ČSN EN ISO 5817

Norma určuje stupně kvality podle vad svarových spojů zhotovených tavným svařováním (kromě elektronového a laserového svařování) pro všechny druhy ocelí, niklu, titanu a jejich slitiny. Platí pro tloušťky materiálu větší než 0,5 mm. Zahrnuje plně provařené tupé svary a veškeré koutové svary. Zásady této mezinárodní normy lze také použít pro částečně provařené tupé svary.
Stupně kvality svarových spojů ocelí svařovaných elektronovým a laserovým svařováním jsou uvedeny v ISO 13919-1.
Norma uvádí tři stupně kvality, označené B,C a D, aby bylo možné použití pro širokou řadu svařovaných výrobků. Stupeň kvality B odpovídá nejvyššímu požadavku na kvalitu zhotoveného svaru. Stupně kvality odpovídají kvalitě ve výrobě a ne vhodnosti použití vyrobeného produktu.
Tato mezinárodní norma se používá pro:
- nelegované a legované oceli;
- nikl a slitiny niklu;
- titan a slitiny titanu;
- ruční, mechanizované a automatické svařování;
- všechny polohy svařování;
- všechny druhy svarů, například tupé svary, koutové svary a spoje odboček;
- následující metody svařování a jejich definované varianty v souladu s ISO 4063:
- 11 obloukové svařování tavící se elektrodou bez ochranného plynu;
- 12 svařování pod tavidlem;
- 13 obloukové svařování tavící se elektrodou v ochranném plynu;
- 14 obloukové svařování netavící se elektrodou v ochranném plynu;
- 15 plazmové svařování;
- 31 plamenové svařování s kyslíkem (pouze pro ocel).
Metalurgická hlediska, například velikost zrna, tvrdost, nejsou v této normě zahrnuta.