Úvodní ustanovení

1. Základní požadavky se na tlakové zařízení vztahují pouze tehdy, pokud se u tlakového zařízení příslušné nebezpečí vyskytuje při používání za podmínek, které může výrobce rozumně předvídat.

Základní požadavky uvedené v této příloze pro tlaková zařízení se vztahují rovněž na sestavy, u kterých existuje obdobné nebezpečí.

2. Výrobce analyzuje nebezpečí s cílem identifikace těch, která z důvodu tlaku přicházejí u jeho zařízení v úvahu; tlakové zařízení navrhne a vyrobí se zřetelem k této analýze.

3. Základní požadavky se uplatňují způsobem, který bere v úvahu dosažený stav techniky a obvyklou praxi v době návrhu a výroby zařízení, a rovněž technická a ekonomická hlediska, která odpovídají vysokému stupni ochrany zdraví a bezpečnosti.

1. Všeobecné požadavky

1. 1. Tlakové zařízení musí být navrženo, vyrobeno a přezkoušeno, popřípadě vystrojeno a instalováno takovým způsobem, aby po jeho uvedení do provozu v souladu s předpisem výrobce nebo za rozumně předvídatelných podmínek byla zajištěna jeho bezpečnost.

1. 2. Při výběru nejvhodnějšího řešení výrobce uplatňuje níže uvedené zásady v tomto pořadí:

1. v přiměřeně dosažitelné míře vyloučit nebo omezit nebezpečí,
2. uplatnit vhodná ochranná opatření proti nebezpečím, která nelze vyloučit,
3. popřípadě informovat uživatele o zbývajícím nebezpečí a upozornit je na nutnost přijetí vhodných zvláštních opatření ke snížení nebezpečí během instalace anebo používání.

1. 3. Je-li známa možnost nesprávného použití nebo ji lze rozumně předvídat, musí být tlakové zařízení navrženo tak, aby se nebezpečím, která z takového nesprávného použití plynou, zabránilo anebo, pokud to není možné, musí být uživatel před takovým způsobem použití tlakového zařízení vhodně varován.

2. Návrh

2. 1. Všeobecně

Tlakové zařízení musí být správně navrženo s ohledem na všechny příslušné činitele, aby byla zajištěna bezpečnost zařízení po celou dobu jeho předpokládané životnosti.

Do návrhu tlakového zařízení je nutné uplatnit vhodné činitele bezpečnosti za použití komplexních metod, o kterých je známo, že vhodným způsobem počítají s přiměřenou mírou bezpečnosti vůči všem druhům poruchy, které přicházejí v úvahu.

2. 2. Návrh zabezpečující náležitou pevnost

2. 2. 1 Tlakové zařízení musí být navrženo pro zatížení, které odpovídá jeho zamýšlenému použití a dalším rozumně předvídatelným provozním podmínkám. Je nutné vzít v úvahu následující činitele:

1. vnitřní nebo vnější tlak,
2. teplotu okolí a pracovní teplotu,
3. statický tlak a hmotnost obsahu za provozních a zkušebních podmínek,
4. zatížení dopravou, větrem, zemětřesením,
5. reakční síly a momenty vyvozované podporami, upevněním, potrubím a podobně,
6. korozi a erozi, únavu a podobně,
7. rozklad nestabilních tekutin.

Je nutné brát v úvahu různá zatížení, která mohou působit společně, se zřetelem k pravděpodobnosti jejich současného výskytu.

2. 2. 2 Návrh zabezpečující náležitou pevnost musí být založena

• na výpočtové metodě podle bodu 2.2.3, v případě potřeby doplněné experimentální metodou podle bodu 2.2.4, nebo
• na experimentální metodě návrhu bez výpočtu pevnosti podle bodu 2.2.4, je-li součin nejvyššího dovoleného tlaku PS a objemu V menší než 6000 bar. L nebo je-li součin PS. DN menší než 3000 bar.

2. 2. 3 Výpočtová metoda

2. 2. 3. 1 Odolnost vůči vnitřnímu tlaku a další hlediska zatížení

Dovolené namáhání u tlakových zařízení musí být omezeno s ohledem na druhy poruch, jejichž výskyt za provozních poměrů je možné rozumně předvídat. Proto je nutné použít takové součinitele bezpečnosti, které umožňují zcela vyloučit jakékoli nejistoty vyplývající z výroby, skutečných provozních podmínek, namáhání, výpočtových modelů, jakož i vlastností a chování materiálu.

Tyto výpočtové metody musí poskytovat dostačující míru bezpečnosti, podle okolností, v souladu s požadavky uvedenými v bodu 7. Výše uvedené požadavky lze splnit použitím některé z následujících metod, podle vhodnosti, popřípadě jako doplňku k jiné metodě nebo v kombinaci s ní

1. návrh na základě vzorců,
2. návrh na základě analýzy,
3. návrh na základě lomové mechaniky.

2. 2. 3. 2 Pevnost

K zajištění pevnosti příslušného tlakového zařízení musí být použity vhodné pevnostní výpočty.

1. Výpočtový tlak nesmí být menší než nejvyšší dovolený tlak a musí brát v úvahu vliv hydro-statického a dynamického tlaku tekutiny a rozklad nestabilních tekutin. Je-li nádoba rozdělena na jednotlivé tlakové prostory, musí být přepážky mezi nimi navrženy s ohledem na nejvyšší možný tlak v určitém tlakovém prostoru k nejnižšímu možnému tlaku v sousedním tlakovém prostoru,
2. výpočtová teplota musí být brána s příslušnou mírou bezpečnosti,
3. návrh musí brát vhodným způsobem v úvahu všechny možné kombinace teploty a tlaku, které by se mohly vyskytnout za rozumně předvídatelných provozních podmínek zařízení,
4. maximální hodnoty namáhání a koncentrace napětí musí být udrženy v bezpečných mezích,
5. při výpočtu odolnosti vůči vnitřnímu tlaku musí být použity hodnoty, které odpovídají vlastnostem materiálu podle doložených údajů, s přihlédnutím k ustanovením uvedeným v bodu 4 a k příslušným součinitelům bezpečnosti. K materiálovým vlastnostem, které je podle okolností třeba brát v úvahu, patří
• mez kluzu respektive smluvní mez kluzu při 0,2 %, respektive 1,0 % při výpočtové teplotě,
• pevnost v tahu,
• časově závislá pevnost, to je pevnost při tečení,
• únavové hodnoty,
• Youngův modul (modul pružnosti),
• vhodný rozsah plastické deformace,
• vrubová houževnatost,
• lomová houževnatost,
6. v případě svarových spojů je nutné aplikovat na materiálové vlastnosti vhodné součinitele hodnoty spoje, závislé například na druhu nedestruktivních zkoušek, na druhu spojovaných materiálů a na předpokládaných provozních podmínkách,
7. návrh musí brát vhodným způsobem v úvahu všechny rozumně předvídatelné degradační mechanismy (například korozi, tečení, únavu) odpovídající zamýšlenému použití zařízení. V návodech podle bodu 3.4 je třeba věnovat pozornost specifickým aspektům návrhu, které souvisejí s životností zařízení, jako například
• v případě tečení: projektový počet hodin provozu při stanovené teplotě,
• v případě únavy: projektový počet cyklů při stanovené úrovni namáhání,
• v případě koroze: konstrukční přídavek na korozi.

2. 2. 3. 3. Hlediska stability

Neumožňuje-li vypočtená tloušťka dosáhnout stability konstrukce, je nutné učinit nezbytná opatření, která berou v úvahu rizika spojená s dopravou a manipulací.

2. 2. 4 Experimentální metoda provedení návrhu

Správnost návrhu zařízení jako celku nebo jeho částí může být ověřena vhodným programem zkoušek uskutečněným na reprezentativním vzorku zařízení nebo kategorie zařízení. Program zkoušek musí být ještě před zahájením zkoušek zřetelně definován a uznán notifikovanou osobou, odpovědnou za postup posuzování shody návrhu, pokud takový existuje. V programu musí být definovány zkušební podmínky a kritéria přijetí nebo zamítnutí. Před zkoušením musí být změřeny skutečné hodnoty základních rozměrů a vlastností materiálů, z nichž se zkoušené zařízení skládá.

Tam, kde to připadá v úvahu, musí být možnost sledovat během zkoušek kritické části tlakového zařízení pomocí vhodných přístrojů schopných zaznamenávat s dostatečnou přesností deformace a napětí.

Program zkoušek musí zahrnovat:

1. tlakovou zkoušku, jejímž účelem je zkontrolovat, při tlaku s definovanou mírou bezpečnosti v poměru k nejvyššímu dovolenému tlaku, zda zařízení nevykazuje významné deformace nebo netěsnost, které překračují stanovenou mez. Zkušební tlak musí být stanoven na základě rozdílů mezi hodnotami geometrických a materiálových vlastností měřených za zkušebních podmínek a hodnotami použitými v návrhu zařízení; rovněž je nutno brát v úvahu rozdíly mezi zkušební a pracovní teplotou;
2. pokud existuje riziko tečení nebo únavy, vhodné zkoušky vycházející z provozních podmínek předepsaných pro zařízení, jako je například doba provozu při předepsané teplotě, počet cyklů při předepsaných úrovních napětí;
3. v případě potřeby doplňkové zkoušky pro další činitele uvedené v bodu 2.2.1, jako je koroze, vnější škodlivé účinky apod.

2. 3. Ustanovení k zabezpečení bezpečné manipulace a provozu

Předepsaný způsob provozu tlakového zařízení musí vylučovat jakékoliv rozumně předvídatelné nebezpečí v provozu zařízení. Tam, kde to připadá v úvahu, musí být zvláštní pozornost věnována

1. uzávěrům a otvorům,
2. nebezpečným odfukům z pojistných armatur,
3. zařízením, která brání fyzickému vstupu, pokud je v zařízení tlak nebo vakuum,
4. povrchové teplotě s ohledem na předpokládané použití,
5. rozkladu nestabilních tekutin.

Zejména tlaková zařízení vybavená vstupním otvorem musí být opatřena automatickým nebo ručně ovládaným zařízením, pomocí něhož uživatel snadno zjistí, zda je možné otvor bez nebezpečí otevřít. Mimoto v případě rychlouzávěru musí být tlakové zařízení opatřeno zařízením, jež zabrání jeho otevření, pokud tlak nebo teplota tekutiny představují nebezpečí.

2. 4. Prostředky přezkoušení

• Tlakové zařízení musí být navrženo a vyrobeno tak, aby bylo možné uskutečnit všechna nezbytná přezkoušení k zajištění bezpečnosti;
• Tam, kde to je nezbytné pro zabezpečení trvalé bezpečnosti zařízení, musí být k dispozici prostředky umožňující přezkoušet vnitřní stav zařízení, jako jsou vstupní otvory dovolující fyzický přístup do vnitřku tlakového zařízení, tak aby příslušné prohlídky bylo možné provádět bezpečně a ergonomicky;
• Lze použít i jiné prostředky k zajištění bezpečných podmínek provozu tlakového zařízení

1. je-li tlakové zařízení příliš malé pro fyzický přístup do vnitřku zařízení,
2. jestliže otevření tlakového zařízení by nepříznivě ovlivnilo jeho obsah,
3. je-li prokázáno, že obsažená látka nepůsobí škodlivě na materiál, z něhož je tlakové zařízení vyrobeno, a nelze rozumně předpokládat jakékoli jiné degradační mechanismy.

2. 5. Prostředky odvodnění a odvzdušnění

Tam, kde to je nutné, musí být k dispozici vhodné prostředky umožňující odvodnění a odvzdušnění tlakového zařízení

• aby se zabránilo nepříznivým účinkům, jako je vodní ráz, zborcení vlivem vakua, koroze a nekontrolované chemické reakce. je nutné vzít v úvahu všechna stadia provozu a zkoušení, zejména u tlakových zkoušek,
• aby bylo možné bezpečným způsobem provádět čištění, kontrolu a údržbu.

2. 6. Koroze a jiné chemické účinky

Tam, kde je to nutné, musí být navrženy přídavky k zesílení tloušťky stěny nebo ochrana proti korozi nebo jiným chemickým účinkům, s patřičným zřetelem k zamýšlenému a rozumně předvídatelnému použití.

2. 7. Opotřebení

Pokud může dojít ke značné erozi nebo otěru, musí být učiněna taková opatření, která

1. sníží tyto účinky na co nejnižší míru vhodným řešením návrhu, např. zvětšením tloušťky materiálu nebo použitím výstelky či přeplátování,
2. umožní výměnu součástí, které jsou nejvíce postiženy
3. v návodech podle bodu 3.4 upozorní na opatření k zajištění trvale bezpečného používání.

2. 8. Sestavy

Sestavy musí být navrženy tak, aby:

• společně sestavované konstrukční díly byly pro daný účel vhodné a spolehlivé
• všechny konstrukční díly byly správně začleněny a vhodným způsobem smontovány.

2. 9. Plnění a vypouštění

Tam, kde to připadá v úvahu, musí být tlakové zařízení navrženo a vybaveno příslušenstvím nebo musí být učiněna opatření pro jeho instalaci, aby bylo zajištěno bezpečné plnění a vypouštění tlakového zařízení, zejména se zřetelem k nebezpečím, jakým je:

• při plnění:
• přeplnění nebo překročení tlaku, zejména s ohledem na plnicí poměr a na tlak par při odpovídající teplotě,
• při plnění nebo vypouštění: nebezpečná spojení a porušení spojení.

2. 10. Ochrana proti překročení dovolených mezí tlakových zařízení

Jestliže by za rozumně předvídatelných podmínek mohlo dojít k překročení dovolených mezí, musí být tlakové zařízení vybaveno vhodným ochranným zařízením nebo musí být učiněna opatření pro jeho instalaci, pokud se nepředpokládá ochrana jiným ochranným zařízením v rámci sestavy.

Vhodné ochranné zařízení nebo kombinaci takových zařízení je nutné navrhnout se zřetelem ke specifickým vlastnostem příslušného tlakového zařízení nebo sestavy. Za vhodná ochranná zařízení a jejich kombinace se považují

• bezpečnostní výstroj podle § 1 odst. 2 písm. a) bodu 3,
• popřípadě vhodná kontrolní zařízení, jako jsou indikátory nebo výstražná zařízení která umožňují, aby byl automaticky nebo manuálně proveden vhodný zásah, pomocí něhož se tlakové zařízení udrží v dovolených mezích.

2. 11. Bezpečnostní výstroj

2. 11. 1 Bezpečnostní výstroj musí splňovat:

• být navržena a vyrobena tak, aby byla spolehlivá a vhodná pro svou předpokládanou funkci, popřípadě s ohledem na požadavky údržby a zkoušení těchto zařízení,
• být oproštěna od jiných funkcí, kromě případů, kdy těmito dalšími funkcemi nemůže být ovlivněna její bezpečnostní funkce,
• vyhovovat příslušným zásadám návrhu, aby byla zajištěna vhodná a spolehlivá ochrana. K těmto zásadám zejména patří zabezpečení funkce proti poruchám, zálohování bezpečnostní výstroje, různost jejího provedení a automatická diagnóza vlastní funkčnosti.

2. 11. 2 Zařízení omezující tlak

Tato zařízení musí být navržena tak, aby nedocházelo k trvalému překračování nejvyššího dovoleného tlaku PS; případné krátkodobé zvýšení tlaku při zapůsobení bezpečností výstroje je však přípustné, pokud k němu dojde za podmínek stanovených v bodu 7.3.

2. 11. 3 Zařízení na kontrolu teploty

Tato zařízení musí mít z bezpečnostních důvodů vhodnou dobu prodlevy v souladu s měřicí funkcí.

2. 12. Vnější požár

Tam, kde to je nutné, musí být tlakové zařízení navrženo a popřípadě vybaveno vhodným příslušenstvím nebo musí být učiněna opatření pro jeho instalaci, aby splňovalo požadavky na omezení škod v případě vnějšího požáru, s patřičným zřetelem k zamýšlenému použití tlakového zařízení.

3. Výroba

3. 1. Výrobní postupy

Výrobce zajišťuje opatření, která byla přijata ve stadiu návrhu, s použitím vhodných metod a odpovídajících postupů, zejména se zřetelem k níže uvedeným okolnostem.

3.1.1 Výroba konstrukčních dílů

Při výrobě součástí (například při tváření a přípravě svarových ploch) nesmí docházet ke vzniku vad a trhlin nebo ke změnám mechanických vlastností, které by mohly ohrozit bezpečnost tlakového zařízení.

3. 1. 2 Nerozebíratelné spoje

Nerozebíratelné spoje a přilehlé oblasti musí být prosté jakýchkoli povrchových nebo vnitřních vad, které by mohly ohrozit bezpečnost zařízení. Vlastnosti nerozebíratelných spojů musí odpovídat nejnižším hodnotám předepsaným pro materiály, které jsou spojovány, pokud nebyly při pevnostním výpočtu úmyslně vzaty v úvahu hodnoty jiných příslušných vlastností.

U tlakového zařízení musí být nerozebíratelné spoje konstrukčních dílů, které přispívají k odolnosti vůči tlaku zařízení, i konstrukčních dílů, jež jsou k němu přímo připojeny, provedeny příslušně kvalifikovanými pracovníky s použitím vhodných pracovních postupů.

U tlakových zařízení kategorií II, III a IV musí být pracovní postupy a příslušní pracovníci odsouhlaseni notifikovanou osobou nebo uznanou nezávislou organizací podle § 6.

Pro účely tohoto odsouhlasení musí notifikovaná osoba nebo uznaná nezávislá organizace podle § 6 provést přezkoumání a zkoušky v normách podle § 2 odst. 4, nebo rovnocenné přezkoumání a zkoušky, anebo je musí dát provést.

3. 1. 3 Nedestruktivní zkoušky

Nedestruktivní zkoušky nerozebíratelných spojů tlakových zařízení musí být provedeny kvalifikovanými pracovníky. U tlakových zařízení kategorií III a IV musí být tito pracovníci odsouhlaseni uznanou nezávislou organizací podle § 6.

3. 1. 4 Tepelné zpracování

Tam, kde je nebezpečí, že výrobní postup změní vlastnosti materiálu v rozsahu, který by mohl ohrozit bezpečnost tlakového zařízení, musí být ve vhodném stadiu výroby provedeno přiměřené tepelné zpracování

.

3. 1. 5 Identifikovatelnost

Je nutné zavést a dodržovat vhodné postupy umožňující identifikaci materiálů částí tlakového zařízení, které přispívají k jeho odolnosti podle tlaku, uplatňované vhodnými prostředky, od přejímání materiálů přes výrobu až po konečnou zkoušku vyrobeného tlakového zařízení.

3. 2. Konečné posouzení

Tlakové zařízení musí být podrobeno níže popsanému konečnému posouzení.

3. 2. 1 Konečná zkouška

Tlakové zařízení se podrobuje konečné zkoušce, při níž se na základě vizuální prohlídky a kontroly průvodní dokumentace zhodnotí dodržení požadavků tohoto nařízení vlády. Přitom lze přihlédnout i ke zkouškám provedeným během výroby. Pokud je to nezbytné z bezpečnostních důvodů, musí být konečná zkouška provedena zevnitř i zvnějšku každé části zařízení, v případě potřeby ještě v průběhu výroby (například tam, kde již není možná prohlídka během konečné zkoušky

).

3. 2. 2 Tlaková zkouška

Součástí konečného posouzení tlakového zařízení musí být zkouška odolnosti vůči tlaku, která má za normálních okolností podobu zkoušky hydraulickým tlakem při tlaku minimálně rovném, pokud to připadá v úvahu, hodnotě stanovené v bodu 7.4. U sériově vyráběných tlakových zařízení kategorie I může být tato zkouška provedena na statistickém základě. Tam, kde je zkouška hydraulickým tlakem nevhodná nebo neproveditelná, mohou být provedeny jiné rovnocenné zkoušky. V případě jiných zkoušek, než je zkouška hydraulickým tlakem, je nutné před jejich provedením uskutečnit doplňková opatření, jako jsou nedestruktivní zkoušky nebo jiné rovnocenné metody.

3. 2. 3 Kontrola bezpečnosti výstroje

U sestav musí konečné posouzení zahrnovat rovněž kontrolu bezpečnostní výstroje k ověření plné shody s požadavky podle bodu 2.10.

3. 3. Označování a opatřování štítkem

3. 3. 1 Kromě označení CE podle § 8 musí být uvedeny tyto informace:

a) u všech tlakových zařízení:

1. název a adresa či jiný způsob identifikace výrobce,
2. rok výroby,
3. identifikace tlakového zařízení podle jeho povahy, například typ. série nebo identifikace výrobní dávky a výrobní číslo,
4. základní nejvyšší nebo nejnižší pracovní meze;

b) v závislosti na typu tlakového zařízení další informace nezbytné pro bezpečnou instalaci, provoz či použití, popřípadě pro údržbu a pravidelné prohlídky, jako například:

1. objem V tlakového zařízení v L (litrech),
2. jmenovitá světlost potrubí DN,
3. použitý zkušební tlak PT v barech s uvedením data zkoušky,
4. nastavený tlak PN bezpečnostní výstroje v barech,
5. výkon tlakového zařízení P v kW,
6. napájecí napětí ve V (voltech),
7. předpokládané použití,
8. plnicí poměr v kg/L,
9. největší hmotnost Gn obsahu v kg,
10. hmotnost prázdného Gp zařízení v kg,
11. skupina tekutiny;

c)tam, kde je to nutné, výstrahy připevněné k tlakovému zařízení upozorňující na nesprávné použití, ke kterému by podle zkušeností mohlo dojít. Textové informace k výstrahám musí být v češtině.

3. 3. 2 Označení CE a požadované informace musí být uvedeny na tlakovém zařízení nebo na štítku pevně k němu připojeném, až na následující výjimky:

• kde to přichází v úvahu, může být použita vhodná dokumentace, aby se předešlo opakovanému označování jednotlivých konstrukčních dílů, jako jsou potrubní části, určených pro tutéž sestavu. Týká se to označení CE podle § 8 a dalšího označení a nápisů na štítku podle této přílohy;
• je-li tlakové zařízení příliš malé, jako je například výstroj, mohou být informace podle bodu 3.3.1, písm. b) uvedeny na štítku připevněném k tlakovému zařízení;
• údaje o náplni a výstrahy podle bodu 3.3.1 písm. c) mohou být uvedeny na štítku nebo jiným vhodným způsobem, za předpokladu, že zůstanou po dostatečně dlouhou dobu čitelné.

3. 4. Návody k použití

a) Je-li tlakové zařízení uváděno na trh, musí být k němu, pokud to připadá v úvahu, připojen návod pro uživatele obsahující všechny nezbytné informace vztahující se k bezpečnosti a týkající se:

1. instalace, včetně montáže jednotlivých částí tlakového zařízení,
2. uvádění do provozu,
3. použití
4. údržby včetně kontrol a zkoušek prováděných uživatelem.

b) návod musí obsahovat informace připojené k tlakovému zařízení podle bodu 3.3, s výjimkou identifikace série, popřípadě musí být provázen technickou dokumentací, výkresy a schématy, nezbytnými k plnému pochopení tohoto návodu,

c) popřípadě musí návod též upozorňovat na nebezpečí vyplývající z nesprávného použití podle bodu 1. 3 a zvláštních okolností návrhu podle bodu 2.2.3.

4. Materiály

Materiály použité k výrobě tlakového zařízení musí být vhodné pro toto použití po celou dobu předpokládané životnosti. Přídavné materiály pro svařování a jiné spojovací materiály musí vhodným způsobem vyhovovat pouze příslušnými požadavkům uvedeným v bodech 4.1,4.2 písm. a), v prvním odstavci bodu 4.3, a to jak samostatně, tak ve spojené konstrukci.

4. 1. Materiály součástí vystavených tlaku

a) musí mít vhodné vlastnosti za všech provozních podmínek, které lze rozumně předvídat, a za všech zkušebních podmínek a zejména mají být dostatečně tažné a houževnaté. Pokud to přichází v úvahu, musí vlastnosti materiálů vyhovovat požadavkům uvedeným v bodu 7.5. Tam, kde je to nutné, je třeba zvláště věnovat náležitou péči volbě materiálu, aby se předešlo vzniku křehkého lomu; pokud je ze zvláštních důvodů třeba použít křehký materiál, musí být přijata příslušná opatření;

b) musí být dostatečně chemicky odolné v prostředí tekutiny obsažené v tlakovém zařízení; chemické a fyzikální vlastnosti nezbytné pro bezpečnost provozu nesmí být během předpokládané životnosti zařízení významně ovlivněny;

c) nesmí být významně ovlivněny stárnutím;

d) musí být vhodné pro předpokládané technologické postupy;

e) musí být voleny tak, aby se při vzájemném spojování různých materiálů zabránilo významným nežádoucím účinkům.

4. 2.

a) Výrobce tlakového zařízení musí vhodným způsobem definovat hodnoty potřebné pro pevnostní výpočty podle bodu 2.2.3, jakož i základní vlastnosti materiálů a jejich zpracování podle bodu 4.1;

b) výrobce musí ve své technické dokumentaci poskytnout údaje týkající se shody se specifikami materiálů podle tohoto nařízení vlády jedním z následujících způsobů:

1. použitím materiálů, které jsou v souladu s normami podle § 2 odst. 4,
2. použitím materiálů, na které se vztahuje materiálové osvědčení nebo evropské schválení pro materiály podle § 5, nebo
3. specifickým ohodnocením materiálu,

c) u tlakových zařízení kategorie III a IV musí specifické ohodnocení podle bodu 4. 2 písm. b) bodu 3 provést notifikovaná osoba příslušná pro postupy posuzování shody u tlakových zařízení.

4. 3. Výrobce zařízení musí učinit vhodná opatření, aby zajistil, že použitý materiál je v souladu se specifikovanými požadavky. Zejména musí být pro všechny materiály k dispozici dokumentace připravená jejich výrobcem a potvrzující shodu se specifikací. U hlavních součástí vystavených tlaku v zařízeních kategorií II, III a IV musí mít tato dokumentace formu certifikátu o zvláštní kontrole výrobku. Má-li výrobce materiálu zaveden vhodný systém zabezpečení jakosti, ověřený notifikovanou osobou a podrobený zvláštnímu zhodnocení pro oblast materiálů, považují se osvědčení vydané tímto výrobcem za potvrzení shody s příslušnými požadavky tohoto bodu.

Specifické požadavky na tlaková zařízení

Kromě příslušných požadavků stanovených v bodech 1 až 4 se na tlaková zařízení uvedená v bodech 5 a 6 vztahují následující požadavky. 5. Tlaková zařízení vystavená působení plamene nebo jinak ohřívaná s nebezpečím přehřátí podle § 2 odst. 2

5. 1. Tato tlaková zařízení zahrnují

1. parní a horkovodní generátory podle § 2 odst. 2 písm. b), jako jsou plamenem vytápěné parní a horkovodní kotle, přehříváky a přihříváky, kotle na odpadní teplo, kotle spaloven odpadů, elektrické kotle vytápěné elektrodami nebo s ponorným topením, tlakové hrnce, společně s jejich výstrojí, popřípadě s jejich systémy pro úpravu napájecí vody a pro dodávku paliva,
2. zařízení pro technologické ohřevy, jiná než zařízení na výrobu páry a horké vody, odpovídající § 2 odst. 2 písm. a), jako jsou ohříváky pro chemické a jiné podobné procesy a tlaková zařízení na zpracování potravin.

5. 2. Tato tlaková zařízení musí být vypočtena, navržena a vyrobena tak, aby se vyloučilo nebo na nejmenší míru snížilo nebezpečí podstatné ztráty odolnosti vůči tlaku v důsledku přehřátí. Zejména musí být tam, kde to připadá v úvahu, zajištěno, aby

1. byly k dispozici vhodné prostředky ochrany k udržení provozních parametrů, např. omezení přívody či odvodu tepla, popřípadě udržení hladiny tekutiny, aby bylo vyloučeno jakékoli nebezpečí místního i celkového přehřátí,
2. pokud je to požadováno, byla k dispozici místa odběru vzorků umožňující vyhodnotit vlastnosti tekutiny, aby byla vyloučena nebezpečí spojená se vznikem usazenin a koroze popřípadě usazenin nebo koroze,
3. byla učiněna vhodná opatření k vyloučení nebezpečí poškození vlivem usazenin,
4. byla k dispozici vhodná zařízení umožňující bezpečný odvod zbytkového tepla po odstavení,
5. byla učiněna opatření bránící hromadění zápalných směsí hořlavých látek a vzduchu nebo zpětnému prošlehnutí plamene.

6. Potrubí podle § 2 odst. 2 písm. c)

Návrh a provedení musí zabezpečovat,aby

1. nebezpečí přetížení v důsledku nepřípustné vůle nebo nadměrných sil vznikajících např. na přírubách, spojích, vlnovcích nebo hadicích bylo vhodným způsobem regulováno například pomocí podpor, výztuh, ukotvení, vyrovnání polohy a předpětí závěsů;
2. tam, kde je možnost, že uvnitř potrubí pro plyny dojde ke kondenzaci, byly k dispozici prostředky pro odvodnění a odstranění usazenin z níže položených oblastí zařízení, aby se zabránilo poškození vlivem vodních rázů nebo koroze;
3. byla patřičně vzata v úvahu možnost poškození vlivem turbulence a vzniku vírů; zároveň platí ustanovení příslušných částí bodu 2.7;
4. byla patřičně vzata v úvahu možnost nebezpečí únavy vlivem vibrací v potrubí;
5. tam, kde potrubí obsahuje tekutiny skupiny 1, byly k dispozici vhodné prostředky k zařízení k odstavení těch odběrových potrubí, jejichž velikost představuje značné nebezpečí;
6. bylo na nejmenší míru sníženo nebezpečí náhodného výtoku; místa odběru musí být na straně zařízení zřetelně označena údajem o obsažené tekutině;
7. poloha a trasa podzemního potrubí byla vyznačena přinejmenším v technické dokumentaci k usnadnění bezpečného provádění údržby, kontroly a oprav.

7. Specifické kvantitativní požadavky na některá tlaková zařízení

Níže uvedená ustanovení platí jako obecné pravidlo. Pokud nejsou uplatňována, včetně případů, kdy nejsou specificky uvedeny materiály a nejsou aplikovány normy podle § 4 odst. 2, výrobce prokazuje, že byla učiněna vhodná opatření k dosažení rovnocenné celkové úrovně bezpečnosti.

7. 1. Dovolená namáhání

7.1.1 Značky

ReT , mez kluzu, označuje hodnotu při výpočtové teplotě

• horní meze kluzu materiálu, který vykazuje horní a dolní mez kluzu,
• smluvní mez kluzu 1,0 % u austenitických ocelí a nelegovaného hliníku,
• smluvní mez kluzu 0,2 % v jiných případech.

Rm20 označuje nejnižší hodnotu meze pevnosti v tahu při 20 °C. Rmt označuje mez pevnosti v tahu při výpočtové teplotě.

Celkové dovolené membránové napětí při převážně statickém zatížení a při teplotách mimo rozsah, v němž dochází k významnému tečení, nesmí překročit menší z níže uvedených hodnot, v závislosti na druhu použitého materiálu:

a) v případě feritické oceli, včetně normalizované (normalizované válcované) oceli, s výjimkou jemnozrnné oceli a speciálně zušlechtěné oceli: 2/3 ReT a 5/12 Rm20 ;

b) v případě austenitické oceli

1. je-li její tažnost větší než 30 %: 2/3 ReT , nebo alternativně,
2. je-li její tažnost větší než 35 %: 5/6 ReT a 1/3 Rmt ;

c) v případě nelegované nebo nízkolegované oceli na odlitky: 10/19 ReT a 1/3 Rm20 ;

d) v případě hliníku: 2/3 ReT ;

e) v případě nevytvrzených slitin hliníku: 2/3 ReT a 5/12 Rm20 .

7. 2. Součinitel hodnoty spoje

U svarových spojů nesmí součinitel hodnoty spoje překročit následující hodnoty:

• u zařízení podrobených destruktivním a nedestruktivním zkouškám, které potvrzují, že celá skupina svarů nevykazuje žádné významné vady: 1,
• u zařízení podrobovaných namátkovým nedestruktivním zkouškám: 0,85,
• u zařízení, která nejsou podrobována (NDT) nedestruktivním zkouškám (s výjimkou vizuální kontroly): 0,7. Tam, kde to připadá v úvahu, je nutné vzít v úvahu též druh napětí, jakož i mechanické a technologické vlastnosti spoje.

7. 3. Zařízení omezující tlak, zejména u tlakových nádob

Krátkodobé zvýšení tlaku podle bodu 2.11.2 nesmí přesáhnout 10 % hodnoty nejvyššího dovoleného tlaku.

7. 4. Hydraulický zkušební tlak

U tlakových zařízení nesmí být hydraulický zkušební tlak podle bodu 3.2.2 menší než větší z níže uvedených hodnot:

• tlak odpovídající maximálnímu zatížení, kterému smí být tlakové zařízení vystaveno za provozu se zřetelem k nejvyššímu dovolenému tlaku a nejvyšší dovolené teplotě tlakového zařízení, násobený koeficientem 1,25 nebo
• nejvyšší dovolený tlak násobený koeficientem 1,43.

7. 5. Materiálové vlastnosti

Pokud podle jiných kritérií nejsou požadovány jiné hodnoty, které je nutné brát v úvahu, považuje se ocel za dostatečně tažnou, aby vyhověla požadavkům uvedeným v bodu 4.1, písmenu a), jestliže při takové zkoušce prováděné normalizovaným postupem není její hodnota tažnosti menší než 14 % a její nárazová práce při zkoušce rázem v ohybu měřená na zkušební tyči s V vrubem podle mezinárodní normy ISO není menší než 27 J při teplotě, která není větší než 20 °C, avšak není vyšší než nejnižší předpokládaná dovolená teplota.