodové svarové spoje pláště nádoby (zařízení). Zkoušení svarových spojů na těchto deskách se provádí po předepsaném konečném tepelném zpracování. Provádí se zkoušky nedestruktivní (NDT) a destruktivní (DT) dle předpisu technické normy.
• Tváření tlakových částí se provádí dle schválených postupů a výrobce musí povinně uchovávat záznamy o těchto postupech, včetně tepelného zpracování po tváření. Tváření dle předpisu technické normy se provádí za studena nebo za tepla podle údajových listů, materiálových specifikací, event. technických norem.

Při tváření válcových plášťů (kotle, nádoby, …) je dovoleno pouze strojní ohýbání s vyloučením lokálního ohřevu nebo použití kladiva k doohnutí.

Přímost – odchylka přímosti pláště je do 0,3% na 5 m délky. Odchylka kruhovitosti nesmí překročit 2% měřené délky (ČSN EN 13 920 – Základní tolerance pro svařované konstrukce – Velikost délek a úhlů – Tvar a poloha aj.); tuto hodnotu lze zvýšit o 25%, nepřekračuje-li délka nepravidelností ¼ délky části pláště mezi dvěma obvodovými svary, avšak nejvýše 1 m.

Válcování za studena plášťů nádob z důvodu opravy malé odchylky kruhovitosti je přípustné za předpokladu, že se po opravě odchylky kruhovitosti provedou nedestruktivní zkoušky, např. podle čl. 5.3 ČSN EN 12 953 – 5 aj.

Klenutá dna a lemování rovných den musí být provedena – vyrobena buď lisováním nebo odstředivým litím. Tváření za studena rovných lemových den, trubkovnic a klenutých den je přípustné v souladu s dohodnutým schváleným postupem, včetně normalizačního žíhání, je-li požadováno v materiálové specifikaci. Tváření za tepla u plechů, které byly vyklenuty nebo lemovány při nestálých teplotách nebo byly podrobeny lokálnímu ohřevu, musí být tyto po tváření normalizačně žíhány, pokud výrobce prokazatelně neprokáže, že není narušena bezpečnost kotle (technického zařízení).

Polokulová dna plášťů lisovaná z jednoho plechu postupně na lisu se musí po dokončení normalizačně žíhat. Normalizační žíhání lze vynechat u den tvářených za tepla, jestliže se proces tváření dokončí při teplotách v rozsahu normalizačního žíhání.

Hladké trubky musí být zaválcovány nebo zavřeny do trubkovnice nebo upevněny kombinací obou metod. Kromě zaválcovaných trubek jsou přípustné rozháněné trubky, trubky se zaobleným hrdlem nebo lemované trubky. Jestliže se trubky přivařují do trubkovnic jinými svary než svary s plným průvarem, musí být nesvařená část trubky v otvoru pro trubku lehce zaválcována. Nejsou-li použity rozpěrné trubky, musí být konce trubek přivařeny nebo zaválcovány a lemovány na vstupním konci a přivařeny nebo zaválcovány na výstupním konci.

Tváření přivařovaných den za tepla je přípustné, jestliže se u svarového spoje provede po tváření za tepla kontrola na zjištění vnitřních vad v rozsahu 100%.

Tváření přivařovaných den za studena je přípustné, jestliže se před tvářením provede zabroušení převýšení svaru do roviny a provede se opatření k zabránění tvorby trhlin ve svarovém kovu nebo v tepelně ovlivněné zóně svaru; je-li mezní hodnota tloušťky 20 mm; pokud je vnitřní poloměr zakřivení po tváření menší než 10-ti násobek tloušťky stěny ,,e“, musí se provést vhodné tepelné zpracování po tváření; po tváření za studena musí být svarové spoje v celé délce podrobeny vizuální prohlídce a kontrole na zjištění vnitřních vad v rozsahu 100%, navíc u spojů tvářených za studena na vnitřní poloměry menší než 10-ti násobek tloušťky se musí provést kontrola na zjištění trhlin magnetickou práškovou metodou nebo kapilární metodou, event. jinými dohodnutými metodami.

Tepelné zpracování po tváření a svařování musí být prováděno dle předpisu daného postupu v souladu s technickými normami, údajovými listy nebo jinými specifikacemi materiálu. Po svařování se používá žíhání ke snížení vnitřního pnutí, popouštění, normalizační žíhání, event. jiné předepsané zpracování v postupu WPS, materiálové specifikaci. Po tváření se používá normalizační žíhání, normalizační žíhání a popouštění, zušlechťování, žíhání, rozpouštěcí žíhání, event. jiné předepsané zpracování v postupu tváření, materiálové specifikaci. Termomechanicky zpracované oceli nesmí být tepelně zpracovány.

Tepelné zpracování je vždy prováděno podle písemných postupů popisujících kritické parametry pro postup tepelného zpracování. Vybavení (zařízení) pro tepelné zpracování musí být vhodné pro příslušný druh tepelného zpracování a musí umožňovat kontrolu teploty zpracovaného výrobku s odpovídající přesností. O tepelném zpracování musí být pořízen záznam, ve kterém výrobce potvrdí teplotu výdrže, rychlost ohřevu i ochlazování a dobu výdrže na teplotě daného tepelného zpracování.

Tepelné zpracování po svařování se musí provádět v případě, když tloušťka stěny v libovolném svarovém spoji překračuje 35 mm. Je přípustné zvětšit mezní hodnotu tloušťky na 40 mm, jestliže je hodnota vrubové houževnatosti materiálů min. 50 J. Tepelné zpracování se musí provést před hydrostatickou tlakovou zkouškou. Jestliže se po závěrečném tepelném zpracování připojují určité části, např. hrdla, je přípustné místní tepelné zpracování.

Jestliže byly opravy svařováním provedeny u kotle, potrubí, tlakové nádoby, které již byly tepelně zpracovány, musí být provedeno opakované tepelné zpracování těchto výrobků.

Teploty tepelného zpracování po svařování. Obyčejné uhlíko manganové oceli musí být žíhány k odstranění vnitřního pnutí v rozsahu teplot od 550°C do 600°C. doba prodlevy v tomto rozsahu musí být 2 min./1 mm tloušťky, nejméně však 30 minut a nejdéle 120 minut.

Teplota v ohřívací peci, v době kdy se do ní vkládá kotel, potrubí, tlaková nádoba (výrobek), nesmí překročit 300°C a nesmí být překročena rychlost ohřevu nad 300°C, tj. dodržet : 5500/tloušťka stěny ,,e°C/hod. nebo 55 °C/hod. podle toho, která hodnota je vyšší.

Během doby ohřevu svařence v peci nesmí kolísání teploty mezi body (místy), které jsou od sebe vzdáleny 4,5 m, překročit 150°C a při prodlevě se musí teplota v celé ohřívané části kotle, tlakové nádoby, potrubí (svařence) pohybovat v rozsahu 550°C až 600°C.

Během doby ohřevu a prodlevy musí být v plamenci řízena atmosféra tak, aby se zabránilo oxidaci kotle, tlakové nádoby, potrubí (svařence). Nesmí docházet k přímému omývání plamenem na povrchu svařence.

Kotel, tlaková nádoba, potrubí (svařenec) musí být v ohřívací peci ochlazován na teplotu 300°C rychlostí, která nepřekročí : 5500/tloušťka stěny ,,e“ °C/hod. nebo 55 °C/hod., podle toho, která z hodnot je vyšší. Při teplotách pod 300°C může být svařenec ochlazován v klidném okolním vzdušném prostředí.

Stanovenou teplotou musí být skutečné teploty libovolné části nebo zóny ohřívaného svařence, která se běžně měří na vnějším povrchu za použití termoelektrických článků, které se účinně dotýkají svařence a musí být umístěny vedle spojů vyžadujících žíhání k odstranění vnitřního pnutí.

Jestliže se provádí normalizační žíhání svařence, musí být tento ohříván na požadovanou teplotu, tak jak uvádějí materiálové EN normy a teplota udržována po dobu, která je dostatečná pro dokonalé prohřátí celé stěny.

Jestliže geometrie svařence způsobuje nedostatečné homogenní ochlazování, musí být po normalizačním žíhání provedeno žíhání pro odstranění vnitřního pnutí. Tepelné zpracování zkušebních desek (se svědečnými svarovými spoji) – tyto musí být podrobeny stejnému tepelnému zpracování jako finální svařenec, za prováděné obdobné registrace teplot.

• Opravy povrchových vad v základním materiálu.Nepříliš hluboké vady jako jsou náhodné zápaly, stopy po nástroji, po řezání kyslíkoacetylénovým plamenem mohou být odstraněny broušením s pozvolným přechodem do přilehlého povrchu. Po vybroušení musí být provedena kontrola na povrchové vady. Opravy zavařením musí výrobce provést v souladu se schváleným postupem svařování WPS.
• Opravy vad svarů všechny nepřípustné vady musí být důsledně odstraněny buď mechanickým způsobem (broušením nebo třískovým opracováním) nebo tepelně (drážkováním obloukem nebo převařením) nebo kombinací obou způsobů. Oprava může být provedena lokálně nebo odstraněním celého svaru a jeho novým zavařením. Opravy svařováním musí být provedeny v souladu se schváleným postupem WPS. Opravované svary musí být nedestruktivně přezkoušeny. Pokud jsou opravy svařováním prováděny po tepelném zpracování po svařování nebo po tlakové zkoušce, musí být tyto operace opakovány.
• Dokončovací operace musí být prováděny po tlakové zkoušce nádoby a před její expedicí. Pokud je nezbytné provést jakékoliv tepelné nebo mechanické operace po tlakové nebo těsnostní zkoušce, pak musí být tepelné zpracování, tlaková a těsnostní zkouška i opracování povrchu provedeny znovu.
• Stanovení požadavků na kontrolu a zkoušení výrobce nebo montážní organizace je zodpovědný za provedení zkoušek, kontrol a certifikace specifikované ve výrobkové normě daného energetického (technického) zařízení. Dodatečná kontrola a zkoušení se provádí tehdy, je-li to požadováno v technické dokumentaci, event. výrobkové normě. Zkoušení a kontroly musí být prováděny pracovníky vyškolenými pro používání těchto metod (ČSN EN 970, ČSN EN 12 062, ČSN EN 473 aj). O provedení všech požadovaných zkoušek a kontrol i jejich přijatelných výsledcích musí být vystaveny a uchovány záznamy (protokoly).

Výrobce je odpovědný za shodu kotle, tlakové nádoby, potrubí (výrobku) s požadavky dané evropské normy. Shoda se musí prokázat provedením řady kontrolních činností uvedených např. v ČSN EN 12 953-5 tab. 5.4.1.

Podle toho, který modul posuzování shody si výrobce pro návrh a výrobu každého technického zařízení zvolil (viz např. příl. B ČSN EN 12 953-1), musí být do kontrolní činnosti zapojeny organizace nezávislé na výrobci (odpovědné orgány RA – autorizované, notifikované – viz CR EN 12 953-14). Výrobce musí umožnit přístup tomuto orgánu k dokumentaci a do výroby k odpovědnému provedení jeho předepsané (stanovené) činnosti. Každé technické zařízení (kotel, tlaková nádoba, potrubí) bude podle ČSN EN výrobkové normy předmětem konečné zkoušky a kontroly shody s požadavky schválených konstrukčních výkresů a výrobkové normy.

Konečná zkouška zahrnuje : vizuální prohlídku, rozměrovou kontrolu, kontrolu dokumentace, hydrostatickou tlakovou zkoušku, kontrolu po hydrostatické tlakové zkoušce, kontrolu zabezpečovacích zařízení.

Vizuální prohlídka a rozměrová kontrola musí mimo jiné zahrnovat tyto činnosti : kontrolu shody konstrukce se schválenými konstrukčními výkresy výrobce technického zařízení (kotle, tlakové nádoby, potrubí), včetně rozměrových požadavků a jejich tolerancí, výsledky musí být dokumentovány; kontrolu stavu hotového zařízení (výrobku, se zřetelem na provedení svarů, přípojek hrdel a připojení pomocí svarů v souladu s konstrukční dokumentací a výrobkovou normou; kontrolu značení materiálu z důvodu identifikace materiálu na základě dokumentovaných záznamů; kontrolu identifikace svářečů (operátorů) a nedestruktivní kontroly na technickém zařízení (výrobku) podle dokumentace. Všechna nápravná opatření musí být provedena, podrobena opakované kontrole a vyřešena před hydrostatickou tlakovou zkouškou.

Hydrostatická zkouška demonstruje pevnost a integritu hotového výrobku (technického zařízení) a má prokázat, že nedošlo ke vzniku žádné větší chyby nebo vady. Zkouška probíhá při přetlaku (např. dle ČSN EN 12 953-3). Pokud se použije přetlak vyšší na odhalení skrytých vad svarů, nesmí membránové napětí na zkoušeném výrobku překročit 90% Rp 0,2 – konvenční meze kluzu materiálu při pokojové (normální) teplotě. Po dostatečnou dobu musí být aplikován a udržován přejímací zkušební přetlak, minimálně však 30 minut. Provádí se při přetlaku kontrola všech povrchů a spojů. Zařízení nesmí vykazovat při tlakové zkoušce žádné známky celkové plastické deformace nebo netěsnosti.

Validace konstrukce zařízení a jeho příslušenství musí být provedena vždy před zahájením výroby i montáže a je prováděna nezávisle na týmu pracovníků, který připravoval projekt i nezávisle na výrobě a montáži. Validace musí být provedena pro ověření, zda technické zařízení vyhovuje požadavkům evropské výrobkové normy s ohledem na materiál, konstrukční detaily i rozměry. Rovněž, že byly během výroby splněny požadavky daných postupů a požadavky na vyškolené pracovníky.

• Dokumentace technického energetického zařízení musí být náležitě připravena a zpracována tak, aby prokázala shodu s danou evropskou výrobkovou normou. Musí obsahovat konstrukční výkresy, seznamy částí, konstrukční výpočty a technický výrobní/montážní postup.

Technický postup musí zahrnovat : detailní popis plánu výroby (montáže), specifikace svařovacích postupů WPS společně se schvalovacími záznamy WPQR, specifikace tvářecích postupů, postupy NDT zkoušení, specifikace postupů tepelného zpracování, postupy zkoušek na těsnost a postupy tlakových zkoušek i jakékoliv postupy speciálně požadované (např. postupy konečných úprav, tj. čištění, nátěry, izolace, aj.).

Kontrola dokumentace musí mimo jiné zahrnovat kontrolu dokumentů (např. zkušebních protokolů WPQR o schválení postupů svařování WPS, schválení osvědčení svářečů, operátorů, osvědčení pracovníků nedestruktivní kontroly (NDT), protokoly o zkouškách během výroby, protokoly o NDT zkoušení, protokoly o tepelném zpracování (TZ) po svařování, protokoly o rozměrové kontrole. Rozsah kontrol a všechny neshody musí být zaznamenány. Všechna nápravná opatření musí být provedena, podrobena opakované kontrole a vyřešena před hydrostatickou tlakovou zkouškou.

Výrobce musí umožnit odpovědnému orgánu (autorizované osobě, notifikované osobě) v průběhu výroby úplný přístup k veškeré dokumentaci a výpočtům pro kontrolu návrhu a rozměrů dílů. Výrobce musí vypracovat konstrukční a výrobní dokumentaci, která musí být výrobcem uchována po dobu min. 10 let. Radiografické filmy z NDT kontroly musí výrobce uchovat po dobu min. 10 let od data dokončení výroby technického zařízení (výrobku). Výrobce musí vydat a podepsat prohlášení, kterým osvědčuje, že bylo technické zařízení navrženo a vyrobeno podle požadavků výrobkové normy (např. CR EN 12 953-14).

Výrobce musí vypracovat konstrukční a výrobní dokumentaci : popis technického zařízení (výrobku), umístění identifikačních značek zařízení, výkresy celkového uspořádání, přehledné výkresy částí namáhaných tlakem, přehled tlouštěk různých částí namáhaných tlakem a přehled korozních/erozních přídavků, seznam základních materiálů a kopie materiálových osvědčení, seznam přídavných materiálů, seznam použitých příslušných postupů svařování WPS s odkazy na dané schválené postupy svařování, seznam svářečů podílejících se na výrobě a montáži s referenčními čísly jejich kvalifikačních osvědčení, rozsah a místo nedestruktivní kontroly, včetně seznamu použitých postupů nedestruktivní kontroly a seznam zkušebních techniků s referenčními čísly jejich kvalifikace, podrobné údaje o všech schválených projektových modifikacích, výrobních změnách (odchylkách), které byly provedeny ve výrobě, protokol (protokoly) o hydrostatické zkoušce.

• Přezkoumání návrhu konstrukce technického zařízení zahrnuje : vhodnost materiálu zařízení včetně požadovaných inspekčních dokladů materiálu, vhodnost specifikací svařovacích postupů WPS a jejich schválení, vhodnost návrhu svarových spojů, event. jiných spojů, opatření pro vhodné opakování zkoušení a kontrolu, stabilitu konstrukce zařízení včetně podpěr a pevných bodů, zajištění a přiměřenost bezpečnostních zařízení. Přezkoumání návrhu musí být provedeno podle dílčích výrobkových norem technických zařízení.
• Prohlášení výrobce o shodě konstrukce technického zařízení připravuje výrobce jako doklad, že konstrukce zařízení je v souladu s požadavky evropské normy. Toto provede až po validaci návrhu, která prokáže, že požadavky evropské výrobkové normy jsou splněny, což je potvrzeno certifikací výrobku třetí nezávislou stranou (inspekčním orgánem dle ČSN EN ISO 17 020.
• Návod k obsluze a údržbě technického zařízení výrobku musí výrobce zpracovat a předat uživateli (provozovateli) zařízení. Návod je součástí dokumentace výrobce.
• Stanovení odborné způsobilosti výrobce technického zařízení – výrobce musí zajistit, že požadavky specifikace technického zařízení jsou vhodně zahrnuty v návrhu a následných výrobních operacích.

Směrnice pro stanovení odborné způsobilosti uvádí kritéria pro vyhodnocení odborné způsobilosti výrobce a způsobu řízení jakosti výroby. Jako základ směrnice jsou použity ČSN EN ISO 9001 a ČSN EN ISO 3834 -1 až 5. Směrnice je uvedena např. v ČSN EN 12 952-5 v příloze F.

• Prohlášení o odborné způsobilosti výrobce – vystavuje výrobce technického zařízení (např. kotle), aby sám posoudil, že provedl vhodná opatření pro zajištění všech požadavků výrobkové normy. Prohlášení může být upraveno tak, aby vyhovovalo konkrétnímu (reálnému) stavu u výrobce. Prohlášení musí být k dispozici v kanceláři výrobce a musí se neustále aktualizovat. Vyplněný formulář prohlášení musí být k dispozici po celou dobu výroby až do předání technického zařízení (např. kotle).