|
|
[Tisk] [Poslat e-mailem] [Hledat v článcích] SVAŘOVÁNÍ TERMOPLASTŮ Kvalifikace svářečského personálu a požadavky na vyšší svářečský personál pro svařování plastů dle ČSN 05 0705, ČSN EN 13067, DOC EWF 581/01 a TP C 028 Datum: 3.6.2010Autor: Ing. Balej Zdeněk Účelem této technické informace je podat základní informace svářečskému personálu, který zahrnuje svářečského inženýra - IWE, technologa - IWT, specialistu – IWS, ale i svářečského instruktora plastů – VSP o nových změnách z oblasti školení, zkoušek a svařování termoplastů, neboť právě výše uvedený personál sehrává důležitou roli v přípravě svařování plastů, v tvorbě WPS a výcviku svářečů, a to vše za účelem dosažení požadované kvality a dlouhodobé životnosti svarových spojů. V dávné minulosti (rok 1980) existoval všeobecný kurz svařování plastů Z-U9, který se prováděl dle platné ČSN 05 0705. Legislativa zakotvená v uvedené normě však postupem doby nepostačovala požadavkům specializace svářeče plastů, a proto byla zpracována v r. 1992 ve VÚZ Bratislava „Směrnice č. 1/92“ navazující na výše uvedenou čs. normu. Vznikly tak další typy kurzů - oborové:
V září roku 2002 byla vydána novelizovaná norma ČSN 05 0705, kde z dosavadního oborového pojetí norma vymezila odbornou způsobilost svářečů plastů podle metody, svařovaného polotovaru a skupiny materiálu. Jako prováděcí dokumenty k uplatnění této normy byly vydány technické pravidla TP B 101 a TP B 105. Příklad: Označení zkoušky pro svařování horkým tělesem na tupo trubek z polyetylenu podle ČSN 05 0705: ZK 11 P 3 Pro převod starého označení na nové je nutné použít tabulku v TP B 105, protože z jednoho stávajícího kurzu vzniká tak nově více označení. Uvedené změny v ČSN 05 0705 byly vynuceny postupným zaváděním ČSN EN resp. ČSN EN ISO, neboť nelze zachovat rozdílný národní předpis pro problematiku obsaženou v evropské normě. U svařování plastů se zejména jedná o zavedení ČSN EN 13067, z níž bylo převzato značení polotovarů a skupin materiálů do revidované ČSN 05 0705. Označení metod svařování dvojmístným číslem je národní úpravou.. V současné době se stále provádí zaškolovací kurzy a základní kurzy dle již zmíněné revidované normy ČSN 05 0705 a dle TP B č. 101,103 a 301, které vydala CWS ANB. Je třeba si ale uvědomit, že získaná odborná způsobilost opravňuje provádět pouze nenáročné svářečské a pomocné práce, kde se nekladou vyšší požadavky na bezpečnost a možné ohrožení životního prostředí při svařování. Uvedené kvalifikace platí pouze v České republice a lze je využít jako odrazový můstek pro získání vyšší evropské kvalifikace podle EN norem. Vyšším stupněm odborné způsobilosti byl Certifikát svářeče plastů, který vydával akreditovaný certifikační orgán č. 3035 UNO Praha s.r.o. Certifikáty byly vydávány oborově, např.: „Svářeč průmyslových rozvodů z plastů“. Tento proces přípravy a zkoušek se v současné době změnil s přechodem na akreditaci podle ČSN EN 13067, což je řídící norma pro zkoušky a označení kvalifikace svářečů termoplastů, spolu s dokumentem Doc. No. EWF 581-01, který stanovuje požadavky na odbornou kvalifikaci „Evropský svářeč termoplastů“ - EPW. Kvalifikace je členěna podle :
Uchazeči o kvalifikaci EPW jsou připravováni v přípravných modulech 1 až 5, které jsou stanoveny podle metod svařování a materiálů. Jednotlivé moduly mají plno podskupin a zákazník si vybírá jakoukoliv přípravu z uvedených modulů tak, aby pokryl co nejvíce svou výrobu týkající se svařování plastů. Druhy modulů:
Vstupní podmínky, obsahovou náplň teoretických a praktických modulů k přípravě a připuštění ke zkouškám svářečského personálu EPW určuje již výše uvedený Doc. No.EWF 581-01. Pro výuku se využívají nejen TP B CWS ANB č.401 a 402, ale i pravidla TP G pro plynárenství, vodárenská pravidla a montážní předpisy výrobců plastových potrubí, zvláště při přípravě v modulu 4 – svařování vodovodů a plynovodů z PE, kde je doporučeno proškolit plynárenská nebo vodárenská specifika. Při splnění podmínek dokumentu EWF vydává evropský certifikát EPW Česká svářečská společnost CWS ANB Praha. Certifikát má platnost dva roky a je v něm uvedený rozsah oprávnění. Příklad označení kvalifikace EPW: EPW 3.4 – Svařování PE horkým tělesem ve stroji – trubky dn ≤ 315 Požadavky na vyšší svářečský personál Vyšší svářečský personál je technický personál podílející se na přípravě, kontrole svařování a následného vyhodnocení jakosti svarového spoje, přičemž zodpovídá za soulad jednotlivých procesů svařování a jejich sledování, případně jejich korekci. Předpokladem zabezpečení výše uvedených činností je odborná způsobilost pracovníků vyššího svářečského personálu (IWE, IWT, IWS) na základě absolvování příslušného vzdělání, přípravy a praktických zkušeností. Pro zajištění takto kvalifikovaného svářečského dozoru pro svařování kovů provádí výuku a zkoušky vyššího svářečského personálu autorizované školící střediska ATB autorizované CWS ANB. Pro vyšší svářečský personál v oblasti svařování plastů není kvalifikace svářečského dozoru zatím samostatně řešena evropskými normami ani předpisy EWF. Na národní úrovni byla pro vyšší svářečský personál v ČR akreditována jako první organizace UNO Praha spol. s r.o. člen CWS ANB. Kvalifikaci „Technolog svařování plastů – PWT“ může uchazeč získat po absolvování kurzu a po složení zkoušek. Certifikát má platnost tři roky. Systém výuky a zkoušek je zařazen do systému CWS ANB a platí pro něj TP B 302. Od roku 2006 je pro tuto činnost akreditována CWS ANB. Kurz má náplň zaměřenou na druhy termoplastických materiálů, výrobu polotovarů z termoplastů, technologii a postupy svařování, kontrolu svarových spojů, technickou přípravu výroby a na zásady při výrobě konstrukcí z termoplastů. Součástí kurzu je i praktická část, kde se modelují správné postupy a chyby při postupech svařování plastů, příprava svarových ploch, mezioperační opracování a kontroly, včetně vizuální kontroly svarů. Při koncipování kurzu byl vzat také jako podklad předpis DVS 2213 a pro zkoušky DVS 2214. Zde je nutné připomenout skutečnost platnou nejen v Evropě, ale i v jiných částí okolního světa, že předpisy DVS ( Německý spolek pro svařovací techniku) jsou uznávány a běžně používány. V současné době se pro svařování plastů zpracovávají evropské normy, které však často přebírají postupy a řešení DVS. Obdobnou způsobilost má akreditovanou i ČSSP (Česká společnost pro svařování produktů), avšak s jinými odbornými požadavky a jiným postupem zkoušky. V systému CWS ANB je také zavedena další kvalifikace VSP – „Instruktor svařování termoplastů“ pro pracovníky svářečských škol. Prvním schváleným ATB bylo UNO Praha spol.s r.o. V současné době vzniklo pravidlo TP C 028 – což je pravidlo pro nástavbové vzdělávání a školení technických pracovníků všech úrovní (IWE, IWT, IWS) za účelem vzdělávání a školení ve svařování plastů. Je navrženo tak, aby poskytlo doplňující odborné vzdělání ve svářečské technologii, které je požadované pro pracovní pozice ve svařování plastů. Doplňkový kurz bude probíhat na schválených ATB CWS ANB a bude v rozsahu 36 teoretických hodin a 4 hodin ukázkové praxe. Po úspěšném absolvování je CWS ANB vystaveno „Osvědčení“ Normativní odkazy:
Zákony a vyhlášky:
| Informační servis Nejčtenější články
Předpověď počasí |
