Na společném jednání EWF a International Institute of Welding (IIW) dne 27.ledna 2000 v Paříži bylo dále rozhodnuto , že Česká svářečská společnost ANB je rovněž uznávaným národním orgánem pro školení a zkoušení svářečského personálu (ANB) uznávaným IIW, tedy že jí vydávané diplomy svářečského personálu mají celosvětovou platnost. Předání certifikátu ANB proběhlo v červenci roku 2000 na plenárním zasedání IIW ve Florencii. Cesta k tomuto velkému úspěchu byla velmi složitá a komplikovaná. Proto dnes,kdy jsme již u svého cíle, pokládáme za užitečné si tuto cestu připomenout a seznámit českou svářečskou veřejnost s tím, co všechno bylo nutné udělat pro jeho dosažení.

Vnitřní spory a angličtina

Po rozdělení státu na Českou a Slovenskou republiku, převzalo v České republice odpovědnost za školení, zkoušení, později i certifikaci svářečského personálu občanské sdružení Česká svářečská společnost (ČSvSp). Z české svářečské společnosti se později - především pro nedořešené personální vztahy - oddělila část členů, kteří založili „Svářečskou asociaci ČR“ ( SAČR). Tento krok byl, jak se později ukázalo, základní příčinou potíží a problémů při vstupu ČR do evropských autorizovaných orgánů pro školení, zkoušení a certifikaci svářečského personálu. Obě organizace požádaly EWF o přiznání statutu ANB a po dva roky se neúspěšně snažily prosadit v EWF svoji kandidaturu. Nebyly rovněž schopny zpracovat požadované vstupní dokumenty v angličtině, nutné pro zahájení auditu. Těmito vnitřními spory, které EWF nechtěla řešit, ztratila ČR minimálně dva roky . Proto v České republice nepracoval ještě v roce 1998 ANB a zůstávali jsme jedinou z evropských zemí mimo autorizované evropské svářečské struktury. Předstihly nás i Slovinsko, Rumunsko, Chorvatsko a Bosna. Druhou příčinou našeho zaostávání byla skutečnost, že jak ČSvSp tak SAČR byly dobrovolné neprofesionální organizace, které měly velmi omezenou kapacitu pro tvorbu dokumentace v angličtině, potřebnou pro zahájení auditu a dalších funkcí ANB.

Dvě přihlášky z ČR

Jediným řešením jak za této situace zpoždění ČR vyrovnat a co nejdříve získat statut ANB a tím uznání v Evropě bylo, vytvořit novou profesionální organizaci, ve které budou zastoupeny rozhodující subjekty obou sdružení. Proto bylo založeno sdružení právnických osob s názvem „Česká svářečská společnost ANB“, které se stalo společným kandidátem pro přiznání statutu ANB pro ČR. Ani po vytvoření této profesionální organizace však nebylo ještě vyhráno. Svářečská asociace ČR svoji žádost o uznání statutu ANB ani po založení České svářečské společnosti ANB oficiálně neodvolala. Proto ještě při plenárním zasedání IIW v září 1998 v Hamburku z počátku odmítli pracovníci sekretariátu a vedení EWF uznat Českou svářečskou společnost ANB za jediného kandidáta na statut ANB v ČR. Teprve po týdenních intenzivních osobních jednáních zástupců České svářečské společnost ANB Prof. Koukala a Ing. Minaříka s představiteli EWF a za velmi významné pomoci pracovníků SLV Hannover se podařilo situaci z velké části vyjasnit.

Příprava materiálů pro audit EWF

Další jednání představitelů České svářečské společnosti ANB probíhala na pracovním zasedání EWF v prosinci 1998 ve Voorebotenu v Holandsku. Teprve po těchto jednáních byla situace natolik vyjasněna, že pracovníci České svářečské společnosti ANB mohli začít připravovat materiály pro audit EWF v definitivní podobě, konkrétně „ Příručku jakosti“ a všechna požadovaná technická pravidla zpracovaná podle požadavků EWF. Celý soubor aplikačních dokumentů představoval na 500 stran textu formátu A4 v angličtině. Pokládám za nutné při této příležitosti poděkovat členům technických komisí České svářečské společnosti ANB a zejména pak řediteli exekutivy panu Ing. Václavu Minaříkovi,CSc. za velmi intenzivní práci, která umožnila připravit požadované dokumenty ve velmi krátké době a jejich odeslání vedoucímu posuzovatelů EWF panu Timu Jessopovi v únoru 1999.

Účinná pomoc ze Slovenska

Vlastní posouzení systému jakosti a technických pravidel České svářečské společnosti ANB proběhlo za účasti posuzovatelů EWF (Tim Jessop,prof. Pilarczyk) 27. a 28.května 1999. Zjištěné neshody , které se týkaly hlavně neúplného zapracování požadavků certifikačního dokumentu EOTC 416 do systému jakosti České svářečské společnost ANB, byly částečně odstraněny na místě a zejména při jednáních ing. Minaříka s panem Jessopem v Cambridgi v červnu 1999. Na tomto jednání byl odstraněn další milník bránící plné autorizaci České svářečské společnosti ANB tj. schválení „Vstupních podmínek“ pro uchazeče do kurzů pro získání evropských kvalifikací svářečského personálu a „Přechodových pravidel“ pro převedení původních českých kvalifikací na kvalifikace evropské. Tato pravidla byla bez problémů v Cambridge bez problémů schválena, zejména dík velké pomoci slovenské delegace, zejména pana Doc.Ing. Petera Poláka,CSc. Proto touto cestou svým slovenským kolegům ještě jednou děkujeme za pomoc. Poslední nejasnosti byly vyřešeny při jednáních Ing. Václava Minaříka,CSc. s posuzovateli EWF Timem Jessopem a Prof. Pilarczykem v průběhu plenárního zasedání IIW v Lisabonu v červenci 1999.

Otevřená cesta do Evropy

Česká svářečská společnost ANB tak v rekordním čase jednoho roku od svého založení dosáhla díky příkladné a poctivé práci technických komisí, výkonných složek a především exekutivy statutu ANB a od 25.června 1999 otevřela svářečskému personálu v České republice přístup k evropsky platným kvalifikacím a od roku 2000 i k celosvětově platným kvalifikacím svářečského personálu. Je to náš malý příspěvek ke zvýšení konkurenceschopnosti našeho průmyslu v evropském i celosvětovém měřítku. Tento velký úspěch nás zavazuje, abychom dodržováním tohoto dnes již celosvětového systému pro vzdělávání svářečského personálu a jeho udržováním i v dalších letech i nadále vytvořili podmínky pro bezproblémové uznávání kvalifikací svářečského personálu získaných v ČR. Je pro nás poučením, jak naše mnohdy malicherné personální neshody mohou na dlouhou dobu zabránit vstupu ČR do uznávaných odborných a certifikačních evropských a celosvětových orgánů.