V květnu vyšla nová norma ČSN EN ISO 9606-1 "Zkoušky svářečů - Tavné svařování - Část 1: Oceli" platná od 1.6.2014. Norma by měla od 31.10.2015 nahradit stávající harmonizovanou ČSN EN 287-1 "Zkoušky svářečů - Tavné svařování - Část 1: Oceli". Spolu se zaváděním této normy vyvstává mnoho otazníků týkajících se uznávání původní a nové normy, jejich souběhu a postupného nahrazování.

Zásadní změny oproti ČSN EN 287-1

Zkušební organizace = certifikační orgán

V národní předmluvě normy ČSN EN ISO 9606-1 je požadováno, že zkoušky svářečů podle této normy provádějí zkušební orgány/organizace pro certifikaci osob v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17024 (01 5258) Posuzování shody – Všeobecné požadavky na orgány pro certifikaci osob. V praxi to znamená, že již nelze zkoušet a kvalifikovat svářeče podle této normy například svářečským dozorem na pracovišti výrobce, protože zkoušku musí dozorovat a doklad vydat certifikační orgán pro personál.

K dispozici jsou nové detaily provedení svaru všechny tyto nové doplňkové proměnné mají vliv na rozsah kvalifikace:

• gas backing: Podložení s použitím plynu pro prevenci oxidace. „gb"
• flux backing: Podložení s použitím tavidla pro prevenci oxidace. „fb"
• consumable insert: přídavný materiál, který je vložen do kořene spoje před svařováním a je zcela roztaven v kořeni. „ci"

Základní / přídavný materiál

Další změnou je to, že základní materiál již není základní proměnnou. Naopak přibyla nová základní proměnná "skupina přídavného materiálu".

Způsob recertifikace

Největší změnou je však způsob prodloužení kvalifikace (recertifikace). V článku 9.3 jsou definovány 3 způsoby obnovení, podle bodu a,b nebo c:

1. Svářeč musí být přezkoušen každé tři roky.
2. Každé dva roky, dva svary provedené v posledních 6 měsících platnosti musí být zkoušeny radiografickounebo ultrazvukovou zkouškou nebo destruktivním zkoušením a toto musí být dokumentováno. Kritéria přípustnostimusí být stejné jako v článku 7 normy. Zkoušený svar musí reprodukovat původní podmínky zkoušky,mimo tloušťky a vnějšího průměru. Tyto zkoušky prodlužují certifikát svářeče na další dva roky.
3. Kvalifikace svářeče na certifikátu musí být platná tak dlouho, jak je potvrzována platnost po 6 měsících pokud jsou splněny všechny následující podmínky:– svářeč pracuje pro stejného výrobce, pro kterého byl kvalifikován, a který je odpovědný za výrobek;– systém kvality výrobce odpovídá požadavkům ISO 3834-2 nebo ISO 3834-3 a tento systém musí být ověřen;– výrobce zdokumentoval, že svářeč prováděl svary přijatelné kvality podle výrobkových norem. Prověřovanésvary musí splnit následující podmínky: polohu(y) svařování, typ svaru (FW, BW), podložku (mb) nebo bezpodložení (nb).

Přičemž způsob obnovení podle článku c) vylučuje národní předmluva, která se odvolává na certifikační orgány dle ČSN EN ISO/IEC 17024, norma ČSN EN ISO/IEC 17024 přímo nařizuje, že certifikát musí obsahovat datum ukončení platnosti.

Uznatelnost normy ČSN EN ISO 9606-1

Norma ČSN EN ISO 9606-1 stále ještě není harmonizována, je tedy sporná její použitelnost například ve spojení s nařízením vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č. 621/2004 Sb. a směrnicí 97/23/EC (PED). Další problémy vznikají při použití pro svařování železničních kolejových vozidel podle norem EN 15085, kde v článku 5.1.1 norma požaduje, že "Výrobce při svařování musí mít svářeče a svářečské operátory s kvalifikací v souladu s EN 287-1 nebo EN ISO 9606-2 nebo EN 1418.". Dále to norma vyžaduje v článku 6.1 "Audit pro certifikaci", kdy certifikační orgán musí kontrolovat zejména "kvalifikační zkoušky svářečů podle EN 287-1 nebo EN ISO 9606-2". Dále se norma EN 15085 v normativní příloze "C" opět odkazuje na to, že "V závislosti na postupu svařování a materiálové skupině je vyžadována kvalifikace svářečů nebo svářečských operátorů podle EN 287-1 (pro oceli), EN ISO 9602-2 (pro hliník) nebo EN 1418 (pro svářečské operátory)". Problémem se zabývají Evropské i národní komise pro svařování ŽKV a v tuto dobu Evropské komise nedoporučují kvalifikovat a uznávat svářeče podle EN ISO 9606-1 pro kolejová vozidal, v případě prodlužování podle bodu 9.3 c to dokonce zakazují. Další problém nastává s normami EN 1090-1+A1 a následně EN 1090-1+A1, kde v části 2 je požadováno "Kvalifikace svářečů musí být podle EN 287-1 a svářečských operátorů podle EN 1418". Dále toto norma požaduje v normativní příloze "A" v tabulce A.3.

Souběh platnosti norem

Normy ČSN EN 287-1 a ČSN EN ISO 9606-1 platí souběžně do 31.10.2015. V květnu 2014 vyšla změna 1 normy ČSN EN 287-1, která pouze doplňuje národní předmluvu o článek "Souběžně s touto normou platí ČSN EN ISO 9606-1 (05 0711) z května 2014, která tuto normu zcela nahradí od 2015-10-31". Do 31.10.2015 lze tedy souběžně používat obě normy a certifikáty vydané např. dne 31.10.2015 bude mít platnost až do 31.10.2017.

Resumé

Pokud vyrábíte železniční kolejová vozidla, ocelové konstrukce, tlakové nádoby, či jiné výrobky podle norem odkazujících se na normu EN 287-1, kvalifikujte své svářeče raději podle normy EN 287-1, případně ještě lépe nechte vystavit dva certifikáty, jeden podle EN 287-1 a druhý podle EN ISO 9606-1.