Předmět normy: norma pro zkoušky páječe stanovuje základní požadavky postupu pájení, podmínky zkoušek, hodnocení a osvědčení. Při samotné zkoušce páječe je vyžadováno, aby páječ předvedl praktické zkušenosti a znalosti postupu pájení, materiálů a bezpečnostních požadavků pro dané oprávnění a postup pájení. Tato norma se používá pro ruční pájení plamenem.

Údaje a požadavky pro schvalování a dokumentaci, parametry pájení: následující údaje, požadavky a parametry pájení musí být schváleny a dokumentovány před uzavřením smlouvy:

• normy, které se mají použít, spolu se všemi doplňkovými požadavky např.: zkoušky páječe se musí konat v dílně (svářečské škole) za stejných podmínek, které bude mít páječ ve výrobě; páječ musí umět připravit jednotlivé díly, spustit zařízení pro ohřev a provést opatření k provedení zkoušky podle BPS
• BPS obsahující postup pájení, podle kterého musí být přípraven zkušební kusy, nastaveny parametry pájení a provedeno pájení (viz. ČSN EN 13134 Pájení- Zkouška postupu pájení.)
• konstrukční návrh zkušebního kusu s uvedením rozměrů a počtu zkušebních vzorků – zkušební kus může být jakýkoliv typ spoje, který odpovídá konečnému výrobku: hrdlový nebo tupý spoj na plechu nebo hrdlový spoj na trubce (viz. příloha 2)
• specifikace základních materiálů – musí odpovídat materiálům konečného výrobku a materiálovým normám
• specifikace pájek a tavidel – mohou být použity v jakékoliv formě, ale musí odpovídat těm, které jsou použity ve výrobě. Ohřev, plyn a pájecí plamen musí být volen tak, aby odpovídal podmínkám ve výrobě.
• konstrukční návrh a metoda přípravy zkušebních vzorků pro destruktivní nebo nedestruktivní zkoušky pájených spojů ( podle ČSN EN 12797, ČSN EN 12799)
• kritéria splnění či nesplnění požadavků na pájené spoje
• pravidla a postupy pro kontrolu zkušebních kusů – pájení a kontrola zkušebních kusů musí být provedena za přítomnosti zkušebního orgánu
• páječ si musí prověřit u pájeného kusu upevnění spoje, rozměry spoje, stupeň nebo nepřítomnost místních deformací
• po vlastní kontrole páječem musí následovat nedestruktivní nebo destruktivní zkoušky provedené zkušebním orgánem
• rozsah vizuální zkoušky a doplňkové požadavky pro destruktivní a nedestruktivní zkoušky: všechny spoje musí být podrobeny vizuální zkoušce v souladu s ČSN EN 12799; pájená sestava může být i rozříznuta tak, aby bylo možné prohlédnout vnitřní části; každý zkušební kus musí být podroben jedné nebo více doplňkovým zkouškám ( ultrazvukem, radiograficky, kapilární zkouškou..); nebo, kteroukoliv z destruktivních zkoušek ( smykem, tahem, metalograficky...)
• rozsah platnosti – zkouška páječe platí po dobu tří let, za předpokladu, že svářečský dozor nebo zaměstnavatel potvrdí v intervalu šesti měsíců, že páječ pravidelně vykonával práce, ke kterým se dané oprávnění vztahuje. Při splnění určitých podmínek může zkušební orgán nebo příslušná zkušební organizace prodloužit osvědčení na další tři roky.

ČSN EN 13134 Tvrdé pájení – Zkouška postupu pájení

Tato norma stanovuje základní pravidla pro zkoušku a schválení postupu pájení pro všechny materiály, kovy i nekovy. Zkoušky postupu pájení jsou určeny pro použití ve výrobě, v případě ručního pájení plamenem jsou určeny o pro zkoušku páječe podle ČSN EN 13133.

pBPS – předběžná specifikace postupu pájení musí být připravena podle věrohodných znalostí požadavků na pájené sestavy. Výrobcem je uznána za odpovídající, ale není schválena. Na základě pBPS musí být provedeny zkušební kusy potřebné pro schválení BPS.

Schválení BPS (specifikace postupu svařování) může být provedeno třemi způsoby:

1. ověřením dokumentace postupu tak, že odpovídající postup pájení byl proveden na základě zkušeností, které jsou pro zkušební orgán postačující
2. na základě dokumentace odpovídajícího postupu pájení, který byl již dříve schválen
3. na základě provedení vhodných zkoušek postupu pájení za přítomnosti zkušebního orgánu

Sestavy, ze kterých mohou být odebírány zkušební vzorky pro NDT a DT zkoušky, se musí pájet podle pBPS.

Rozsah zkoušení:

Základním požadavkem je prověření jakosti pájené sestavy. Vhodné zkoušky jsou popsány v ČSN EN 12797 a ČSN EN 12799.

• všechny spoje musí být podrobeny vizuální zkoušce, může se i rozříznout
• všechny spoje musí být podrobeny metalografickým kontrolám
• může být provedena kterákoliv z nedestruktivních zkoušek (ultrazvuková, radiografická, kapilární, těsnosti, termografie)
• u destruktivních zkoušek se doporučují tři zkoušky jako minimum (smykem, tahem, tvrdosti, odlupovací, lámavosti)

Na vzorcích určených ke zkoušce nesmí být provedeny žádné úpravy, které by ovlivnily výsledky získané při NDT a DT zkouškách.

Rozsah schválení:

Schválení BPS platí pro pájení v místech, kde daný výrobce zaručuje stejné technické podmínky a kontrolu jakosti.

BPAR – protokol o zkoušce postupu pájení: je to záznam výsledků zkoušek každého zkušebního kusu včetně přezkoušení. Protokol musí obsahovat podrobný popis všech nevyhovujících výsledků zkoušek. Zkušební orgán nebo zástupce zkušební organizace musí podpisem potvrdit, že vzorky provedené daným postupem pájení splnily dohodnutá kritéria hodnocení pro vzorky a zkoušky.

Návod pro praktické aplikace schvalování postupu pájení:

• důkladná diskuse mezi zúčastněnými stranami za účelem stanovení požadavků pro výrobní kontroly výrobků a kritérií hodnocení
• provádět jen potřebné zkoušky postupu pájení, přičemž je nutné provést vhodný výběr zkoušek pro danou metodu, daný typ vzorku a brát ohled na provozní podmínky
• zkoušky jakosti výrobku stanovovat tak, aby se zohlednily požadavky na použití ( např.: má-li být výrobek vakuově těsný musí se provést zkouška vakuové těsnosti apod.)
• zkoušky postupu pájení je třeba provádět na pájených kusech o aktuální velikosti ( rozdílná tepelná roztažnost, nízká tepelná vodivost…)

Technické pravidlo CWS ANB TP A 215/Změna 1

Pravidlo uvádí postup zkušebního orgánu CWS ANB při zkoušce páječe podle výše uvedené normy ČSN EN 13133 a bylo vydáno z důvodů vytvoření jednotných podmínek pro přípravu a zkoušky páječů. Jsou zde definovány základní proměnné (parametry) pájení dle ČSN EN 13134 čl.5 pro daný postup pájení, zkušební kusy a shodný postup při jejich vyhodnocování.

Požadavky na připuštění páječe ke zkoušce

Páječ může vykonat zkoušku podle ČSN EN 13133, když se prokáže:

• absolvování přípravného kurzu, nebo
• prokazatelnými zkušenostmi, znalostmi a praxí v pájení

Místo konání zkoušky a dozor

Pájení a kontrola zkušebních kusů musí být provedena za trvalé přítomnosti zkušebního orgánu, kterému je předložen:

• seznam páječů přihlášených ke zkoušce
• řádně připravené protokoly zkoušky páječe dle ČSN EN 13133
• specifikace postupu pájení – BPS (pBPS)
• příslušný počet zkušebních vzorků k označení razidlem

Zkouška teoretická

Páječ dělá při zkoušce i zkoušku teoretickou z bezpečnostních předpisů a odborných znalostí. Zkouška je písemná a páječ vyhověl, pokud prokázal 80% požadovaných znalostí.

Zkouška praktická

Páječ zhotoví zkušební kusy podle BPS (pBPS). Zkouška se provádí na základním materiálu známé jakosti, doložené svářečskou školou nebo výrobcem dodacím listem nebo atestem. Odpovídající přídavný materiál musí být doložen obdobně.

Počet zkušebních kusů

Při zkoušce na plechu se provádí:

• 2 x zkušební kus v poloze PA
• 2 x zkušební kus v poloze PF

Při zkoušce na trubkách se provádí:

• Skupina I. : 3 x poloha PC, 3 x poloha PF a 1 x příruba
• Skupina II.: 3 x poloha PC, 3 x poloha PF a 1 x příruba
• Skupina III: 2 x poloha PC, 2 x poloha PF a 1 x příruba
• Skupina IV.: 2 x poloha PC, 2 x poloha PF a 1 x příruba

Vyhodnocování zkušebních kusů

Zkušební orgán provede u všech pájených spojů vizuální kontrolu podle ČSN EN 12799, čl.4.0.Zkouška zatečení pájky a na náchylnost k odloupnutí U skupin I. a II. hodnotíme 3 polohy PC a 3 polohy PF pájených spojů a u skupin III. a IV. hodnotíme 2 polohy PC a 2 polohy PF. Příruby se hodnotí pouze vizuálně.

Zkouška se provádí následovně: z pájeného spoje vyřízneme zkušební vzorek:

• První řez vedeme zhruba v jedné polovině zapájené délky
• Druhý řez vedeme ve vzdálenosti cca 5 mm za vnitřní hranou pájeného spoje
• provedeme vizuální kontrolu zatečení pájky na řezu a na vnitřní hraně pájeného spoje. Není-li pájka zatečená po celém obvodu, je zkušební kus hodnocen jako nevyhovující
• vyříznutou část pak dále ve směru osy trubky rozřízneme a trubku narovnáme do přímky (u plechu stočíme do kroužku)
• dojde-li v jednom místě k viditelnému oddělení plechů od sebe, je zkušební kus hodnocen jako nevyhovující

Rozsah platnosti

• při pájení plechů: je rozsah platnosti do tloušťky zkušebního spoje
• při pájení trubek:
• Skupina I

Zkušební kus: průměr D = 15 mm, tl.1 mm

Rozsah platnosti: do průměru 18 mm, od tl. 0,5 do 3 mm

• Skupina II.

Zkušební kus: průměr D = 28 mm, tl. 1,5 mm

Rozsah platnosti: od D = 15 mm až do D = 54 mm, od tl. 0,5 do 4 mm

• Skupina III.

Zkušební kus: průměr D = 76 mm, tl. 2 mm

Rozsah platnosti: od D = 42 mm až do D = 108 mm, od tl. 0,5 do 5 mm

• Skupina IV.

Zkušební kus: průměr nad D = 108 mm, tl. 3 mm

Rozsah platnosti: od 76 mm do průměru zkušebního kusu, tl. do 7 mm

Hloubka zasunutí se stanovuje podle ČSN EN 1254 – 1. Zkouška provedená na trubkách platí i pro pájení plechů pro tloušťky v rozsahu zkoušky.

Označení zkoušky

ČSN EN 13133 – 912 T 31 CP t1,5 D28

Pájení – přehled evropských a mezinárodních norem

• ČSN EN ISO 10564 05 0045 Materiály pro měkké a tvrdé pájení – Metody pro vzorkování měkkých pájek pro analýzu
• ČSN EN 29454-1 05 0046 Tavidla pro měkké pájení. Klasifikace a požadavky – Část 1: Klasifikace, označování a balení Oprava 4/97
• ČSN EN ISO 9454-2 05 0047 Tavidla pro měkké pájení – Klasifikace a požadavky – Část 2: Požadavky na provedení
• ČSN EN 29455-5 05 0055 Tavidla pro měkké pájení. Zkušební metody – část 5: Zkouška na měděném zrcadle
• ČSN EN 29455-8 05 0058 Tavidla pro měkké pájení. Zkušební metody – Část 8: Stanovení obsahu zinku
• ČSN EN ISO 3677 05 0060 Přídavné kovy pro měkké pájení, tvrdé pájení – a pájení do úkosu. Označování
• ČSN EN 29455-11 05 0061 Tavidla pro měkké pájení. Zkušební metody – Část 11: Rozpustnost zbytků tavidel Oprava 10/97
• ČSN EN ISO 9455-12 05 0062 Tavidla pro měkké pájení. Zkušební metody. Část 12: Korozní zkouška na ocelové trubičce
• ČSN EN ISO 9455-13 05 0063 Tavidla pro měkké pájení – Zkušební metody – Část 13: Stanovení rozstřiku tavidla
• ČSN EN 29455-14 05 0064 Tavidla pro měkké pájení – Zkušební metody – Část 14: Stanovení přilnavosti zbytků tavidel
• ČSN EN ISO 9455-15 05 0065 Tavidla pro měkké pájení – Zkušební metody – Část 15: Zkouška koroze na mědi
• ČSN EN ISO 9455-16 05 0066 Tavidla pro měkké pájení – Zkušební metody – Část 16: Zkouška účinnosti tavidla, metoda smáčecích vah
• ČSN EN 29453 05 5605 Pájení. Slitiny pro měkké pájení. Chemické složení a dodávané tvary Oprava 2/96
• ČSN EN ISO 12224-1 05 5607 Plný a tavidlem plněný pájecí drát – Specifikace a zkušební metody – Část 1: Klasifikace a požadavky na provedení
• ČSN EN ISO 12224-2 05 5607 Tavidlem plněný pájecí drát – Specifikace a zkušební metody – Část 2: Stanovení obsahu tavidla
• ČSN EN ISO 12224-3 05 5607 Plný a tavidlem plněný pájecí drát - Specifikace a zkušební metody - Část 3: Zkouška účinnosti tavidlem plněného pájecího drátu metodou smáčecích vah
• ČSN EN 1044 05 5650 Tvrdé pájení – Přídavné kovy
• ČSN EN 1045 05 5706 Tvrdé pájení – Tavidla pro tvrdé pájení – Klasifikace a technické dodací podmínky
• ČSN EN 13133 05 5905 Tvrdé pájení – Zkouška páječe
• ČSN EN 13134 05 5906 Tvrdé pájení – Zkouška postupu pájení
• ČSN EN ISO 18279 05 5911 Tvrdé pájení - Vady v pájených spojích
• ČSN EN 12797 05 5920 Tvrdé pájení – Destruktivní zkoušky pájených spojů Změna A1
• ČSN EN 12799 05 5922 Tvrdé pájení – Nedestruktivní zkoušky pájených spojů Změna A1
• ČSN EN 13347 42 1531 Měď a slitiny mědi – Tyče a dráty pro svařování a tvrdé pájení