Autor: Blažek Zdeněk - MJ (manažer jakosti) Datum: 21.12.2007 12:22Jsme výrobci OK (ocelových konstrukcí)s kombinovanou certifikací SMJ dle ČSN EN ISO 9001:2001, ČSN EN ISO 3834-2:2006 a VPZ (Velký průkaz způsobilosti) dle ČSN 732601-Z2. Většina svářečů má Osvědčení o zkoušce svářeče dle ČSN EN 287-1. Pro druh svaru BW s rozsahem platnosti BW/FW. Ve výrobě nanašich zakázkách se samozřejmě vyskytují oba dva typy svárů, někdy je těžké určit který druh sváru převládá. Má otázka: Dle ČSN EN 287-1 článek 5.4 - typy svárů, musí být svářečem provedena kvalifikační zkouška na svaru FW? Přestože má v osvědčení o zkoušce rozsah platnosti na BW/FW? Děkuji za odpověď Blažek Zdeněk
Zdánlivě jednoduchá otázka, která ale nemá jednoduché řešení. Přesto lze z dikce zmiňovaného odstavce normy dovodit, že svářeč, který dělá kvalifikační zkoušku pro svařování na konkrétním projektu, zakázce či akci vykoná tolik zkoušek, kolik typů vzájemně se nenahrazujících svárů bude v této souvislosti svařovat. A počet zkoušek ještě může narůst podle tlouštěk materiálů, případně podle jejich zařazení do skupin.
EN 287-1 uvádí, že kvalifikace na koutové svary je vhodná, pokud koutové svary ve výrobě (výrobku) převládají. Z praxe-pokud je konstrukce výraběná podle DIN 18800, je kvalifikace na koutové svary vyžadována. Jinak je obvykle akceptována kvalifikace kotových svarů tupými. Při pochybnostech je vhodné dohodnout konkrétní podmínky přímo se zákazníkem.
