ČSN ISO 8501-1

Tato část ISO specifikuje stupně zarezavění a stupně přípravy povrchu oceli (viz kapitolu 3, respektive 4). Různé stupně jsou definovány slovním popisem spolu s fotografickými vyobrazeními, které jsou reprezentativními příklady v rozmezí tolerance pro každý stupeň, jak je slovně popsáno. Je využitelná pro za tepla válcovaný ocelový povrch, připravený pro natírání metodami jako je otryskávání, ruční nebo mechanizované čištění a čištění plamenem, i když tyto postupy dávají jen zřídka srovnatelné výsledky. V zásadě jsou tyto metody zaměřeny na za tepla válcovanou ocel, ale jsou využitelné i pro ocel válcovanou za studena při její dostatečné tloušťce, aby byla vyloučena jakákoliv deformace, zapříčiněná dopadem abraziva nebo vlivem mechanizovaného čištění.
Tato část ISO 8501 je využitelná také pro ocelové podklady, které vykazují zbytky pevně ulpívajících nátěrů nebo jiných cizích materiálů (viz poznámka 2 k 4.1) v návaznosti na zbytkové okuje.

POZNÁMKA - Stupeň přípravy dříve natřeného ocelového povrchu po pouze místním odstranění nátěrů je předmětem ISO 8501-2. Podle tohoto dílu ISO 8501 se posuzuje čistota povrchu pouze podle jeho vzhledu. V řadě případů je toto postačující, ale u povlakových systémů určených pro expozici do agresivních atmosfér, ponor do vody, podmínek trvalé kondenzace vlhkosti, se doporučuje provést hodnocení čistoty povrchu na přítomnost rozpustných soli a jiných prostým okem neviditelných nečistot (vizuálně nepostižitelných), pomocí postupů, které jsou předmětem jednotlivých dílů ISO 8502. Charakteristiky drsnosti povrchu jsou předmětem ISO 8503.