Zasedání komise IIW Sc XI-E se uskutečnilo ve dnech 14.-16.3.2007 ve Vídni pod patronací firem Bohler Schweistechnik Austria GmbH a Technische Universita Wien. Základní dokumenty připravené k projednání byly připraveny ve formě sborníku (obr. 1), který připravil předseda komise, prof. David Yzop z Cranfield University.

Obr. 1

14.03.2007 ve 13:30 se všichni delegáti sešli v hotelu a odtud odjeli do asi 40 km vzdáleného Pischelsdorfu, kde probíhá výstavba etylenovodu DN 168. Trubky z oceli L290NB a tloušťky 4 mm jsou svařovány ručně obalenými elektrodami FOX CEL o průměru 3,25 a 4,00 mm v poloze shora dolů (PG) (obr. 2). Celou stavbu realizuje rakouská firma KREMSMULLER Industrieanlagenbau, která patří ke špičce při stavbě potrubních systémů. Delegáti komise byly seznámeni s postupem a systémem prací (obr. 3), technologickými postupy (obr. 5) a sledovali i svařování elektrodami s celulosovým obalem (obr. 4). Podrobně hodnotili i úroveň kvality svarů (obr. 6).

Obr. 2

Obr. 3

Obr. 4

Obr. 5

Obr. 6

Druhý den, 15.03.2007, byly na pořadu prezentace novinek ve firmě FRONIUS (obr. 7), zaměřené na FRONIUS PIPELINE EQUIPMENT. Firma Fronius byla jedním z účastníků mezinárodního projektu vedeného Welding Engineering Research Centre Cranfield University z Velké Británie.

Obr. 7

Prezentaci zahájil pan Johann Obermyer (obr. 8), který se zaměřil na historii profil rodinné společnosti a zdůraznil její inovační potenciál. V letošním roce se bude firma stěhovat do nových, velkoryse koncipovaných prostor v nedalekém Sattledt, neboť současné výrobní prostory ve Welsu již nedostačují. Celá reorganizace výroby se dotkne i výrobního závodu v Českém Krumlově.

V další části pak zdůraznil výhody svařování TIG-HWP (Hot wire process), který proti klasickému svařování TIG dává dvojnásobný výkon odtavení.

Pan Matthias Luritzhofer podrobně představil vlastnosti zdrojů firmy Fronius, používané při výstavbě liniových potrubních staveb. Jedná se především o řadu TransPocket (obr. 9), používanou pro ruční svařování a řadu TransPulsSync (obr. 10), což jsou zdroje používané při mechanizovaném svařování.

Nejrozsáhlejší byla prezentace Ing. Martina Kepplingera, manažera odpovědného za liniové potrubní systémy, který představil systém využívající tandemové orbitální svařování v ochranné atmosféře, použité za extrémních klimatických podmínek při svařování transkanadského plynovodu. Systém označovaný jako CAPS (Cranfield Automated Pipewelding Systém) je výsledkem rozsáhlého mezinárodního vývoje (viz dále), na kterém se podílela i firma Fronius.

Popsal i vlastní orbitální systémy Polycar pro menší průměry trubek (obr. 11).

Obr. 8

Ve vývojových laboratořích firmy nám bylo předvedeno tandemové svařování potrubí o průměru 900 mm, proces CMT, kdy bylo vidět bezvadné robotizované svařování tupých i koutových svarů na vzorcích z plechu o tloušťce 0,5 mm, navařování plasmou s teplým drátem vnitřního povrchu trubky o délce až 7 m. Velmi zajímavé bylo robotizované svařování laser-hybrid, kde MAG svařování bylo tandemové.

Obr. 9

Obr. 10

Obr. 11

V pátek 16.03.2007 se uskutečnilo vlastní jednání Sc XI-E IIW s připravenými prezentacemi a bohatou diskusí na VIENNA UNIVERSITY OF TECHNOLOGY (obr. 12).

Obr. 12

Jednání zahájil pan David Yapp, účastníky pak přivítali zástupci hostitelské university v čele s prof. Sonjou Felberovou. A pak už následoval maratón prezentací, diskuzí a myšlenek vyslovených k probíranému tématu (obr.13 až 16). Nejvýznamnější prezentace s největším ohlasem byly ty, zabývající se novými aplikacemi svařování liniových potrubí.

Obr. 13

Obr. 14

Obr. 15

Obr. 16

Stěžejním tématem byla přednáška profesora Yappa z Cranfield University (obr. 17), který podrobně popsal tandemové obloukové svařování v ochranné atmosféře, které za široké mezinárodní spolupráce bylo vyvinuto v relativně krátké době až do stádia plně prakticky realizovatelné technologie. První pokusy začaly v roce 1997, laboratorní svařování proběhlo v roce 2001. První zkoušky v montážních podmínkách proběhly v roce 2003 poblíš kanadského Edmontonu. Mezi jmény byla i řada delegátů, podílejících se na práci Sc XI-E IIW. Jmenujme například S. Blackmana, G. Lopese, B. Lainga, P. Nicholsona, M. Keplingera….

Zařízení, které bylo plně integrované i s úkosovačkou a vnitřním centrátorem, bylo s úspěchem nasazeno v roce 2006 jako hlavní metoda svařování transkanadského plynovodu. Celá stavba potrubí o průměru 1016 mm a tloušťce stěny nejčastěji 12,7 mm (také 14,3 mm) z oceli API 5L X100 probíhala klimatických podmínkách „aljašské zimy“ – při teplotách mezi -8 a -32 oC.

Zařízení CRC Evans mělo integrováno svářecí zařízení Fronius, drát se používal od firmy Thyssen – NiMo80, plyn byl směsný typu 82/18. Co bylo překvapující a potěšitelné, byl malý počet oprav – pouze 4,8%. Zařízení bylo použito již i ve Velké Británii a dá se předpokládat další použití.

Obr. 17a,b,c,d,e,f

Obr. 18 a,b

Pan Gil Lopes, také nyní působící ve Welding Engineering Research Centre Cranfield University, se věnoval optimalizaci tvaru svarových ploch a jejich sledování v automatickém režimu svařování (obr. 18). Svařovací hlava vykonává poměrně složitý orbitálně oscilační pohyb, který musí být v optimálním propojení s vneseným teplem a místem jeho působení. Rozsáhlé experimenty ukázaly, že automatické sledování svarových ploch propojené s regulací svařovacích parametrů umožní i v montážních podmínkách dosáhnout perfektních svarů-

O tom, že kvalita svarů takto velmi produktivně zhotovených je velmi dobrá, se zasloužil velmi rozsáhlý soubor prováděných mechanických zkoušek, mezi které patřily i zkoušky makro a mikrostruktury (obr. 19).

Obr. 19a,b

Závěrem je třeba znovu zdůraznit, že svařování se stává velmi sofistikovaným oborem, kde vývoj technologií jde ruku v ruce s materiálovým výzkumem a vývojem automatizace. A zároveň, že osobní setkávání odborníků je i v době internetu a videokonferencí jednou z nezastupitelných forem komunikace, která složité technice dává i lidský rozměr.