Každý výrobek, uváděný na trh a do provozu, musí splňovat základní požadavky a předpoklady :

1. musí být bezpečný ( nebo s únosnou mírou přijatelného rizika) – Zákon č. 22/1997 Sb. v platném znění a
2. musí být kvalitní, tzn., že musí splňovat všechny požadavky závazných i doporučených předpisů a dohodnutých bezpečnostních i kvalitativních zásad, které se na tento výrobek vztahují (Nařízení vlády, Vyhlášky, výrobkové normy, smlouvy, …) nebo jinými slovy musí být ve shodě s příslušnými předpisy a specifikacemi.

Pokud se týká aplikace metod svařování při výrobě těchto výrobků, je situace o to komplikovanější, že se jedná o zvláštní proces, který z titulu své specifiky nelze 100%-ně zkontrolovat po jeho ukončení, ale je nutno jej dozorovat a dílčími způsoby kontrolovat i zkoušet po celou dobu jeho realizace, a to počínaje návrhem nebo tvorbou projektové či konstrukční dokumentace.

Posloupnost zhotovovacích procesů, jejichž výstupem je splnění stanovených kritérií rizik při využívání technologií svařování (ale i pájení, tepelného dělení a dalších), je právě předmětem ČSN EN ISO 3834, která nahradila od 1.8.2006 v praxi již důvěrně známou ČSN EN 729.

Z hlediska komplexního pohledu na tento předpis - normu jde vlastně o seřazení dlouholetých zkušeností a znalostí z aplikací ČSN EN 729 v této oblasti, do jistého logického optimálního systému, který nám usnadňuje orientaci v problematice a současně při jeho využití „nezapomeneme“ na žádný podstatný dílčí faktor, potřebu, parametr, podmínku, zásadu apod., které by mohly ovlivnit požadovanou kvalitu (nedávno ještě jakost dle terminologie v revidované normě ČSN EN ISO 9000), což bezprostředně souvisí s deklarovanou bezpečností stanoveného výrobku, ať jde o tlakovou nádobu nebo svařovaný rám kola.

Přitom „v podvědomí této normy“ je ukryta definice svařitelnosti, jako technologické vlastnosti, která říká, že se jedná o komplexní vlastnost, jejíž naplnění je dáno splněním celé řady parametrů a podmínek, výběrem základního - svařovaného materiálu. Počínaje přes požadovanou výrobní dokumentaci, kvalifikovaný svářečský personál, kvalitní přípravu svarových ploch, odpovídající svařovací zdroje, až po použitelné metody kontroly a zkoušek.

Předmětná ČSN EN ISO 3834 klade důraz především na použití výrobkových norem a ve spojení s nimi řeší zabezpečení jednotlivých dílčích stádií procesů svařování a procesů s ním souvisejících. Poprvé od doby platnosti normy ČSN EN 1011 – Doporučení pro svařování kovových materiálů, která obsahuje zásady svařování, nachází zejména druhý díl této normy svoje místo v odkazech ČSN EN ISO 3834.

Potvrzením těchto slov je následující citace: „ Norma ISO 3834 je vhodná k prokázání schopnosti výrobce vyrábět svařované konstrukce výrobků, při splnění stanovených požadavků na jakost. Požadavky na jakost jsou specifikovány v jednom nebo ve více z následujících předpisů:

• specifikaci svařování
• výrobkové normě
• platném předpisu

Při přezkoumání požadavků na výrobek a s použitím technických předpisů je dodržení znění výrobkové normy prvořadé. Přitom požadavky obsažené v ČSN EN ISO 3834 mohou být výrobcem převzaty plně nebo částečně a to tehdy, nejsou-li zcela vhodné pro danou konstrukci výrobku.

Při své úrovni vydání je tedy tato norma podstatně pružnější, než její předchozí vydání. O tom svědčí i fakt, že zde již není předpis nebo návod na použití té či oné části normy (2, 3, nebo 4), jak tomu bylo v ČSN EN 729, ale výrobce si zvolí jednu z částí normy na základě hledisek vztahujících se k výrobkům. Např. : dle rozsahu a významnosti rizik z hlediska bezpečnosti výrobků, složitosti výroby, sortimentu používaných materiálů, kritérií pro hodnocení vad svarů apod. Přitom platí zásada, že výrobce s realizovaným odpovídajícím stupněm dokumentu (dle ČSN ENISO 3834-2,3 nebo 4) splňuje požadavky nižších stupňů (tzn., že část 2 splňuje nejvyšší požadavky na kvalitu svařování).

Původní prvky dle ČSN EN 729, které v mnohých případech vedly ke schematičnosti v zabezpečování jakosti při svařování, jsou dnes nahrazeny kritérii, která naplňují požadavky procesního přístupu k řešení jednotlivých kritérií – respektuje se návaznost procesů, vazba mezi vstupy a výstupy, respektují se zdroje a zejména regulátory procesů.

Mezi významné odlišnosti patří i 5. část - Dokumenty, kterými je nezbytné se řídit pro dosažení shody s požadavky na jakost podle ISO 3834-2, ISO 3834-3 nebo ISO 3834-4. K řadě kritérií jsou zde přiřazeny příslušné normy nebo předpisy (již zmíněné tzv. regulátory procesu), jejichž realizací a využitím jsou splněna i kritéria této normy.

Jedním z dokumentů/regulátorů, které patří k těm „mladším“, ale podle technického názoru o to významnějším, je norma ČSN EN ISO 17662 Svařování – Kalibrace, verifikace a validace zařízení používané pro svařování, včetně příbuzných činností (!) (platná od září 2005).

Předmětem normy je stanovení požadavků na kalibraci, verifikaci a validaci (ověřování) zařízení používaných pro:

• kontrolu procesních parametrů v průběhu výroby (např. měření proudu, průtoku ochranného plynu
• parametrů stanovených v příslušných WPS dle ČSN EN ISO řady 15609
• tedy také např. velikosti a tvaru úkosu, čistění svarových ploch) nebo
• kontrolu vlastností zařízení používaných pro svařování nebo příbuzné metody (např. přejímací zkoušky zařízení používané pro svařování
• přípravky, části svařovacích zařízení apod.), netýká se ale požadavků na nová zařízení zaváděná do výroby, které jsou stanoveny ve směrnicích a výrobních předpisech pro daná zařízení, např. pro zdroje svařovacího proudu, redukční ventily apod..

Jedním z příkladů požadavků této normy, na první pohled poněkud netypický při stávající praxi ve výrobě, je ověření :

Tab. 5 ČSN EN ISO 17662 - Čistění před svařováním

Označení

Potřeby pro kalibraci, verifikaci nebo validaci Přístroje a techniky

Stav povrchu

Přístroje používané pro kontrolu stavů povrchu musí být validovány Zejména přístroje pro charakteristiky povrchu. Vhodné normy pro zařízení musí být vzaty v úvahu Proces Přístroje používané pro kontrolu procesu musí být kalibrovány, verifikovány nebo validovány, pokud to je vhodné, v závislosti na povaze procesu čistění: oplachování, moření, tryskání, apod. Vhodné normy pro zařízení musí být vzaty v úvahu.

nebo

Tab. 27 normy - Výhřevný plyn

odst. 14.2 normy Ruční plamenové tvrdé pájení (kód technologie - 912)

Označení

Potřeby pro kalibraci, verifikaci nebo validaci Přístroje a techniky

Druh

Všeobecná praxe neobsahuje použití jakéhokoliv přístroje, pokud se nevyžaduje vstupní kontrola dodaného plynu. Požadovaná přesnost se musí shodovat se složením plynu Použije se uznávaná metoda pro analýzu plynu

Průtok

Měřiče průtoku musí být validovány, pokud jsou připojeny.

Požadovaná přesnost je ± 20 % rychlosti průtoku plynu Použije se porovnávací přístroj (průtokoměr)

Tlak

Měřiče tlaku musí být validovány.

Požadovaná přesnost odpovídá třídě 2,5, což představuje maximální odchylku ± 2,5 % z celého měřícího rozsahu Použije se porovnávací přístroj (měřič tlaku).

Velikost, počet hubic Obvykle je postačující ověřit velikost a počet hubic. Přístroje se nevyžadují.

Obdobných tabulek obsahuje ČSN EN ISO 17662 celkem 45 pro různé údaje/parametry procesů a různé technologie, včetně pájení a tepelného dělení materiálu.

Základem kalibrace, verifikace nebo validace je jednoroční interval z hlediska četnosti provádění ověření. Norma se však nevztahuje na kalibraci měřidel a měřících zařízení a to těch, která se např. používají pro kalibraci, verifikaci nebo validaci parametrů/procesů, které jsou také předmětem této normy. O těchto hovoří zákon o metrologii a platné předpisy související.

Je třeba zdůraznit, že jednotlivé požadavky, které jsou předmětem ČSN EN ISO 17662, vyplývají především z ČSN EN ISO 15609 - Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů, která uvádí jednotlivé parametry/proměnné obsažené ve WPS dle předpisů jednotlivých částí této normy. Analogicky je tomu u pájení – specifikace postupu BPS (dle ČSN EN 13133 a 13134, resp. ČSN EN 14324) a tepelného dělení materiálů (instrukce, postupy, požadavky na jakost dle ČSN EN ISO 9013).

Významnou změnou je v ČSN EN ISO 3834 vyžadování přezkoumání technických podkladů, a to ve všech třech úrovních zajišťování jakosti při svařování, tedy i v případě využití Části 4. Obdobně podle všech 3 částí normy je nutné splnit kritérium na personál pro kontrolu a zkoušení, kde je vyžadována kvalifikace a splnit i požadavky na výrobní a zkušební zařízení.

Implantace procesního přístupu je také patrná například v požadavcích na plánování výroby, kde dnes nestačí pouze předložit dozoru, inspekčnímu orgánu nebo auditorovi zpracovaný plán výroby, ale jsou požadovány i dokumentované postupy a záznamy pro zpracování tohoto plánu atd.

Jde tedy o zásadně jiný pohled a přístupy, i když většina prvků z normy ČSN EN 729 byla přenesena jako kritéria do ČSN EN ISO 3834 a to třeba i pod stejným názvem/terminologií .

Závěrem této části příspěvku několik shrnujících poznámek:

• norma ISO 3834 (její použití) je nezávislá na druhu vyráběné konstrukce výrobku
• stanovuje požadavky na jakost při svařování v dílnách i na montážích
• poskytuje návod k poznání schopnosti výrobce vyrábět konstrukce tak, aby vyhověly stanoveným požadavkům na výrobek
• představuje základ pro hodnocení schopnosti výrobce k provádění svařování
• slouží k prokázání schopnosti výrobce vyrábět svařované konstrukce při splnění stanovených
• požadavků na jakost výrobků, které vyplývají z:
• specifikací postupů svařování a výrobních postupů
• výrobkových nebo souvisejících norem
• platných předpisů (nařízení vlády NV, směrnic EHS, EC, ES,

V ISO 3834 jsou také použity odkazy na normy, které se postupně připravují k vydání, např. :

• ISO 14731 → stávající EN 719 - Svářečský dozor. Úkoly a odpovědnosti.
• ISO 9606-1 → stávající EN 287-1 - Zkoušky svářečů. Tavné svařování oceli.
• ISO 9712 → stávající EN 473 - Kvalifikace a certifikace pracovníků nedestruktivního zkoušení.
• ISO 17637 → stávající EN 970 - Nedestruktivní zkoušení svarů. Vizuální kontrola.
• ISO/TR 17671-2 → stávající EN 1011-2 - Doporučení pro svařování kovových materiálů. Obloukové svařování feritických ocelí.

Norma ČSN EN ISO 3834 obsahuje mnoho rysů, které přispívají k systému managementu kvality – ukazují na větší provázanost s normou ISO 9001. Právě poslední kapitola všeobecné části obsahuje prvky systému managementu kvality dle ISO 9001, kterým by měl výrobce věnovat zvláštní pozornost při aplikaci zajišťování jakosti při svařování.

Na tyto prvky je nutno brát zřetel, aby systém managementu kvality (dle ISO 9001 zavedený ve firmě) odpovídal i ISO 3834 !! (viz ČSN EN ISO 9001 čl. 7.5.2.)

Návod na rozvíjení a uplatňování systému managementu kvality (jakosti) uvádí ISO 9004:2000.

Využitím těchto a také, budiž zdůrazněno, souvisejících předpisů, z nichž jen na některé bylo upozorněno, se naplňuje model procesně orientovaného systému managementu kvality (jakosti) v konkrétní firmě – viz ČSN EN ISO 9001 ed. 2, jehož důsledná realizace v praxi je jednou z důležitých záruk splnění požadovaných podmínek Zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky uváděných na trh a do provozu v platném znění.

ČSN EN ISO 3834 může být využita vnitřními útvary nebo externími organizacemi, včetně certifikačních organizací k hodnocení schopnosti výrobce vyhovět požadavkům zákazníka, platným předpisům nebo vlastním požadavkům výrobce a klade nemalé požadavky na management/vedení, který musí rozpoznat a pochopit zdroje možných potíží a zavést vhodné postupy pro jejich kontrolu v rámci zajištění požadované kvality a efektivnosti výroby.