ČSN EN ISO 389-7

V některých audiometrických aplikacích jsou zkušební signály šířeny pomocí reproduktorů buď ve volném, nebo difúzním poli. Tato část ISO 389 stanovuje referenční nulu pro kalibraci audiologických zařízení užívaných pro audiometrii ve zvukovém (volném a difúzním) poli. Odpovídající audiometrické vyšetřovací metody jsou stanoveny v ISO 8253-1 a ISO 8253-2.
Práh slyšení se u jednotlivých osob společně s dalšími subjektivními fenomény v detailech liší, ale pro věkově ohraničený soubor otologicky normálních osob, mohou být stanoveny střední hodnoty reprezentující soubor. V této i v ostatních částech ISO 389 jsou stanoveny prahové hodnoty zjištěné u otologicky normálních osob ve věku od 18 let do 25 let.
Údaje stanovené v této části ČSN ISO 389 se vztahují na binaurální poslech:
a) čistých tónů v podmínkách volně se šířící rovinné vlny se subjekty obrácenými ke zdroji zvuku (čelný dopad - frontal incidence) a s hladinou akustického tlaku měřenou ve volně se šířící vlně za nepřítomnosti posluchače v místě, kde by byl střed jeho hlavy;
b) třetinooktávových pásem šumu (bílého nebo růžového) v podmínkách difúzního zvukového pole s hladinou akustického tlaku měřenou ve zvukovém poli za nepřítomnosti posluchače v místě, kde by byl střed jeho hlavy.