ČSN EN ISO 14577-1


Norma popisuje metodu, která zaznamenává zatížení při vnikání zkušebního tělesa do zkušebního materiálů a je schopna separovat z celkové zaznamenané deformace pružnou složku. Kromě konvenčních hodnot tvrdostí umožňují tyto instrumentované metody stanovení dalších materiálových vlastností, jako vtiskového modulu a pružně-plastické tvrdosti. Zkušební metody jsou členěny do makro, mikro a nano rozsahů, které se odlišují předepsaným zkušebním zatížením, vzhledem k hloubce vtisku. Jsou popisovány různé materiály a geometrie zkušebních těles, které lze k instrumentovaným zkouškám využít. Jsou definovány podmínky, které musí při provádění instrumentovaných zkoušek splňovat zkušební stroj. Pozornost je věnována přípravě zkušebních těles a podmínkám, které je nutno u zkušebních těles dodržet pro správné provedení instrumentované zkoušky. Jsou uvedeny podrobnosti nutné k provedení instrumentovaných vnikacích zkoušek tvrdosti a popsány podmínky k získání výsledků všech definovaných variant zkušebních metod. Pozornost je věnována problematice nejistot při určování výsledků instrumentované vnikací zkoušky stanovení tvrdosti. Přílohy uvádějí postupy stanovení tvrdosti podle Martense, vtiskové tvrdosti, vtiskového modulu, vtiskového tečení, vtiskové relaxace a plastické a pružné části práce vnikacího procesu. Zvláštní kapitola je věnována problematice poddajnosti zkušebních strojů používaných k popisovaným zkušebním metodám a vlivu drsnosti povrchu zkušebních těles na přesnost získaných výsledků.