Autor: Lukáš Datum: 03.12.2007 06:36Dobrý den, zajímalo by mě kde bych se mohl dočíst (ve které normě) na které konstrukce a kam smí svářeč razit svou značku. Jestli je možné razit na tenké plechy cca 1 až 3mm a to na konstrukcích které se montují na střechy kolejových vozidel. Vzikl zde problém mezi konstruktérem a svářecím technologem. Díky.
O zákazu používání razidel do kovu z důvodu nebezpečí možných vrubových účinků hovoří řada výrobkových norem, kromě tlakových nádob také předpisy pro svařování kolejových vozidel. V nové EN 15085 je stanoven požadavek, že místa pro značení razníkem musí být zadána na výkrese, o min. tl. materiálu díl 3 této normy-konstrukčmní požadavky nehovoří. V návrhu nového předpisu ČD je tato otázka řešena následujícími články:
61. Samostatné svarové spoje, svařence nebo konstrukční uzly dílů všech výrobních skupin (viz Příloha č. 4 tohoto předpisu) musí být označeny značkou svářeče v místě předepsaném výkresovou dokumentací. Pokud není předepsáno,umístí se značka 20 až 30 mm od začátku nebo konce svaru na viditelném místě. Značku svářeče u základních materiálů, jejichž tloušťka je menší než 6 mm pro ocelové materiály a menší než 13 mm pro neželezné materiály lze použít pouze na základě požadavku odběratele. Značku svářeče není nutno používat, pokud je výrobce/opravce schopen předložit doklady umožňující identifikaci svářeče (např. svářečský deník). Musí být u něj uloženy a být k dispozici zástupci odběratele. V případě oprav provozně poškozených svarů značených ve výrobě značkou svářeče je možné umístit novou značku vedle původní.
62. Byl-li svar proveden dvěma nebo více svářeči, umístí se jejich značky vedle sebe.
63. Pro organizační složky ČD, a.s. a jejich subdodavatele vydávání a evidenci razidel do kovu pro svářeče provádí z důvodu jednotného systému ČD, a.s. – DVI, a.s.
Autor: Jiří Tichý Datum: 03.12.2007 11:54 odpovědět
Neznám drážní předpisy, ale v energetice se na takto tenkých materiálech smí používat jen specielní razidla s funkční plochou broušenou do válce. Nesmí totiž vzniknout vrub. Protože taková razidla jsou velmi drahá a mají velmi malou životnost, používají se protokoly s podrobným popisem jednotlivých svárů. Tam je pak možné vypsat podmínky při svařování jednotlivých svárů na zařízení včetně přiřazení k jednotlivým svářečům. Za sváry ale vždy podle zákona 22/1997 Sb. zodpovídá organizace, která zařízení dodává, nikoliv svářeč. Proto označení sváru svářečem nemá žádný praktický význam.
Označení sváru svářečem má význam pouze pro vnitřní účely firmy, někdy může značení svárů požadovat zákazník pro např. kontrolu správné platnosti osvědčení svářečů apod.
Dobrý den K otázce značení svarů razidlem svařeče bych přidal pár poznatků z praxe. V naší společnosti se zabýváme svařováním velkého spektra materiálů, různých rozměrů. U materiálů s větší tloušťkou než 6mm provádíme značení přímo vyražením raznice ke svaru (cca 20mm od svaru - možný vrubový účinek od ražení). U tlouštěk menších než 6mm provádíme značení na přivařený štítek u svaru, na tento štítek v případě potřeby razíme např. i číslo RTG snímku. K oběma způsobům značení pak ještě vystavujeme seznam svařečů s patřičným oprávěním. Při přejímkách svařečských pracích u našich dodavatelů jsem se setkal i se značením svarů v "papírové" podobě, tj. výrobce neprovádí značení ražením na kus ke svaru, ale ke kontrolní dokumentaci přiřazuje buď výkres konstrukce, kde jsou přímo u každého svaru zaznamenány značky svařečů, popř. toto značení provádí do náčrtku konstrukce, který je součástí kontrolní dokumentace. I při tomto způsobu značení, je vypracován seznam svařečů s potřebnou kvalifikací. Zdarvím Václav Heřman
