Autor: Tomáš Graubner Datum: 03.12.2007 16:18Mám dotaz ohledně odporového přivařování svorníků ( v našem případě M6x15). Výrobce ocelové konstrukce nám dodává polotovar s takto navařenými svorníky, které pak při povrchové úpravě tryskáním a šopováním odpadávají. Jaký je Váš názor na tento problém. Je tato technologie pro tuto výrobu nevhodná nebo špatně použitá? Co by měly takto navařené svorníky vydržet?
Pravděpodobně se jedná o metodu obloukovou (EN ISO 14555) , nikoli odporovou. U takto přivařených svorníků by lom při destrukční zkoušce měl nastat vždy mimo svar v základním materiálu svorníku, většinou nad svarem vedle TOO, v žádném případě nesmí svorníky "odpadávat" při tryskání apod. Pokud je použito metody obloukové, jedná se zřejmě o chybné nastavení parametrů procesu, bývá zvykem od dodavatele požadovat vzorové kusy a provést na nich zkoušku uražením svorníku. O odporové metodě informace bohužel nemám.
Autor: Petr Port Datum: 04.12.2007 21:52 odpovědět
Ve Vašem případe se jedná pravděpodobně o metodu 783 - zdvihové přivařování svorníků s keramickým kroužkom. Je to metoda oblouková, nikoli odporová. Problematiku řeší komplexně norma ČSN EN ISO 14555 a to včetně požadavků na kvalifikaci zhotovitele - kvalifikace personálu dleČSN EN 1418, WPQR atd. V kap. 8-Vizuální kontrola a zkoušení je definována i velmi jednoduchá Zkouška ohybem(8.2).Svorník (trn) musí vydržet ohyb(na př.kladivem) 60 stupňů bez vzniku trhlin ve svarovém spoji. S pozdravem J.D.
Autor: Jiří Tichý Datum: 04.12.2007 07:54 odpovědět
V tomto případě jde o dva problémy: 1, Stačí se podívat do normy na odtrhové přivařování svorníků, kde jsou definovány i typy zkoušek přivařených svorníků. Jejich "padání" není běžné, spíše jde o nekvalitu v technologii. 2, Ve smlouvě s dodavatelem by měla být ošetřena i varianta nedržících svorníků a systému případné reklamace. Je to povinnost podle platného obchodního zákona. Při špatně koncipované smlouvě o dodávkách pak nesete jako firma i náklady případných oprav.
