Předmět normy

Tato norma stanovuje zásady a postup při zkoušení způsobilosti pracovníků provádějících ruční nebo mechanizované žárové stříkání. Definuje základní požadavky, obory způsobilosti, podmínky zkoušky, podmínky vyhodnocení zkoušky a osvědčení o zkoušce způsobilosti. Účelem je vzájemného uznávání zkoušek způsobilosti, schopnost pracovníka prokázat dostatečné praktické a odborné znalosti týkající se procesů žárového stříkání a tím zajištění požadované jakosti žárově stříkaného výrobku.

Hlavní požadavky na zkoušení způsobilosti

Ke zjištění schopností pracovníka pro daný specifický proces žárového stříkání se musí vykonat zkouška na zkušebních tělesech nezávislých na typu konstrukce. Pracovník musí prokázat odborné znalosti z daného procesu a operace žárového stříkání a složit zkoušku podle těchto kritérií:

• Obsluha zařízení – zkoušený musí uvést zařízení do chodu, znát jeho základní součásti, chladící zařízení, způsob dodávky plynu nebo elektrické energie, vše podle konkrétního procesu žárového stříkání
• Maskovací postupy – zkoušený musí znát maskovací postupy jak při přípravě povrchu, tak při stříkání
• Příprava povrchu – zkoušený musí posoudit stav povrchu, znát způsoby čištění a odmašťování, způsoby mechanického zdrsňování povrchu, předehřívání skladování, umět posoudit vhodnost navrhovaného povlakového systému a prokázat znalost účinků čistoty a profilu povrchu. Pro ověření těchto znalostí jsou zkoušenému předložena zkušební tělesa s určitým připraveným povrchem.
• Podmínky okolního prostředí - zkoušený musí prokázat jaké podmínky okolního prostředí jsou vhodné pro nástřik zkušebních těles – teplota, vlhkost, rosný bod
• Použité zařízení – ke zkoušce musí být použito zařízení, které se bude používat v praxi
• Bezpečnostní předpisy – zkoušený musí během zkoušky prokázat, že zná všechny bezpečnostní předpisy týkající se ochrany zdraví, bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí

Rozsah způsobilosti

Osvědčení pro konkrétní proces žárového stříkání a pro konkrétní způsob jeho použití platí pouze pro tento proces a způsob.

Norma EN 657 pokrývá tyto druhy ručního a mechanizovaného žárového stříkání:

• plamenem
• elektrickým obloukem
• plazmou
• vysokorychlostním plamenem
• z prášků
• z drátů, tyček a kordů

Konkrétní materiály, které se musí použít při zkouškách způsobilosti, jsou uvedeny v příloze B, která uvádí u výše uvedených procesů žárového stříkání vždy vhodný materiál. Především jde všeobecně o:

• kovy a slitiny (pro technické účely) – plamen, elektrický oblouk
• zinek, hliník a jejich slitiny (pro ochranu proti korozi) - plamen, elektrický oblouk
• natavitelné slitiny – plamenem z prášků, drátů, tyček
• kovy a slitiny, keramické látky, karbidy kovů – plazma
• kovy a slitiny , karbidy kovů – vysokorychlostní plamen

Další zásady:

• na žárové stříkání a zkoušení zkušebních těles musí dozírat certifikující orgán.
• tvary a rozměry zkušebních těles musí odpovídat podle přílohy B ustanovením uvedeným v specifických kritériích hodnocení pro každý proces žárového stříkání
• zkušební metoda a přejímací požadavky na zkušební tělesa musí taktéž odpovídat podle přílohy B ustanovením uvedeným v specifických kritériích hodnocení pro každý proces žárového stříkání, při metalografickém vyhodnocování se musí vzorky porovnávat se vzorky, které jsou již považovány za vyhovující
• pracovník musí nejprve složit zkoušku odborných znalostí a pak teprve musí projít praktickou zkouškou (vše v souladu s přílohou A a B této normy)
• platnost osvědčení o způsobilosti provádět žárové stříkání začíná datem, kdy jsou uspokojivě složeny požadované zkoušky a platí po dobu tří let, pokud ho v šestiměsíčních intervalech potvrzuje svářečský dozor. Po skončení platnosti musí pracovník provádějící žárové stříkání projít novým přezkoušením, tzn. znovu provést nástřik zkušebních vzorků.
• v označení zkoušky se musí uvést tyto údaje - označení této normy, proces žárového stříkání, způsob použití:
EN ISO 14918 Stříkání plamenem - ruční

Příloha B: Specifická kritéria hodnocení pojednotlivé procesy žárového stříkání

B.1 Stříkání plamenem nebo elektrickým obloukem: zinek, hliník a jejich slitiny k ochraně proti korozi

a) Praktická zkouška – skládá se z výroby zkušebních těles (dle obr.), jeho otryskání, přičemž se pracovník musí ujistit o kvalitě přípravy a vhodnosti okolního prostředí pro aplikaci nástřiku, následuje sledování dovednosti, přípravy a obsluhy zařízení, po vyhotovení vzorku vyhodnocení vzhledu nastříkaného povlaku – struktura, rovnoměrnost tloušťky apod.

b) Zkoušení nastříkaného povlaku – skládá se:

• z měření tloušťky zkoušený pracovník musí mít k dispozici tloušťkoměr, kterým si zjišťuje z nejvýše třech měření tloušťku povlaku, a tu pak překontroluje i zkoušející pomocí téhož tloušťkoměru dle EN 22063 – tloušťka povlaku se musí ve všech třech bodech pohybovat v rozmezí 0,15 mm až 0,25 mm
• jakost povlaku – zkoušející zjistí strukturu povlaku, která nesmí obsahovat hrudky, prachové vměstky nebo puchýře
• zkouška přilnavosti – provede se dle EN 22063

Stejným způsobem jsou v příloze B uvedena kritéria hodnocení pro ostatní procesy žárového stříkání:

• B.2 Stříkání plamenem nebo elektrickým obloukem: Kovy a slitiny pro technické účely
• Stříkání plamenem: Natavitelné slitiny pro technické účely
• B.4 Stříkání plazmou: Materiály pro technické účely - Kovy a slitiny
• B.3 B.5 Stříkání plazmou: Materiály pro technické účely - Karbidy kovů/karbidy
• B.6 Stříkání plazmou: Materiály pro technické účely - Keramické látky
• B.7 Stříkání vysokorychlostním plamenem: Mat.pro tech. účely - Kovy a slitiny
• B.8 Stříkání vysokorychlostním plamenem: Mat. pro tech. účely – Karbidy kovů
• B.9 Tabulka přehledu specifických kritérií hodnocení

Související normy:

1. ČSN ISO 6507-1 Kovové materiály – Zkouška tvrdosti podle Vickerse – Část 1: HV 5 až HV 100
2. ČSN ISO 6508 Kovové materiály – zkouška tvrdosti podle Rockwella – Stupnice A – K
3. ČSN ISO 8501-1 Příprava ocelových povrchů před nanesením nátěrových hmot a obdobných výrobků- Vizuální hodnocení čistoty povrchu- Část 1: Stupně zarezavění a stupně přípravy ocelového podkladu
4. ČSN EN 582 Žárové stříkání – Stanovení přilnavosti v tahu (ISO/DIS 14916)
5. ČSN EN 657 Žárové stříkání – Názvosloví, třídění (ISO/DIS 14917)
6. ČSN EN 1274 Žárové stříkání – Prášky - Složení – Technické dodací předpisy ISO/DIS 14232
7. ČSN EN 1395 Žárové stříkání – Přejímací zkoušky zařízení pro žárové stříkání ISO/DIS 14231
8. ČSN EN 22063 Kovové a jiné anorganické povlaky - Žárové stříkání – Zinek, hliník a jejich slitiny (ISO 2063)