Projekční dokumentace k provádění stavby, dílců, stavební konstrukce, stavebních výrobků je zpracována autorizovaným architektem, inženýrem nebo technikem činným ve výstavbě s oprávněním a razítkem od ČKAIT dle zákona č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Projektová specifikace – dokumenty zahrnující technické údaje a podmínky pro projekt, které obsahují požadavky a technické údaje, potřebné pro doplnění a vymezení technických pravidel. Obsahuje stanovení postupů pro provádění změn této specifikace. Stanovuje plán jakosti pro provádění výrobků a jejich montáže.

Dílčí části projektové specifikace: Stručný popis díla (výrobku), výpočet (stability, pevnosti, bezpečnosti, trvanlivosti, životnosti, spolehlivosti), vyjasnění podmínek výroby i montáže, základní návrh díla (výrobku), inženýrská specifikace (prováděcí, výrobní, technologická, kontrolní, montážní dokumentace), návrh spojů (svarových, šroubových, nýtových, klínových, lepených, aj.) a jejich umístění, detailní prováděcí výkresy a ukončení specifikací (dílenské montáže, sestavení, montáže na stavbě, aj.).

Technický projekt – záměr a dokumentace pro realizaci díla (stavby, zařízení, konstrukce, aj.)

Prováděcí projekt – popis všech činností a soubor potřebné dokumentace pro praktickou kompletaci výrobku (stavby, technického zařízení, konstrukce, dílců aj.) Stavba – vše co je zkonstruováno nebo vyplývá z konstrukčních činností (pozemní stavby, inženýrské stavby). Týká se kompletní konstrukce, která zahrnuje nosné i nenosné prvky výrobku (technická zařízení, nosná konstrukce, konstrukční dílce aj.). Stavbou se rozumí souhrn stavebních prací, strojů a zařízení, včetně montáží, nářadí a inventáře investičního charakteru, prováděný na souvislém místě a v souvislém čase, buď jako novostavba nebo přestavbou základních prostředků (rekonstrukce, repase, rozšíření, modernizace).

Soubor staveb – je několik vzájemně souvisejících staveb při rozsáhlé a dlouhodobé investiční výstavbě.

Provozní soubor nebo dílčí provozní soubor – souhrn strojů a zařízení včetně jejich montáží a předmětů investičního charakteru, který zajišťuje dílčí technologický proces a je uváděn do provozu v nepřetržitém čase.

Stavební objekt – prostorově ucelená nebo technicky samostatná část stavby.

Zařízení staveniště – objekty a zařízení, které v době provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům (technické kanceláře, dílny, šatny, sociální zařízení, aj.).

Účastníci výstavby – stavebník, projektant a dodavatel (zhotovitel).

Stavebník – organizace, která buď pro sebe, ev. pro budoucího uživatele stavbu připravuje a zajišťuje.

Projektant – je organizace oprávněná k projektové činnosti podle platných předpisů a dodání projektové dokumentace celé stavby alespoň v rozsahu úvodního projektu, včetně autorského dozoru.

Bezpečnostní plán – dokument určující pravidla, která budou přiměřeně zajišťovat bezpečnost pracovníků při pracích na stavbě, konstrukci, zařízení. Jsou to detailní pracovní instrukce.

Dodavatel – osoba nebo organizace (firma) provádějící stavbu, výrobu, event. zprostředkovatel mezi výrobcem a uživatelem.

Vyšší dodavatel (zhotovitel) stavby – organizace, která dodává stavebníkovi projektovou dokumentaci a předá celou stavbu.

Dodavatel stavební části – organizace, která dodává stavebníkovi projektovou dokumentaci stavební části, vlastní stavbu včetně netechnologických strojů a zařízení.

Dodavatel technologické části – organizace, která dodává stavebníkovi projektovou dokumentaci technologické části a kompletní technologická zařízení, včetně pomocných provozů, energetických zdrojů.

Přímý dodavatel technologické části – určuje se v případě, kdy nebyl určen dodavatel technologické části. Dodává stavebníkovi kompletní projektovou dokumentaci, technologické stroje a zařízení, včetně montáže v rozsahu alespoň jednoho provozního souboru.

Technologický projekt – základ projektové dokumentace, jejím výchozím podkladem pro činnost projektantů – specialistů pro rozvody energií pro technologické účely, osvětlení, větrání a telekomunikační sítě. S těmito specialisty spolupracuje technolog – projektant jako navrhovatel koncepce výrobního pochodu. Technologický projekt jako technologická část úvodního a prováděcího projektu je výchozím podkladem a nedílnou součástí každé projektové dokumentace.

Výrobní technická dokumentace – soubor dokumentů potřebných pro výrobu výrobku (konstrukcí, zařízení aj.), obsahující konstrukční, technologickou a montážní dokumentaci.

Konstrukční dokumentace – soubor dokumentů obsahující výrobní výkresy, montážní výkresy, výkazy materiálů, kontroly a zkoušky, technické přejímací podmínky aj.

Technologická dokumentace – soubor dokumentů obsahující technologické předpisy výroby, montáže, výkresy přípravků, apod.

Montážní dokumentace – soubor dokumentů potřebných pro montáž dílce, výrobku (sestavy) nebo jeho dílů (podsestav) konstrukcí, technických zařízení, stavby aj.

Technologický postup výroby – dokument stanovující technologickou posloupnost provádění všech operací ve fázích zhotovování dílců podsestav a sestav výrobku (konstrukce, zařízení, výrobku aj.).

Technologický předpis – soubor technologických postupů, metod a úkonů pro zhotovení nebo montáž výrobku (konstrukce, zařízení, stavby aj.).

Technologický postup montáže – dokument stanovící podrobný montážní postup výrobku (konstrukčního dílce, konstrukce, technického zařízení, stavby aj.).

Předávací dokumentace – dostatečná dokumentace shromážděná při prováděcích pracích na stavbě, výrobku (dílců, technických zařízení, nosných konstrukci, aj.), která respektuje skutečný stav zhotoveného díla a tato prokazuje, že je dílo provedeno v souladu s projektovou specifikací. Dokumentace obsahuje osvědčení o jakosti použitých materiálů nebo prohlášení dodavatele o shodě, použité úlevy při realizaci díla, včetně jejich odsouhlasení projektantem (konstruktérem), výkresy skutečného provedení nebo dostatečné údaje, které je třeba vzít v úvahu pro přípravu (úpravu) výkresů skutečného provedení, protokoly o kontrole požadované komplexní jakosti díla (dílce, konstrukce, technického zařízení, stavby, výrobku aj.).

Související předpisy a normy:

• Stavební zákon (o územním plánování a stavebním řádu) č. 183/2006 Sb. ve znění zák. č. 350/2012 Sb.
• Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací.
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011 Sb. harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh.
• Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb., o technických požadavcích na vybrané stavební výrobky.
• ČSN EN 1990 - Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí.
• ČSN EN 1090-1 – provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí. Část 1: Požadavky na posouzení shody konstrukčních dílců.
• ČSN EN 1090-2 – Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí. Část 2: Technické požadavky na ocelové konstrukce.
• ČSN EN 1090-3 – Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí. Část 3: Technické požadavky na hliníkové konstrukce.
• ČSN EN 1993-1-1 – Eurokód: Navrhování ocelových konstrukcí. Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby.
• ČSN EN 1999-1-1 – Eurokód: Navrhování hliníkových konstrukcí. Obecná pravidla.
• ČSN 73 2603 – Provádění ocelových mostních konstrukcí.
• ČSN 73 2604 - Ocelové konstrukce. Kontrola, údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb.