ČSN EN ISO 5136

Tato mezinárodní norma stanovuje metodu měření ventilátorů a jiných zařízení s prouděním vzduchu připojených na potrubí pro určení akustického výkonu vyzařovaného do bezodrazově zakončeného potrubí na sací a (nebo) na výtlačné straně zařízení.
POZNÁMKA 1 - Pro stručnost se používá v následujícím textu pojem "ventilátor" pro "ventilátor a ostatní zařízení s prouděním vzduchu".
Metoda se používá pro ventilátory, které vyzařují ustálený širokopásmový, úzkopásmový nebo diskrétní (tónový) zvuk. Platí pro teploty vzduchu od -50 °C do +70 °C. Rozsah průměru měřicího potrubí je od 0,15 m do 2 m. Metody měření pro malá (d < 0,15 m) a velká (d > 2 m) měřicí potrubí jsou popsány v informační příloze H, popřípadě I.
Největší střední rychlost proudění na čelo krytu mikrofonu, pro kterou je tato metoda použitelná, závisí na typu krytu mikrofonu proti větru:
- kulový kryt 15 m/s;
- kuželový kryt 20 m/s;
- trubkový nástavec 40 m/s.
Nad těmito hodnotami může být potlačení turbulentního kolísání tlaku mikrofonním krytem proti větru nedostatečné.
Očekává se, že zkoušky akustického výkonu se budou provádět společně s provozními výkonovými zkouškami ventilátoru podle ISO 5801. Potrubí bude proto obvykle vybaveno hvězdicovitým usměrňovačem proudu na výtlačné straně ventilátoru, který bude zmenšovat zkrut proudu (viz 7.3). Kde je přípustné upustit od usměrňovače, jako např. u velkých ventilátorů při instalaci skupiny C podle ISO 5801:1997, je nejvýše přípustný úhel zkrutu 15°. (Příklad pro postup určení úhlu zkrutu je uveden v příloze J.)
POZNÁMKA 2 - Montážní skupiny definované v ISO 5801 stanovují, že ventilátor je připojen na potrubí buď jen na výtlačné straně (skupina B), nebo jen na sací straně (skupina C), nebo na výtlačné a sací straně (skupina D).